Velvet Buzzsaw

Gilroy se při dalším náhledu do fungování specifické skupiny lidí neomezuje jenom na sdělení "zaprodávat se nemá" - to je nám na první doboru jasné. Chce si svou ďábelskou kritiku užít a celou dobu se skrytě i nepokrytě posmívá neschopnosti zdravého úsudku napříč společností. Nenechavé galeristy a kritiky nesmlouvavě kosí, jako by kázal ze studie o „efektu hipsterů“ Jonathana Toboula, která nedávno rezonovala na sociálních sítích. Nešetří ale ani zbytek obyvatelstva. Představitele středního proudu vykresluje jako vesměs konzumní omezence. Nejlíp pak vystihuje všeobecnou společenskou znuděnost a smyslové přehlcení ve scéně s mrtvým vykrváceným tělem uprostřed galerie. Návštěvníci považují krev za barvu a drastický výjev za součást umělecké instalace, díky kterému můžou zabavit děti. V konfrontaci s očekáváním horror fans vyhoří Velvet Buzzsaw jako zbytečný béčko, což je ale škoda. Jako mrazivě vtipná a znepokojující společenská karikatura totiž funguje dost dobře. (22.04.2019)

Hehehe, všichni jsme odsouzeni k zániku. Ach, Malkovich na pláži. Nakonec se tedy mé srdce vzedmulo. Ale souhlasím, že je to "moc dlouhé", jaksi nekoncentrované. A čím víc nad filmem přemýšlím, tím víc mi to přijde jako děsná škoda. Oceňuji námět a všeobecný "feel", ale zároveň si kladu milion otázek. Například vztahu Morfa a Josefíny je (zejména v první části filmu) přikládána taková důležitost, že mi úplně nejivuje (nedžajvuje), jak to nakonec vyvrcholí, respektive nevyvrcholí. To, jak to ("to" jako pouze ta konkrétní scéna) skončí s Rhodorou je sice bombově vymyšlené, ale neměl Morf být až po ní a Josefína jako poslední? A nebo možná Morf jako poslední, protože jako jediný z hlavních postav prošel vnitřní proměnou. (Kromě Damrishe a Pierse samozřejmě.) Orámování filmu Coco a jejím svědectvím/svědčením bych taky raději viděla promyšlenější a více "vědomé", v tomto stavu to tolik nevynikne. Ale nechtěla bych, aby moje meditace nad tím, co by chtělo ještě dopracovat, nějak zastínilo fakt, že jsem si ten film doopravdy užila a že podle mě něco doopravdy nabízí a obsahuje. Toni Collette, paráda. A nikdy bych nevěřila, jak smyslná mi bude Zawe Ashton připadat a jak moc se jí podaří odklonit pozornost od Jakea, škoda jen, že na konci se její postava trošku změnila v karikaturu a ztratila tu plastičnost, co měla během celého filmu (hehe - a viz první věta). (11.01.2022)

Podivnost. Vyházet spoustu nadbytečných scén a nechat jen základní myšlenku o tajemném umělci, jehož dílo ožívá. Kvalitní režisér nám pravedl něco velmi podobného jako Refn, který nás vzal do světa modelingu. Tentokráte nás tvůrce nut(d)í v uměleckých galeriích a musíme trávit čas s hodně nesympatickými postavami, které si to nakonec naštěstí odskáčou. Některým z nich (Malkovich) jsem vůbec nerozumněl a vlastně netuším proč ve filmu vůbec byly. Atmosféru to s blížícím se koncem má, ale koukat na to znovu nehodlám. 50% (06.03.2019)

Velvet Buzzsaw je tak trochu uměleckou pózou, která se snaží ze zajímavého námětu vytřískat všeobjemný a především "chytrý" film. Na to ale kromě celkem slušných hereckých představitelů (vyjma docela otravné Zawe Ashton) nemá ani dialogy, ani atmosféru ani propracovaný a plynule vygradovaný příběh. Ano, ty děsivé momenty posedlosti dílem zapomenutého umělce jsou vlastně docela obrazově fajn, to ale na dvě hodiny je vážně málo. (04.02.2019)

Jasně, ve filmu „Velvet Buzzsaw“ jsou docela dobré, drsné scény, ale je to málo. Tady toho mohlo být víc, stačilo by vynechat všechny ty nezáživné scény, kde se nic neděje. Byla tu v podstatě jen jedna scéna, která se mi líbila a pravdu mě zaujala, a ta byla na samotném konci. A to máte pocit, že je to spíš taková srandička, která mrkne na diváky, i když své opodstatnění má. Bohužel jinak je tohle hodně nevyužitý potenciál. (14.06.2019)