Tři veteráni

Tak jak mám rád pravdivost Svěrákových textů i scénářů, tak stupidita sloganu hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo je děs, stejně jako jsem nedůtklivý na podbízivost písně samotné... Svěrák generací dětem říká, je špatné plakat, je špatné být smutný... Za film samotný dobrý... (24.12.2014)

Na Třech veteránech mi odjakživa z některých věcí trnou zuby, ale není jednoduché je pojmenovat. Nejspíš to bude souviset s tím, jak si Svěrák na Werichovu lyrickou a docela temnou povídku navěsil své lidové humory a proklamativní „moudra“ zjednodušená až k úplnému vyprázdnění (on je rozdíl mít srdce a nenudit se navzdory chudobě a krachům, anebo jásavě vykřikovat, že jedno vadí a druhé ne), a pak taky s pocitem jakéhosi zálibného alibistického rochnění v malosti, lenosti, křiváctví a stádnosti „těch druhých“. A je to snad jediný film, kde jindy precizní Čepek podle mě hraje hluboko pod své možnosti. (29.08.2015)

Vynikající Lipského invence na motivy Werichovy pohádky, s mnoha dokonalými dialogy a replikami (Taky budete, Kafíčko s rumíčkem, Na starý kolena jsem se spustil, Tam jsem... taky nebyl, Už nechci celní prohlídku!, Přírodo, přírodo, kam chodíš na ty nápady? apod.) a samozřejmě poučením, že člověk by měl lidem umět předat dobrou náladu, ne strach. Film se ale poněkud rozpadá - přece jen úvod nenavazuje až tak přímo na další scény v Monte Albu, a scény s dlouhým nosem si také kradou svůj velký kus pro sebe a upozaďují tři veterány. Dalo by se říci, že se zde občas poněkud tlučou dva styly - Lipského a cimrmanovský. Někdy fungují vedle sebe dobře, ale jindy jdou proti sobě. Navíc je zde jedna chyba - o frňákovníku bylo řečeno Hrušínskému, nikoliv Somrovi (ale to už je hnidopišský detail). Celkově příjemná pohádka, na niž se člověk vždy rád znovu podívá, ale některé scény, nemohu si pomoct, jsou pro mne poněkud nudné. (07.12.2014)

Asi jediná pohádka, kde se mluví o cigaretách s vembloudem. Nejspíš právě na tomhle jsem se naučil vnímat kinematografii. Pokud tomu říkáte pohádka, nesmíte si představit laciné namalované kulisy, moralizující scénář a herce, kteří se to snaží mít co nejrychleji za sebou. Adaptace Werichovy povídky (tomu se vážně nedá říkat pohádka), která měla pro autora velký význam coby jakési životní i literární resumé, se ujali Lipský se Svěrákem. Zfilmování je celkem pietní a tam, kde se od předlohy v detailech odchyluje, je to jen ku prospěchu věci (přidání spousty vynikajících a zcela nedětských gagů, jako ten s celníkem, a bitevních scén). Samozřejmě velkou úlohu hraje skvělá atmosféra, výborné, jaksi mimočasově surrealistické prostředí Evropy na přelomu 18. a 19. století (taky si pamatujete tu scénu, kde nos, změněný v jakéhosi hada, proplouvá Evropou?), a především postavy, které jsou (což je v pohádkách naprostá výjimka) psychologicky promyšlené, jednoznačně motivované, inteligentně jednající a především mistrně zahrané. Trochu to kazí divné písničky, ale dají se přežít. Nejspíš nejinteligentnější česká pohádka. Salcburk....tam jsem taky nebyl... (17.09.2008)

Nesmrtelný příběh, nesmrtelná trojice Rudolf Hrušínský - Petr Čepek - Josef Somr, co víc k tomu dodávat. Výborná pohádka obdařená skvělou zápletkou, humorem i hereckými výkony, které vás neomrzí ani, když se na to podíváte už po Xté. Jako malý jsem jim záviděl ty jejich kouzelné předměty, ale nejvíc mě vždy dostal strom frňákovník a následné trampoty nosánku princezny Bosany. (04.04.2018)