I Killed Einstein, Gentlemen
Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (238)
České bláznivé komédie Oldřicha Lipského väčšinou svojou uletenosťou trafia presne klinec po hlavičke, niekedy sa to ale podarí tak napoly. Einstein je dosť prekombinovaný, ako keby Lipský už nevedel, čo od dobroty vymyslieť, zároveň je to stále solídna zábava. Tie najvydarenejšie Lipského komédie si pozrie normálny aj nenormálny divák tak raz za rok až dva, Einsteina tak raz za päť. Čo je stále viac menej chvályhodné. ()
Teroristické bomby dopadající na obydlené území mají jeden nepříjemný následek - ženám po nich rostou vousy. A protože to takto směřuje k totálnímu vyhynutí lidské rasy (kdo by se cicmal s vousatou ženskou, že ano), vymyslí profesor Moore (Jiří Sovák) v pravdě geniální plán. Strojem času se přemístí do minulosti, konkrétně do roku 1911, kde zajistí smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina. čímž znemožní v budoucnu jakékoliv vynálezy zakládající se na vědě o fyzice, tedy např. i samotné bomby. Jenže když se může něco zvrtnout, tak se to zákonitě zvrtne... Jako další ze série česko(slovenských) scifi filmů z druhé poloviny minulého století padla ruka na tento filmeček. Oproti nedávno viděnému Pane vy jste voda měl o řád zábavnější děj, ale na skvělé pozdější Což takhle dát si špenát nebo hodně podobný Zítra vstanu a opařím se čajem bohužel ani toto dílo Oldřicha Lipského nemá. Sic herecké obsazení velmi podobné jako v ostatních výše zmíněných filmech (= všichni tehdejší známí herci), ale zábava tentokrát kapku pokulhávala. I tak vzhledem k současné filmové tvorbě nadprůměr, ale v porovnání s tehdejším _jen_ průměr... ()
Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)
Tato sci-fi komedie má zajímavý nápad, ale řadí se k těm slabším filmům Oldřicha Lipského, protože z tohoto tématu se dalo vytřískat daleko víc (což je ale spíš nešvar scénáře). Jako sci-fi je to poněkud zmatené. Humor zde sice je, ale zase ho není tolik, jako v jiných filmech, dokonce se nebojím tvrdit, že oproti jiným filmům OL je to "vážnější". Jak už to bývá, sešla se zde plejáda herců, ale na mě to působilo, že tentokrát se nikdo moc nepředvedl. "Zítra vstanu a opařím se čajem" je jako česká sci-fi komedie mnohem lepší volba. Ale jelikož tento film není moc často vidět, každé zhlédnutí příjemně zabaví. ()
Pěkná střelenost, jak už je ovšem u Lipského zvykem. Na svou dobu je film až neobvykle odvážný, nejen pokrokovým scénářem, ale i odvážnými kostýmy a polonahými krasotinkami (včetně Brejchové a Janžurové v průsvitném spodním prádle). Plejáda snad všech herců, kteří tehdy něco znamenali (chyběla snad pouze Bohdalová s Menšíkem) má především na svědomí úspěch tohoto filmu, protože herecké výkony povznáší tento jinak prakticky nerealizovatelný scénář. A ztřeštěné sci-fi komedie nám tehdy opravdu šly (podobné: Pane, vy jste vdova; Adéla ještě nevečeřela; Čtyři vraždy stačí, drahoušku; Tajemství hradu v Karpatech a mnohé další...). ()
Galerie (31)
Zajímavosti (22)
- Když Smith (Jan Libíček) prozrazuje Gwen (Jana Brejchová) prozrazuje „napíchnutí“ Kleopatry, přehrává záznam, který začíná: „Proboha Gwen, rostou Vám vousy!“ Profesor Moore (s Kleopatrou v saku) v té době už v místnosti nebyl, když profesor Frank tuto větu vykřikl. (gug)
- Stella Zázvorková (Wertheimová) si raz cez obednú prestávku vo svojom kostýme odskočila do centra Prahy kúpiť pár pív a chlebíčkov. Tento malý úlet neušiel turistom ani domácim, pre ktorých sa stala neplánovanou, zato príjemnou "atrakciou". (Raccoon.city)
- Zábery na Fyzikálny ústav, kde údajne pôsobil Albert Einstein (Petr Čepek), boli v skutočnosti zábery na 1. lekársku fakultu Karlovej Univerzity v Prahe. (Raccoon.city)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama