Velká filmová loupež

Slabé dvě hvězdičky. Děj je zmatený a nudný (hlavně při sáhodlouhém přijíždění hostů, scéna s miniautem byla naprostý extrém) a připadá mi, jako by tento film vznikl naprostou improvizací v kulisách výstavy. Jedině několik scén s Kaiserem a Lábusem a filmových parodií nedělá z tohoto filmu naprostý brak. A také mě děsí ty peníze, co se za tuhle blbost musely vyhodit a kolik by podobná slátanina stála dnes. (16.09.2008)

Pasáž, kdy Kaiser dělá před uklizečkou spolu s Lábusem scénku o své třídě a vypráví "že vždycky když se podívá do třídy tak se chce otevřít , ale jakmile se na ně podívá tak se zase zavře" je naprosto bezchybná a dokazuje jací dva geniální komici se v Čechách rodí. Neboť plasticitu a humor sobě vlastní, kterou oplívá hlavně Kaiser je naprosto geniální!!! A tato scéna to potvrzuje - škoda, že film jako celek je zcestný a nedává krapet smyslu, je nezábavný a ve svém důsledku nekoukatelný. Kdyby se film skládal jen z této scény bylo by to za plný počet, neboť jde o opravdu velevýstup a já si jen na to vzpomenu a už se směju. Ti dva (nemyslím režiséry - i když vlastně oni také ) to prostě umí , to se jim nedá upřít! (29.11.2004)

Objektivně vzato je samozřejmě ta premisa dost pitomá a je vlastně otázka, zda je to vůbec film nebo spíš jakýsi dokument/upoutávka na velkou filmovou výstavu. Na druhou stranu jsem ale jako malej capart na té výstavě byl, dokonce víckrát, byl jsem nadšenej, takže jsem ten "film" měl rád už kvůli tomu. A s odstupem mnoha let jsem v něm našel i překvapivé množství slušných gagů a filmových odkazů. (02.02.2024)

Televarieté točené U Hybernů... Na konci osmdesátých let byla Kaiser s Lábusem na vrcholu popularity socialistických estrád a soudruh byl rád, když se co nejvíce tehdejších herců a umělců zapojovalo do bavení pracujících. To co se dělo v televarieté a různých zábavných pořadech kdy kamery rády a zhusta zabírali v publiku známé tváře se v postatě dělo i zde, byť toto měla být filmová komedie. Já bych to viděl spíše jako takový fimový kvíz, protože někteří herci se filmem jen mihnou a často pronesou jedinou větu, jedinou repliku, která je však pro jejich postavu či film klíčová... Od diváka se čekalo, že si vzpomene... Tenkrát to asi bylo snazší, dnes člověk se občas musel zamyslet .. Na té výstavě jsem tenkrát také byl. bydleli jsme tehdy v Revoluční a tak jsem to měl párk kroků. Mně naši nalákali na Golema... :-). Dnes jsem to tedy viděl znovu s velkým odstupem a nebylo tam vtipného nic. Bylo to takové šedivé, odporně osmdesátkové a ten dojem umocňoval opuchlý soudruh Pláteník Moučka s obočím ala Brežněv a vyžraní papaláši vystupující z tatrovek ... Hvězda za vzpomínku na mládí . * (17.11.2018)

„To sem blázen paní Moutelíková!“ - „No jo to víte, vono je dneska v našem filmu všecko možný.“ Naprosto bláznivá komedie ala z filmu do filmu, která nemá téměř žádný děj a chvílemi se mění v totální chaos. Zároveň je to přehlídka herců, filmů a jednotlivých vtipných scének. Nápadů má film nespočet (zelené autíčko, obraz s „odpovídajícím“ zvukem, promítačka), ale kvůli stylu vyprávění, (ne)důrazu na pointu a „švy“ působí snímek nesourodě, zmateně a občas skoro až amatérsky. Samotní Kaiser s Lábusem, pokud tedy zrovna jen neběhají odnikud nikam, mají řadu vtipných scének (z učitelky a především tedy jejího žactva jsem brečel smíchy), ale jistě jich mohlo být také víc. Co se týče odkazů na filmy a postavy, Velká filmová loupež jich nabízí hned několik opravdu zábavných („Pánové si přejí platit?“ a „Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný“ mě rozesmály nejvíce), někdy jde spíš o herce samotné (Zázvorková a její zničující smích, nesmělý Suchánek, slovenská „delegace“) a pak je tu spousta narážek na filmový průmysl (profese, cyklistky snažící se prosadit, řevnivost mezi divadlem a filmem) a také na socialistické poměry. Na druhou stranu, jakože casting dokázal zahrnout celou řádku kvalitních herců, někteří jsou tu jen tak pro okrasu a jejich výstup je jen těžká „vata“. To se nejvíce projeví v závěru. Konec byl totiž na celém filmu suverénně nejslabší (toporný až trapný) a opravdu ho nezachránila ani „happyendová“ pocta (?) zesnulému Lipskému při závěrečných titulcích. Dávám prozatím lepší průměr a časem si film chci zopakovat, navíc jsem v tom návalu scének jistě nezachytil všechny narážky a odkazy (hodnocení případně upravím). „Majko, copak vy ve třídě nemáte žádné chlapce?“ – „A no máme, ale to sou všecko takový paka vylízaný třeba, no..já se třeba chci, třeba absolutně votevřít ve třídě a nemůžu, když se na ně podívám, tak se zase zavřu, akorát snad Dušan za něco stojí, ale teď už taky ne, no.“ (08.08.2015)