Ženská na vrcholu

Jeden z těch filmů, který musel na papíře vypadat minimálně dobře. Hlavní nápad není špatný, natáčení se zúčastnila celá řada profíků, ale je vidět, že i přes veškerou snahu toho Lenka Kny ještě nemá moc za sebou. Určité paralely s tvorbou Poledňákové a opětovné obsazení Jany Preissové (tentokrát v babičkovské roli) trochu pomohly, ale celek bohužel neskutečně drhne. (03.07.2022)

Navzdory svému hodnocení je Ženská na vrcholu jednou z těch méně pitomých českých komedií. Vlastně je to taková obdoba Bezva ženské na krku (jen ne tolik povedená). I tak však člověk musí uznat, že v základních věcech funguje. Dejdar je překvapivě v pohodě a dětští herci taky celkem drží krok (což se nedá říct třeba o Špuntech na vodě, kde jsem kvůli dětskému osazenstvu trpěl celý film). Jen ta Polívková byla "bohužel" prokleta genem svého otce... Ten její hlas je tak otravný až působí nepřirozeně. Ona za to asi nemůže, ale na rozdíl od Bolka se to nedá moc dlouho poslouchat. Slabší tři hvězdičky ale dám. Čekal jsem větší hrůzu a nakonec se občas i pobavil. (03.05.2020)

S tebou už mě zase baví svět, Anno Polívková. Řekl si chrabrý horal Martin Dejdar, když na jím obývanou vysokohorskou chatu v Tatrách shodou nahodilých okolností dorazila Polívková vyléčit jeho okoralé mužské srdce. Oba protagonisté mají ratolesti v přibližně stejném věku, nemají partnerské protějšky a za studených zimních nocích bývá pořádná zima, tudíž v tom by byla celá velryba s kompletním chrupem a jednou vytrženou stoličkou, aby se ti dva do konce filmu nedali dohromady. Ovšem s jejich anabází ze zasněžených horských svahů vyvstal jeden zásadní problém - film má být prezentován coby oddechová romantická komedie (snad i pro celou rodinu), ovšem romantiky a komedie si divák užije pramálo, cosi romantického se vyrýsuje až v samotném závěru a gagů je jen hrstka. A komediálnost vesměs nepřichází od ústřední dvojice, nýbrž od svérázné rodiny, která má své zastoupení v Bolku Polívkovi, Janě Preissové a Janě Krausové. Ano, těm už se trochu zasmát dalo. Dejdar s Polívkovou moc dobře k sobě neladí, k tomu se přidala scenáristická křeč. V podstatě většinu času sledujeme stále to samé, protagonisté si názorově nesedí, Polívková razí zdravou výživu, hygienu na úrovni, zůstává ale hodnou, načež Dejdar je samorost, co vychovává dceru po svém a tak trochu po smrti své ženy zanevřel na okolní svět, je to ale také dobrák. Má bratra (Marek Němec), ten je členem horské služby, a jednu chvíli dělá do Polívkové. O několik sekvencí dál scénář opomene, že chtěl, aby ženská hrdinka skončila v náručí bratra, tak jaksi nešikovně se rozpomene, že je zde ještě Dejdar, co pohladí saxofon, načež to (asi) vypadá, že by o tu vysoce vysokou hormonální ženštinu přece jen stál. A scénář přeřadí do romantických linií. Jen chci zdůraznit, že filmu vše dost trvá a natahuje se ta horská harmonie jak harmonika, ke všemu se vše podstatné soustřeďuje do prostor chaty, případně do jejího nejbližšího okolí. Film má pěknou malebnou kameru Michaela Baumrucka, solidní hudební složku, která čítá pěvecké hlasy Matěje Rupperta a Kamila Střihavky, a i herecká vybavenost protagonistů, pomineme-li nulové chemické reakce mezi ústřední dvojicí, není nejhorší, ovšem tatranské pastorále Lenka Kny nezvládá s bravurou. Její režijní přístup nemá moc výrazných momentů, ani příval gagů, odbytá realizace se také najde, film se vleče. Mně z toho vyšel přijatelný průměr. 5/10 (24.10.2020)

U některých filmových zkušeností člověk ani neví, jak je okomentovat, aby nemusel být sprostý a neomalený. Já české filmy sleduju opravdu rád, jak ty staré tak právě i ty novodobé, ale zrovna v rukou Primy vznikne z cca 8 projektů ročně jeden povedený. Tím za rok 2019 rozhodně není Ženská na vrcholu, kde se v romantickém sevření sešla ta vůbec nejméně sourodá dvojice naší herecké scény a na úpatí zasněžených Tater stvořila skoro dvě hodiny urputně nudného materiálu. [viděno na Netflixu 15.11.2020] (27.11.2020)

Opsaný příběh na šablonu typu - dáme dohromady sévérázného nabručeného drsňáka z hor a biomatku z Prahy. Téměř bez vtipu, děj v Praze totálně mimo, mlácení prázdné slámy. Na závěr samozřejmě odhalení nitra, prozření, mezitím si vnutily páry své vidění světa aby zjistily, jak je to fajn. Prostě klišé, očekávaný děj, nuda. (28.11.2020)