Heavy Trip

Je to opravdu metalová komedie, která člověk neholdujícímu tomuto stylu moc bavit nebude. Já jsem pravý opak metal miluji ve všemožných odnožích (i tak zdaleka ne všechen metal), tudíž jsem "cílovka" tohoto filmu. Výsledek je mrak vtipných hlášek, gest i scének. Je zde tolik nezapomenutelných scének i hlášek, že nic nebudu vyzdvihovat a jen doporučím ať se na to každý fanda tvrdší hudby podívá. Jinak Minka Kuustonen je pohledná herečka a samotná kapela valí velmi slušný brutal death metal (s prvky slamu) a ani aplikace "Shazam" mi neprozradila, že by daný song někdo nahrál.. Ale kdo ví. :) 5z5 (09.03.2019)

Schéma zůstává stejné. Kluci z neznámé kapely sní o tom, že budou slavní a po překonání množství překážek se ji to povede. Takových filmů je hodně. Tady ovšem podobnost končí. Nevím, co šňupal scénárista, ale muselo to být hodně silné! Hudba, kterou Impaled rektum produkuje je trochu za hranicí mého zájmu o rockovou muziku, ikdyž přiznávám, že si tu a tam Cannibal Corpse pustím (ale jen tak dvě skladby, více nelze). I takové grupy mají právo na existenci, ikdyž se mnohým bude zdát jejich hudba nesmyslná. Pár dobrých vtipů + muzika příbuzná mým zájmům. Vychází mi z toho opět jedno neobjektivní hodnocení. (07.02.2019)

Hevi reissu a jeho hlavní postavy z kapely "Invalidní Rektum" tu zákonitě boduje, protože většina filmu se nese v u nás tolik oblíbeném duchu vytepleného a laskavě hřejivého humoru o příhodách milých malých obyčejných lidiček, ke kterým průměrný český divák ihned instinktivně pocítí sympatii, ježto je s nimi druhově spřízněný. Milí a roztomilí jsou vlastně i ojedinělí záporáci, takže diváctvo si může před svými bedýnkami doma v papučích spokojeně lebedit, chvilkově zbaveno každodenní existenciální úzkosti. Já se většinou trochu nudil a opravdu od srdce se zasmál jen jednou, a to při blicím sólu na koncertě ve finském vesnickém kulturáku. Jinak vcelku průměrný film s několika dobrými momenty, ale i se scénáristicky nepříliš využitým potenciálem. Pár drobných postřehů, které nevím jak zakomponovat do komentáře: Sympatická blondýna ve vedlejší roli mi připomínala mladší a hezčí verzi Kati Outinenové. Penál s umrlcem na stejdži mi připomněl Pythony vystupující s mrtvým kolegou Chapmanem v urně. Chvilkové slibné náznaky "kaurismäkiovské" absurdní poetiky v první půli jsou nemilosrdně přervány absurdní (až nablblou) fantasmagorií norského finále. Nakonec po delším rekapitulování malá rozpačitá třetí za muziku a za skvělou promofotku z rychlostní kamery. (04.04.2019)

Ale ano přátelé-nestyďme se číst i tlusté knihy a koukat na todle! (občas ke mně chodí do kina kamarádka-taková ta chytrá-má mě ráda , vzdělaná-titulů jak prase, talentovaná-nějaký ten její obraz jsem si i já zakoupil,-no a tadle dáma mě občas donutí čumět -jak vona říká-na chytrý filmy /onehdy třeba na Humra, Punkový syndrom, nebo Drž si šátek Tatjano/-při tomhle dílku se smíchy válela na podlaze, slzela, fandila, byla v dobrém rozmaru-stejně jako já) (16.03.2020)

Nemám pravděpodobně k heavymetalovému hudebnímu žánru až tak vřelý vztah, abych dokázal naplno ocenit film narvaný několika povedenými, většinou ale spíš ultra mimózními fóry a přestřelenými hláškami, koketujícími právě s nejkrvavější muzikou současnosti. Vlastně mě dost udivuje, že jsem se tím víceméně pronudil, i přesto, že úvod a finále jsou perfektní. Pro lidi se sklony k tvrdším riffům a pravidelné návštěvníky Brutal Assaultu nicméně jeden z "deseti filmů, které musíte vidět, než skočíte z pódia do kotle a nikdo vás nechytí". [Tento komentář byl napsán uvnitř mrtvé ovce.] (02.11.2019)