Tajemství hradu v Karpatech

Oldřich Lipský je pro mě jeden z nejlepších českých režisérů. Na trůně je společně s Karlem Zemanem. Tito dva podle mě znamenali více než si někteří lidé připouští. Tajemství hradu v Karpatech připomíná Adélu, ale ne moc. Je to úžasný film opět s génii profese nazývané herectví. Miloš Kopecký, Dočolomanský, Brodský, Hrušinský.... To je PAN herec vedle PANA herce. Krásná nadsázka a trochu černější až ironický humor dodává, této již né pohádce, obrovské kouzlo. (06.11.2004)

Lipského vrcholný Brdečka, jehož nadpřirozený cit pro jakoukoli parodovanou látku opěvuji všude možně. Císař Brdečka!, jehož (a Lipského) monumentální Limonádový Joe se - když jste geniální jako on - mohl dělat snadno, protože se koneckonců odehrává v jednom jasně definovaném žánru a světě, do nějž určité propriety nezbytně patří. Adéla si zase vystačí spojením brakové literatury a jejího newyorského superdetektiva s provinční Prahou líbezného c. k. věku. Ne tak Tajemství hradu v Karpatech, operní verneovský sci-fi etno horror, který neoperuje prostě jen v daném žánru nebo v rámci jednoho omezeného prostředí, nýbrž se věnuje několika různým segmentům evropské civilizace 19. století, jež pomocí parodie klasika jistého typu soudobého dobrodružného románu zvěčňuje v půvabných žánrových obrázcích (proto také karpatští domorodci nemohou být "civilnější"), které navíc obohacuje precizními nadbytečnými (ale zcela patřičnými) detaily. A protože Lipský projevil nemenší um (jako vždy s Brdečkou, jako však ne vždy u jiných filmů), vznikl filmový opus, který pravděpodobně nikdy nebude překonán. A mimochodem začetli jste se někdy v posledních letech do libovolného Verneova textu v klasických českých překladech? Parodie sama o sobě, ne? A ještě mimochodem vsadím boty, že toho Švankmajera sem přitáhl právě Brdečka. A za příklad toho, že Tajemství hradu v Karpatech není jen prostou parodií, posloužiž nám Homér. (Ostatně, genialita je v detailu - B+L se nespokojí s dědovým přednesem samotným, oni ještě přijdou na to, že poslední slovo za něj musí doříci někdo jiný - tudíž jde o věrně tradovaný, stokrát jednostejně slyšený slovesný útvar.) (10.09.2016)

Hrabě Teleke z Tölökö a lesník Ilja Dézi versus baron Gorc z Gorců a z Čórtova hradu Čachtice s jeho osobním vynálezcem Orfanikem a sluhou Tomou Hluchoněmcem, vše v režii mistra Oldřicha Lipského. "Je to šílenec. Nicméně geniální."... - "Karbonizujte koksohydráty,.., ohřejte mi párek." - "Vy jste poslouchal za dveřmi? - Samozřejmě, je to velmi praktické."..."Pólicija, pólicija, Sálašáry, práha Jóva. Z césty príva, z césty práva, sympatica korpora. Populari karpatula ljubi svojho policara." ... "Co mohu očekávat od člověka bez plnovousu? Přilož ho k náložím." - "Božský Beethoven beranidlem? Konečně, napsal jenom jednu operu."- "Tak, a sme v pérdeli." A tak z Čórtova hradu "nezbylo ani zblo". Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=AtZFO8g7Clg (31.12.2013)

Od filmu s vynikajúcim hercom Michalom Dočolomanským by som čakal viac, ale na druhej strane, on si svoju postavu zahral výborne, len ten dej mi prišiel hlúpy, nelogický a jednoduchý. Na komédiu ma to teda veľmi nepobavilo, snáď až na tie mená ako Felix Teleke z Tölökö, či barón Gorc z Gorcov. Ten sci-fi príbeh bol šialený. Z filmu si najvýraznejšie pamätám bicyklujúceho obludného starého pomocníka, vlastne neviem, či sa to dalo nazvať bicyklom ten prístroj, ale pobavil a zaujal. Taktiež si zapamätám asi hrad a ženu, čo bola v obloku, teda vlastne iba jej nahrávku na film. Inak to nebolo veľmi zaujímavé. Dosť slabý film. (31.03.2012)

Další kolo duelu Dočolomanský vs. Kopecký. Tentokrát oběma sekundují překvapivě nevýrazný Brodský a nepřekvapivě výrazný Kubáň. A celé je to neskutečně uhozené. Filmaři museli být nonstop v lihu. Nicméně film má pro mě několik velmi výrazných ALE - úvodní část ve vesnici je super a film tady prodává rozdílnost povah Telekeho a lehce primitivních vesničanů. A pak pro mě film v podstatě končí. Vtip velmi slabý, případně ohraný (jazyková vybavenost adjunkta Vilji), případně opravdu tajfunsky ujetý (celý výstup Rudy Hrušínského). V čem ale film podle mě selhává, je utahanost a neustálé opakování - ty operní vložky začaly být otravné už po deseti vteřinách, ta melodie mi začala lézt nesnesitelně na nervy a na konci už mě bolela hlava z toho kvílení (pardon, opery). Minimálně půlka filmu je skutečně trochu nuda, což se mi u Adély nestalo. (26.08.2008)