Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta. Středobodem domu je „Skleněný pokoj“. Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera, jeho ženu Liesel a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti... Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje. Hana a její manžel Oskar, právník Landauerových se rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se před Hanou otevře možnost návratu do magického Skleněného pokoje a ona oživuje vzpomínky na Liesel a předválečnou dobu plnou nadějí. Nucené odloučení jakoby posilovalo jejich vzájemné city. Obě ženy si píší bez toho, aby se dočkaly odpovědí a dozvěděly se, jaký je osud té druhé. Po válce je vila zničená, okna rozmetala bomba. Naděje, kterou Skleněný pokoj symbolizuje, však zůstává. (Bioscop)

(více)

Videa (4)

Trailer 2

Recenze (240)

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Roden sa hrá stále na sexoša, pritom s knírkom a vráskami môže zapôsobiť len na miestnej geriatrii. Tradičný "herecký" výkon van Houten sa samozrejme opäť konal, veď kvôli inému ju ani nevolali. Psychické choroby a sexuálne úchylky tu zastreli slovom "voľnomyšlienkárstvo". Nudné spracovanie a dokola opakovaná téma, ktorá už stráca na nápaditosti. ()

argenson 

všechny recenze uživatele

Pokud někdo čeká hodně Rodena a Hofmanna, tak se moc nedočká. Ale stejně nerozumím dost nízkýmu hodnocení tady. Ten film má docela slušný kvality, zvláště co se kamery týče. Za sebe teda musím dodat, že tyhle příběhy přes několik dekád s bezútěšnou likvidací lidských osudů mě poslední dobou psychicky vyčerpávají, ale jako promo vily Tugendhat je to cajk. Já jsem v tom baráku byl třikrát, běžte se tam taky podívat místo od stolu házených hodnocení odpad. ()

Reklama

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Šmrnc tomuto dielku dáva doba z 30.rokov 20.storočia. Krásne sexi dámske kostýmy pridávajú na laškovnosti a sexepíle. Nechutné lezbické akcie zachraňuje holandská sexica Carice van Houten svojim vzhľadom tak telom. Snímok s medzinárodným obsadením môžete vidieť s dabingom alebo s pôvodným anglickým znením, kde sa trochu nepríjemne strieda pestrá zmes prízvukov, či už ide o dánsky, holandský alebo slovenský. Škoda že hudba nie je viac vyšperkovaná, dobová hudba je ale mne príjemná. Druhý krát by ma to možno bavilo menej, ale pri prvom pozretí som si to užíval. (20.8.2021) ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Ako čitateľka literárnej predlohy som z kina odchádzala naozaj sklamaná. Je mi jasné, že 400 strán do 100 minút nenarveš ... chýbali tam celé príbehy, dosť vecí bolo pozmenených ... to všetko chápem. Mne to ale prišlo celé emočne a pocitovo prázdne, väzby medzi jednotlivými postavami povrchné, chýbala mi atmosféra a sila hlavnej postavy, t. j. sklenenej izby. Kamera, výprava a kostýmy na výbornú, herecky tiež celkom slušné. A ja sa pýtam: Čo na to Mawer? ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Doufal jsem, že jdu na příběh o niterných pocitech dvou žen v průběhu několika desítek let, propletený s osudy vily Tugendhat. Víc jsem si nezjišťoval, knihu jsem nečetl, očekávání jsem vlastně neměl žádná. Přesto jsem byl rozčarovaný, protože osudy obou žen, resp. jejich vztah byly podány velmi chladně, jakoby se tvůrci rozhodli divákovi nic neusnadnit a spoléhali na to, že si cestu k oběma hrdinkám najde jen na základě silné empatie. Než si to uvědomíte, než vám dojde, že se nic nerozjede, že je to Ševčíkův způsob, jak chce tento příběh vyprávět, uplyne dobrá hodina. A tak vás bude o to víc zajímat osud oné vily, která se tady jmenuje z nějakého důvodu jinak, stejně jako její architekt. Přestože byla práce s kamerou působivá a vše bylo jaksi opulentně nablýskané a snímané s uměleckým lookem (s tím ovšem vůbec nekorespondovalo, že zvuk byl místy otřesný a jen podtrhoval strojové dialogy), v této pasáži jsem se docela nudil. To vše by se asi dalo pominout, nebýt druhé poloviny filmu, ve které byly jak obě hrdinky, tak vila protaženy historickými událostmi cca 30-ti let. Asi nemá cenu zmiňovat, že nejdelší zastavení se konalo v době války. Následoval rok 1968 a přiznám se, že už ani nevím, kdy a jak to vše skončilo. Lví podíl na tom má i fakt, že se hrdinky za těch 30 let fyzicky skoro vůbec nezměnily. Nejsem Skleněným pokojem vysloveně zklamaný, jen mě prostě neoslovil. Je studený a okázale velký, drahý, zahraniční...ale přitom velmi neosobní. PS: jako rodilého Brňáka mě zarazilo, že město Brno přispělo 4,3 miliony korun a ve filmu není ani zmínky o tom, že se vila nachází v Brně. Navíc bylo změněno jméno architekta i majitele, takže nezazní ani jméno vily. Pokud čekáte, že z vily Tugendhat něco víc uvidíte, budete zklamaní. To PR, které si tvůrci skrze ni i knihu udělali, je velmi klamavé. ()

Galerie (78)

Zajímavosti (20)

  • Medzi najnáročnejšie scény patrilo zasnežovanie záhrady a okolie vily, na ktoré bola použitá drvená celulóza. Tú filmári použili tiež na zasnežovanie ďalších exteriérov – napríklad v centre Prahy. Celkovo sa spotrebovalo 250 kilogramov tejto suroviny. [Zdroj: glassroommovie.com] (leila22)
  • V záběrech z pozdější doby (od 50. let) si můžeme všimnout v interiéru vily Tugendhat zaoblené stěny z makassarského ebenu, vytvářející jídelní kout vily. To je však nesmyslnost, jelikož stěna byla roku 1940 zabavena nacisty, rozřezána a převezena do sídla gestapa v Brně a umístěna v jejich baru. Později se z baru stala menza právnické fakulty. V roce 2010 ji objevil brněnský historik umění Miroslav Ambroz, a tak byla při nákladné rekonstrukci mezi lety 2010 a 2012 vrácena na původní místo. (tommahol)
  • V originále knihy „Skleněný pokoj“ Simona Mawera používá autor pro Brno označení „Město“. (Robur888)

Související novinky

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

S Kreativní Evropou na festival do Cannes

06.03.2019

Program Kreativní Evropa letos v lednu již po třetí vyhlásil celoevropskou soutěž s názvem #euFilmContest, v níž si filmoví nadšenci mohou otestovat své znalosti současného evropského filmu. Deset… (více)

Reklama

Reklama