Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (238)

choze 

všechny recenze uživatele

Co se týče tématu a scénáře, vyřádil se Macourek až v skvostném ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM, kde už se o Hitlerovi nejen mluví, ale objeví se i v ději. Pár nápadů a gagů dobrých (raketa v Prodané nevěstě), spolehlivě mě rozesmála třeba němčinočeština Stelly Zázvorkové a pamětihodná scéna striptýzu Jany Brejchové příjemně pošimrala, ale jako celek slabé. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Roku 1999 budou uvědomělé členky Svazu žen rozhořčeně žádat (a za to i demonstrovat), aby světová vláda zatočila s teroristy („skupina nukleárních fanatiků“) a jejich zlovolnými pokusy. I přes tuto takřka verneovskou prozíravost se mi však potvrzuje, že faktor rozhodující o trvalé jakosti někdejších z reality unikajících českých komedií nese jméno Brdečka (3x s Lipským, mimo téma srov. i Vorlíčkem natočenou pohádku Princ a Večernice). Je sice fakt, že Brdečka to měl poněkud „snazší“ tím, že se čistě parodicky vtěsnával do různých už existujících (byt třeba jen v kolektivním po(d)vědomí cílového publika) formálních rámců, kdežto Macourek pracuje s rámcem teprve vykombinovávaným. Jeho výsledky jsou žel rozpačité. Lipského crazy sci-fi Zabil jsem Einsteina pánové je vcelku stejně průměrná, přihlouplá a nechytací jako Vorlíčkova Pane vy jste vdova (přes řadu skvělých momentů, což platí pro obě). Silnější než ona snad v náladě a té trošce dadaičnosti, slabší v rasanci a kadenci scén. Žádná z nich nemá to esenciální charisma, které by omlouvalo nejapnosti scénáře a rádoby rafinovanou naivní komiku (jež si naopak mohou bohatě dovolit nesmrtelní Hofmanovi a Polákovi Návštěvníci, které nepřipomínám náhodou: budoucí vedoucí epochální expedice Bláha se objevuje i zde, zatím jen v roli asistenta startu stroje času; nabízející se srovnání prof. Moora s akademikem Richardem (Filipem) pak nedopadá pro Sováka vůbec dobře). Jakkoli sympatická je Macourkova místy až vyzývavá nekompromisně šestáková krvákovost (doplněná zde např. Zázvorčiným „no konečník“), obě právě viděné komedie potěšily (pobavily) spíše jen v izolovaných jednotlivostech, tu i tam často závislých na konkrétních hercích. Zde Čepkův Einstein („hihihihehe“), ale i Brejchová („To znamená, že za tři roky a dva měsíce vypukne první světová válka. Čáau.“) a ovšem nástup nukleárního fanatika Libíčka s punčochou přes hlavu. Kemr i na půl plynu dobrý, žel zcela zabitý svým jakože komickým vynálezem. Ač ani ostatní nejsou špatní, podaný výčet těch, kteří zaujali, je přeskrovný, zvláště přihlédnu-li k tomu, že Čepek pracuje pouhým násobkem vah své osobnosti a hrané postavy a Brejchová to naopak seč může ždímá téměř z ničeho. (Abych nekřivdil, lze ještě upozornit na obě staré dámy na večírku, malého tatínka Frantíka Pecha a konec konců i Zázvorkovou, která je zde dokonale ve svém živlu.) Opakované Proč bychom se netěšili (napoprvé s raketou) národně milé, striptýzový bonus světově úchvatný - jakkoli je to úplně mimomísová scéna, jde zároveň o nejcennější moment celého filmu, v čemž může konkurovat jen Čepkův Einstein. Pod celkovou povrchností celé předložené zábavy nelze arci nevidět solidní, postupem děje se projevující, výstavbu: od nekonečných machinací kolem jediného kritického předmětu (lustr), přes neustálé splašené dramatické zvraty (vrcholící tím, že při „nepatrném“ zásahu do historie zařvou místo Einsteina skoro všichni přítomní), až po fatální a vtipně angažované finále (počínající už skvělým Sovákovým proslovem nad domnělou Einsteinovou mrtvolou). K těmto věcem lze přidat i trefnost, s níž si tvůrci dobírají jisté společenské kruhy. Nesporná přítomnost všech těchto kvalit však jen zdůrazňuje, že používat v souvislosti s Macourkovými filmovými scénáři slovo „geniální“ je slovní inflací a rouháním svatému Brdečkovi (alespoň pokud jde o klasický formát tzv. celovečerního filmu). Což právě potvrzuje Lipský coby rejža, na jehož přehledu realizovaných filmů je patrné, jak velmi je jeho dílo závislé na tvůrčích osobnostech scénáristů. Pro pořádek upozorňuji, že pod scénářem jsou podepsáni vedle Macourka též sám Lipský a autor předlohy Nesvadba, takže nevím, co z toho všeho, co automaticky připisuji Macourkovi, náleží skutečně jemu. Kvalitativní nevyváženost lze myslím nejlépe ilustrovat "nekalými úmysly proti jistému Adolfu Hitlerovi", což je velmi podařený zápich, ovšem dialog, jímž se k němu dospělo, je naprosto zoufalý a jako autor bych si za něj dal facku. /// V návaznosti na své vyšetřování jmen v Pane vy jste vdova zde jen jmenuji firmy objevující se na pražských domech: vetešník Pollak (Trödel Pollak!), Hans Liebig. K čemuž Kopeckého postava bankéře Quida Wertheima. (O Einsteinovi nemluvě.) Z jiného soudku Frank Pech (Lub. Lipský) narozen 1959 v Kalifornii, otec František Pech z Prahy. /// Komentáře: Poněkud jiné náhledy než můj (ale stejně hodné pozornosti) nabízejí Šandík, Radek99 nebo Oskar. NinadeL mě svým komentářem nalákala na reprízu po mnoha letech, podobně jako porůznu jiní (např. právě Šandík) na Pane vy jste vdova. V obou případech konstatuji zklamání, ačkoli úplně marné to nebylo. Jestli ale chcete vidět zajímavou komedii dle Nesvadby, tak rozhodně Hoblovu Ztracenou tvář. K významu Alberta Einsteina zde (http://bandzone.cz/skrytypuvabbyrokracie). Tamtéž se má brzy objevit (jak mám přislíbeno) i skladba Termonukleární exploze, v níž je řečeno vše, pokud jde o spásnou bombu. () (méně) (více)

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

Bláznivá československá komedie, která mohla být zdrojem inspirace pro Návštěvníky.  Géniem, za kterým se cestuje je Albert Einstein a ne Adam Bernau.  Cestuje se na kratší vzdálenost z 1999 (tedy už minulost) do roku 1911. Místo Dagmar Patrasové je tu Jana Brejchová. Návštěvnicí jsou o něco lepší.  I když i zde je dost kvalitního vlídného humoru a scénáře. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Jiří Sovák ve svém prvním filmu o cestování časem. Zda - li pak tušil jakou roli si zahraje o osm let později a jakou větu tam řekne. ( ...dáme vůdci vodíkovou bombu !!! " Zítra vstanu a opařím se čajem " ). V tomto snímku zase řekne : DIALOG : PROFESOR PECH ( Oldřich Lipský ) - Tak vám gratuluji, ten váš stroj času funguje. PROFESOR DAVID MOORE ( Jiří Sovák ) - To by se teď dali dělat věci. Například usmrtit Adolfa Hitlera..... Zde letí Jiří Sovák do roku 1911 zabít Einsteina ( Petr Čepek ) , pánové ( i ženy ). Scéna " Hledání prstenu " (a nejenom ona ) by mohla klidně dát filmu přídomek ...lehce erotické sci - fi. V této scéně totiž Helena Růžičková, Iva Janžurová, Jana Brejchová i Jiří Sovák dělají striptýz. Jinak je to pěkná střeštěná česká komedie se spoustou dobrých a kvalitních herců a z perfektním koncem alá SPOILER ( Tajemná záře nad Pacifikem ) KONEC SPOILERU. ...Albert Einstei je neschopný fyzik, ale výtečný houslista.... Hudbu dělal Vlastimil Hála a hraje Filmový symfonický orchestr, řídí Dr. Štěpán Koníček + Taneční orchestr Václava Hybše. ()

Lachtaan 

všechny recenze uživatele

Oldřich Lipský se do dějin české kinematografie zapsal neskonale unikátními filmy, triky, které zvládal ukočírovat před půl stoletím, skvěle fungují na diváka i dnes. U díla, na které jsem se dlouho chystal, se ale nemůžu ubránit pocitu, že je již mírně překombinované a pozoruhodná zápletka tady člověka neodpálí tak, jako třeba v bezchybném Happy endu. ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Když se stroj času dostane do roku 1911 do Národního divadla, tak se zrovna hraje opera Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. (noelcoward73)
  • Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v jedné ze scén praví: "A po obloze nelétají nic než ptáci," na což kočí odpovídá:
    "A co jiného by mělo létat?" Příběh se přitom objednává v roce 1911, tedy přibližně rok po prvním letu J. Kašpara. (sator)
  • Ve scéně, kdy Smith (Jan Libíček) polemizuje nad otázkou, co dělala Gwen Williamsová (Jana Brejchová) v Praze roku 1911, přemítá, zda se náhodou neprocházela po zoologické zahradě. Ta však byla otevřena až v roce 1931. (Terva)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama