Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (241)

argenson 

všechny recenze uživatele

Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. ()

Colonist 

všechny recenze uživatele

Tato sci-fi komedie má zajímavý nápad, ale řadí se k těm slabším filmům Oldřicha Lipského, protože z tohoto tématu se dalo vytřískat daleko víc (což je ale spíš nešvar scénáře). Jako sci-fi je to poněkud zmatené. Humor zde sice je, ale zase ho není tolik, jako v jiných filmech, dokonce se nebojím tvrdit, že oproti jiným filmům OL je to "vážnější". Jak už to bývá, sešla se zde plejáda herců, ale na mě to působilo, že tentokrát se nikdo moc nepředvedl. "Zítra vstanu a opařím se čajem" je jako česká sci-fi komedie mnohem lepší volba. Ale jelikož tento film není moc často vidět, každé zhlédnutí příjemně zabaví. ()

Reklama

Othello 

všechny recenze uživatele

Vousaté ženy, kterým v práci zvoní alarmy na demonstrace, se odmítají pro muže holit, dokud ti nevynaleznou způsob, jakým o vousy definitivně přijít. A to i v případě, že se zrovna s nimi natáčí film, ke kterému přichází scénář přímo z OSN. Vedle toho si dělá Janžurka první (polariodové) selfie v dějinách filmu. No řekněte, že to nevypadá, jako upachtěná zápletka nějakého současného liberála se zánikem Římské říše v klopě, děsícího se, že mu emancipace sebere jeho nabytá privilegia. ___ Další z Lipskýho přepalů, kde se mu kamenem úrazu stala neschopnost uhlídat si rytmus u komedie, která dle scénáře měla stále gradovat. Jenomže pak je tam ten problém, že se to nesmí zasekávat na poselstvích o hrůze atomu, dlouhých striptýzech (leč uznávám, že nejsem cílovka, protože Brejchová je pro mě vizuálním ekvivalentem Moniky Babišové), špatně nasvícených přestřelkách a několika koncích. Navíc mi přišlo, že to proběhlo pod nějakýma dost tupýma korektorskýma nůžkama, které dávají tendenčně vyniknout větám jako "To máte v tom Princetonu divné způsoby!" namísto potenciálně dobrým vtipů. Každopádně filmům s Janžurkou se pod tři hvězdy nedává, protože ta ženská je prostě fantastický tele. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Jste zatčeni pro podezření z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Bláznivá persifláž na sci-fi tematiku. Scénář psali velcí znalci žánru Josef Nesvadba a Miloš Macourek, ale s vědomím, že český divák nemá s cestováním v čase zkušenosti. Asi proto skoro půlhodinu zabere nekonečné a opakované vysvětlování, než se začne konečně něco dít. Režisér Lipský byl z tématu hodně nesvůj, takže přinutil Macourka scénář krapet zjednodušit a sám pak při realizaci šlápnul na plyn komiky trochu víc než obvykle. Ale víte co? Je mi to fuk. Je to můj žánr, je to skvěle obsazené, originální a většina humoru funguje jak má. Kdyby to výše zmínění pánové jednoduše vzdali s tím, že výsledek nebude dokonalý, byla by to škoda. Ženy s plnovousy, muži s ňadry, prušácký akcent Stelly Zázvorkové, vesmírná raketa v Prodané nevěstě, zmatky kolem (ne)padajícího lustru... říkejte si co chcete, já jsem šťastný, že i tohle v českém filmu máme. :-) 80 % ()

choze 

všechny recenze uživatele

Co se týče tématu a scénáře, vyřádil se Macourek až v skvostném ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, kde už se o Hitlerovi nejen mluví, ale objeví se i v ději. Pár nápadů a gagů dobrých (raketa v Prodané nevěstě), spolehlivě mě rozesmála třeba němčinočeština Stelly Zázvorkové a pamětihodná scéna striptýzu Jany Brejchové příjemně pošimrala, ale jako celek slabé. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v jedné ze scén praví: "A po obloze nelétají nic než ptáci," na což kočí odpovídá:
    "A co jiného by mělo létat?" Příběh se přitom objednává v roce 1911, tedy přibližně rok po prvním letu J. Kašpara. (sator)
  • Když Smith (Jan Libíček) prozrazuje Gwen (Jana Brejchová) prozrazuje „napíchnutí“ Kleopatry, přehrává záznam, který začíná: „Proboha Gwen, rostou Vám vousy!“  Profesor Moore (s Kleopatrou v saku) v té době už v místnosti nebyl, když profesor Frank tuto větu vykřikl. (gug)
  • Původní filmový námět je kolektivním dílem spisovatele Josefa NesvadbyMiloše Macourka a Oldřicha Lipského. Tato trojice je také podepsaná pod filmovým scénářem. Tematickou povídku Einsteinův mozek ale najdeme už ve vědecko-fantastických příbězích Josefa Nesvadby v roce 1960. (NinadeL)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama