Tři veteráni

Když jsem byl o pár hlav menší, tak se mi tato pohádka velmi líbila. Drobně se odlišuje od všech ostatních, což jsem dovedl docenit i dříve. Ono se nejde moc divit, že je tahle pohádka tak vyjímečná, když se na jejím vzniku podílelo takové množství osobností, které velmi respektuji. Už jsem ji pár let neviděl, ale mám ji v živé paměti, přestože jsem ji viděl velmi dávno a nebylo to mnohokrát. Řekl bych, že bych ji dovedl docenit i nyní. 4* (29.11.2013)

Sice přijde konec poněkud unáhleně a poslední desetiminutovka vypadá jako kdyby až do té doby rafinovaným scénáristům došly nápady, jinak jsou ale Tři veteráni oprávněně řazeni mezi pohádkové kultovky a já jsem moc rád, že jsem si tuhle komedii konečně dopřál. Oldřich Lipský během svého režisérského působení snad nikdy nesáhl vedle. Hlavně triky v jeho filmech vypadají naprosto nadčasově. Smekám. (09.12.2020)

Obecně se říká, že česká kinematografie je především zaměřená na nějakou myšlenku či posleství, které chce přenést na diváka narozdíl od světové produkce (především americké) a tento snímek to jen potvrzuje. Tento Lipského film podle mého názoru není tradiční pohádka, spíš pohádkový film doplněný krásnými Uhlířovskými písničkami a i díky skvělému Rudolfu Hrušinskému se drží kvalitativně docela vysoko. (19.04.2009)

Pohádka, kterou jsem jako dítě sotva dokázal ocenit, ale ledva odletěl čas praků a indiánů, vyklubala se z ní neobyčejně poetická a aktuální věc, na kterou se člověk rád podívá kdykoli znovu. Werichův pohádkově-modernistický námět skvěle opentlil hláškami Zdeněk Svěrák a zhmotnilo jej ústřední fenomenální herecké trio s asistencí plejády skvělých bočních rolí. Připočteme-li nezapomenutelnou titulní písničku a laskavou hravost, která tu zůstala z knižní předlohy, patří Tři veteráni rozhodně do zlatého fondu české kinematografie. A na ty Slováky vlastně taky nezapomínat... s velbloudééém! (28.12.2005)

„Tu bude pšenice.“ – „Tu bude válka!“ Zvláštna rozprávka, ktorá mi psychedelicko-surrealistickou atmosférou ako malému spôsobila nejednu ťaživú nočnú moru. Pamätám si, že som mal jarné prázdniny a poobede v telke dávali trojicu strašidelných dôchodcov, zmutovaný nos, hororový nočný les... Ufff. Spätne ale oceňujem práve onú snovú zvláštnosť. Film na niektorých miestach pôsobí lacno. Rozpočet bol zrejme nízky (biedne masové pasáže, smiešne bojové scény) a tak čo sa týka kostýmov a rekvizít, proste dali dokopy všetko, čo sa im podarilo splašiť. Dokopy to spolu vôbec neladí, ale paradoxne aj práve vďaka tomu snímka pôsobí originálne, zábavne a osviežujúco. Takže uprostred námestia trónia tri, nuž, kadibudky (dnes toitoi). V inej scéne sú na scénu zázračne pričarované cigarety Camel (!). Jazdci na koňoch vydávajú zvuky ako policajná siréna. Povedal by som, že takto wtf by to dopadlo, ak by Troch veteránov nakrúcal Terry Gilliam, ale vlastne on už minimálne jednu rozprávku nakrútil a zďaleka nebola až taká divná (Kliatba bratov Grimmovcov). K tomu chytľavá pesnička. Scenár sám osebe síce nie je nijaký extra zázrak, ale má skvelé hlášky („Tak to nech rozečtený a uhni.“) a dialógy a plno dominantne šialených nápadov (plácačky na muchy, frňákovník). (01.01.2005)