Heavy Trip

Festivalový crowd-pleaser se bezpečně drží prověřeného konceptu outsiderského zdokonalovacího melodramatu, zatímco s nadhledem a kupou přízemního, místy až lidového humoru nahlíží subkulturu mega-brutal-brekekeke metalu. Zarytí vyznavači metalu, kteří stále věří, že když si pustí nějakou desku pozpátku, vyvolají tím Belzebuba, sice budou svatokrádežním přístupem filmu pobouřeni, ale všem, kterým videoklipy s týpky ve warpaintu smutných klaunů přijdou spíše roztomilé či úsměvné, se budou bavit. 7/10 (12.07.2018)

Náběh parádní, ale pak někdo použil obraceč času a všechno bylo v loji. Smrtí bubeníka se film zvrhl v něco, v co původně definitivně být neměl. A pokud jako divák natěšeně očekáváte road movie, tak budete velice zklamáni, protože samotný trip trvá pět minut metráže. Převládající metráž se pak věnuje obyčejům na vesnických losích jatkách. 58 % (24.07.2019)

Konečně zase něco, o čem můžu říct, že je totální filmařský úlet. A po dlouhé době opět v režii Finů, kteří když už se komediálně vyjádří, tak to za to prostě stojí. Černý humor střídá absurdní humor a celé to má v režii brutal death pagan folk black metalová banda kousek od Oulu, která hraje tak, jak kdyby je na zem seslal samotný Ódin, ale nikdo je ještě pořádně neslyšel hrát. Narážek je tu tuna, některé jsou popkulturní tak, že v tom metalovém prostředí trošku musíte být. Minimálně alespoň v rámci výběru muziky, která tvoří naprosto skvostný soundtrack Ale je tu i řada scén, které jsou univerzální a dokáží bavit i nemetalově laděného posluchače. Jen jsou trošku černější, než by bylo záhodno. Ale co naplat, to jsou prostě Finové. Ti, když něco dělají, tak to prostě dělají na krev a buď se to nepovede a nebo je to brutální hlína. A tady se to povedlo na jedničku s hvězdičkou. (24.06.2019)

"Duše stovek sobů řvoucích bolestí na cestě do sobího pekla. To je naše hudba!" Parta metaláků do toho mydlí hlava nehlava, pere se s předsudky finského vidlákova a sní o koncertě na norském fesťáku. První dvě třetiny se film drží trošku při zemi, ale pořád se je na co koukat, co poslouchat a čemu se zasmát. Každopádně když zhruba po hodině nastoupí kluci na trip, tak jsem se začal řehtat a přestal až se závěrečnými titulky. Natočeno s láskou k metalu. 90% (25.01.2019)

"Co hrajete za styl?" "Symphonic postapocalyptic reindeer-grinding christ-abusing extreme war pagan fennoscandic metal." Kapela IMPALED REKTUM mě svou cestou za svým koncertem na velkém norském festivalu Northern damnation nesmírně pobavila a na konci dohnala až k slzám štěstí. Jak já těm metlošům fandil!!! Parádní finská komedie, která se asi v polovině změní v šílenou road-movie, při které se střídá jedna absurdní situace za druhou. Nejvíce se ovšem zabaví každé pravé a věrné, metalem naplněné srdéčko a hlavně hudebníci, kteří na metal přísahají! :) (02.03.2019)