Zelená kniha

Podobný film mi dlouho chyběl. Drama "šmrncnuté" komedií a mým oblíbeným žánrem Road movie. K tomu jako bonus skutečný životní příběh coby předloha pro vznik snímku. Tomuto počinu nechybí dobře vykreslená atmosféra tehdejších Spojených států, povedená hudba a skvělé herecké výkony ústředních postav. Zelená kniha si zaslouženě vybojovala Oscara. (17.04.2019)

Chtěl bych vidět účet za catering, protože co tady Mortensen sežral, to má plejtvák na dva roky. A chtěl bych vidět Zelenou knihu znova poprvé, protože to byl krásný pocit, který za mnou na konci došel. Cítil jsem z toho čistou upřímnost. Buď mi někdo dal jeden z nejhezčích dárků k Vánocům anebo se mnou někdo grandiózně vyjebal. Tak či tak, oboje si zaslouží uznání. (Vancouver, Kanada) (08.09.2019)

Poutavý film o americkém rasismu doby, kdy ještě platily zákony Jima Crowa, kdy se JFK teprve snažil (jižanským republikánům i demokratům navzdory) protlačit Kongresem svůj revoluční zákon o občanských právech (což se podařilo až LBJ rok po atentátu na JFK) a kdy se pomalu rostoucí střední třída Afroameričanů raději začala přiklánět k individualistickému automobilismu, než by podstupovala ponižující segregaci v hromadných prostředcích. Příběh bohatého černošského virtuóza a jeho bílého buranského řidiče sice sleduje poměrně průhledné moralistní schéma a film občas balancuje na hraně (morálního) kýče, vždycky to ale nějak ustojí na té "správné" straně, takže mi výsledek v tomto ohledu vůbec nevadí. Film přesvědčivě přibližuje atmosféru doby a střet diametrálně odlišných kultur & tříd; neomezuje se na umělou binárnost rasismu, ale poukazuje na obecnější problém předsudečnosti a zápasu o lidskou důstojnost. V postavě Dr. Shirleye (skvělý Maharshala Ali - můj favorit na Oscara za vedlejší roli) vidíme člověka stísněného rasismem (a pokrytectvím) bílých i šikanou pro jinakost (ať už si pod tím představíme cokoli - vzdělání, povahové vlastnosti, sexuální orientaci apod.) ze strany černých. Že je toto téma aktuální i 56 let od Shirleyho koncertního turné po americkém Jihu je myslím zřejmé např. po letmém nahlédnutí do statistik, které potvrzují rostoucí trend počtu rasově motivovaných zločinů. A vlastně se stačí rozhlédnout kolem a poslouchat... (True story, Česko, 2018: "Co tam dělá ten čmoud?!" zeptal se pohoršeně při pohledu na skupinovou školní fotku, na níž je mj. učitelka tmavé pleti, spořádaný otec dvou dětí a nositel PhD v technickém oboru, který působí v akademickém prostředí. A toto "čmoudění" slýchávám až nezdravě často a od spousty dalších lidí... End of true story). (07.02.2019)

A tak jsem chtěla vidět, co že to za film vyfouklo Oskara mým favoritům. Nebýt toho, asi by mě minul a příští rok už bych si ani nepamatovala, že něco takového někdy natočili. Takže, díky Oskarům! Green book mě bavila od samého začátku do úplného konce. Z velké části kvůli tématu a hercům, a taky kvůli tomu, že mám slabost pro filmy o opravdovém přátelství. A tohle mě dojalo neuvěřitelně moc. Rok 2018 mi přinesl několik velkých filmů, tenhle mezi ně patří taky. Je to krásný, 5* (04.05.2019)

Pohodová road-movie se silnými postavami (Mortensen si krade film pro sebe), přesvědčivou dobovou atmosférou a dialogy, které minimálně na jedno zhlédnutí uši rozhodně netrhají. Ale "konflikt", který film nabízí, je natolik nepůvodní a umělý, že to celé kvalitativně pohřbívá. Vývoj Tonyho rasistického postoje je v podstatě neviditelný a scénář je víceméně sérií zastávek ve stanicích morálních klišé a profláklých motivů (policista u cesty, "bílá" restaurace). Potenciál by byl a k dobru lze Farrellymu připsat, že jeho hrdinům jsem fandil, to ale bohužel nadprůměrné sociální drama neudělá. 60% (25.01.2019)