Heavy Trip

"Duše stovek sobů řvoucích bolestí na cestě do sobího pekla. To je naše hudba!" Parta metaláků do toho mydlí hlava nehlava, pere se s předsudky finského vidlákova a sní o koncertě na norském fesťáku. První dvě třetiny se film drží trošku při zemi, ale pořád se je na co koukat, co poslouchat a čemu se zasmát. Každopádně když zhruba po hodině nastoupí kluci na trip, tak jsem se začal řehtat a přestal až se závěrečnými titulky. Natočeno s láskou k metalu. 90% (25.01.2019)

Ale ano přátelé-nestyďme se číst i tlusté knihy a koukat na todle! (občas ke mně chodí do kina kamarádka-taková ta chytrá-má mě ráda , vzdělaná-titulů jak prase, talentovaná-nějaký ten její obraz jsem si i já zakoupil,-no a tadle dáma mě občas donutí čumět -jak vona říká-na chytrý filmy /onehdy třeba na Humra, Punkový syndrom, nebo Drž si šátek Tatjano/-při tomhle dílku se smíchy válela na podlaze, slzela, fandila, byla v dobrém rozmaru-stejně jako já) (16.03.2020)

Svéráz národního detmetalu je možná nejfajnovější crazy komedie, co jsem viděl. Vyprávění (v nepokrytém klasickém schématu outsider a jeho kamarádi - milované děvče - konkurenční frajírek) dává nahlédnout, jak se asi mohly udát pradávné příběhy severské mythologie, což je také podporováno podivným bezčasím: Zdá se, že jsme víceméně v době vzniku filmu (jak také napovídá rok 2016 na náhrobku), leccos však poukazuje k dobám, v nichž všemožné detmetaly k chlapeckému dospívání na venkově neodmyslitelně patřily. Srov. kazety či pravěké mobily. Snad nějaká narážka na "modernost" severofinského venkova? (31.01.2020)

Náběh parádní, ale pak někdo použil obraceč času a všechno bylo v loji. Smrtí bubeníka se film zvrhl v něco, v co původně definitivně být neměl. A pokud jako divák natěšeně očekáváte road movie, tak budete velice zklamáni, protože samotný trip trvá pět minut metráže. Převládající metráž se pak věnuje obyčejům na vesnických losích jatkách. 58 % (24.07.2019)

Tak do týhle kapely bych zapadla! Nabodnutá prdel v čele s frontmanem, a prvotřídním vrhačem šavlí, Turem se vydává do Norska na metalovej festival, kde hodlá zúročit svých 12 let zkušeností z hraní na sobích jatkách. Jeden bubeník je tuhej, druhej je šílenej, kytarista s baskytaristou alias Drtič Sobů a Posranej Mýval jezděj po strunách až mi naskákala husina a když Turo otevře pekelnou mordu tak hned po ukázkový rouře zazní hlas tak mocný, až se z toho poserete protože takhle krutě to dává max zombie z hlubin kanálu a nebo právě týpek, co nakopal prdel mocnýmu rosomákovi. Pro milovníky metalu nutnost, pro ostatní taky nutnost (ať konečně slyšíte, jak má znít hudba z Valhally, pyče!). V neposlední řadě díky Verbíkovi za skvělé doporučení. (25.02.2019)