Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)

(více)

Videa (7)

Trailer 1

Recenze (490)

Nin 

všechny recenze uživatele

Velkou část filmu BlacKkKlansman je zábavná vtipná jízda, u níž se tedy občas křiví úsměv nad množstvím všemožných rasistických nadávek. Skoro je to jen komedie nebýt toho, že je to tolik o rasismu a o tom, jak jsou hlavní hrdinové nuceni se rasisticky chovat. Taky by to ale nebyl Spike Lee, který si chce dělat věci po svém, aby nepřišel nejen s velmi dramatickým vyvrcholením, které obsahuje detailní a znepokojující popisy lynčování černochů, ale dokonce tehdejší události zřetelně nespojil se současnými událostmi v USA. Svébytný film, u kterého se hodně zasmějete hlavně na účet různých rasistických vidláků, ale také v něm režisér s chutí poučuje. Za mě ta kombinace dopadla dobře. (8/10) ()

castor 

všechny recenze uživatele

Spike Lee nejednou příjemně překvapil. Rozhodně ale nepatří mezi režiséry, na jejichž kousky bych netrpělivě čekal. Zápletka je poměrně prostá – čerstvá posila coloradské policie Ron má překvapivou barvu pleti. První černoch v historii sboru chtěl být mužem v uniformě odjakživa. Nejprve zevluje v kartotéce, nakonec se ale stane členem buňky Ku-klux-klanu. Jenže s jeho afrem by to šlo obtížně, takže Ronem je ve skutečnosti a na telefonu, Ronem mezi rasistickými fanatiky se stává jeho kolega, který je navíc jen tak mimochodem Židem. Organizace mezitím nabírá na síle a plánuje násilný útok. Uvědomělý filmař Spike Lee se opírá o reálné události a dává jasně najevo, že se mu dnešní poměry za oceánem nelíbí. Ocitáme se sice v 70. letech, ovšem události jsou platné i pro současnost, z čehož může mrazit. Ovšem z toho, že je nálada mezi lidmi podobná, prostě nemrazí. Možná je to jeho typickým odlehčeným stylem vyprávění, možná tím, že jsem měl v několika momentech problém tu či onu scénu akceptovat. Mnohé navíc měly být o dost kratší. Používá sice několik fíglů a předkládá i pár milých nápadů, celkově ale nejsem přesvědčený, že by tohle měl být nějaký „černý“ kůň blížících se filmových předávacích ceremoniálů. Není ani nijak zvlášť vtipný, humor vychází hlavně z absurdity rasistických projevů. Herci jsou fajn, ale z Adama Drivera dlouhodobě rozhodně neucvrkávám, prakticky neznámý John David Washington má zase značné charisma, ale že by měl držet v ruce hereckého Oscara, tak to tedy vůbec. Lee měl možná leccos detailně promyšlené a před dobovou atmosférou smekám, mě si nicméně celkově tentokrát úplně nezískal. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Namouvěru, na válku vám seru!“ Dříve to bylo životopisné drama nebo heist film, tentokrát Spike Lee k vyjádření svého politického stanoviska využívá a pro své potřeby přepracovává konvencí policejních filmů o dvojí identitě. Překážky, které hrdinové musejí při plnění své mise překonávat, nepřicházejí pouze zvnějšku, ale berou na sebe také podobu jejich kolegů a nadřízených, kteří se nedokážou přenést přes vlastní předsudky a reprezentují systém znevýhodňující určitou část obyvatel. Spárování dvou nesourodých postav neslouží pouze k vytváření komických situací, které odlehčují vážné téma. Je podmínkou toho, aby mohl být Stallworthův smělý plán realizován a zároveň vyjadřují ústřední přesvědčení filmu, že cesta k úspěchu je podmíněna spoluprací, bojem za sdílené hodnoty (přestože je každý úplně jiný, před členy KKK vystupují jako jeden člověk), což lze zároveň chápat jako polemiku s blaxploitation filmy, jejichž styl BlacKkKlansman napodobuje. ___ Oba dva hrdinové v důsledku konfrontací s bílými nacionalisty, kteří je coby černocha a žida vnímají jako hrozbu srovnatelnou leda s morem a cholerou, začínají více přemýšlet nad svou identitou. Zimmerman například na otázku, zda je žid, zprvu odpovídá „Nevím“. Později přiznává, že o svém židovství díky asimilaci nikdy nepřemýšlel, ale teď své stanovisko začíná přehodnocovat. Stejně jako jeho parťák přestává brát infiltraci Ku Klux Klanu jako pouhou práci, stává se z ní pro něj osobní záležitost. Zatímco Stallworth tak přestává utíkat před skutečností, že je černoch, Flip „zásluhou“ bandy antisemitských imbecilů začíná hrdě hájit své židovství. ___ Rasisti legitimizují své výroky a aktivity vytvářením umělých nepřátel a šířením strachu z rasové války nebo židobolševického spiknutí. Zásadní roli při tom sehrává jejich slovník, jenž sice neoplývá kdovíjakou bohatostí a svědčí o elementární neznalosti gramatiky (zde tvary jako „lepšejší“), ale zároveň je dost expresivní, aby dokázal vyvolat silné emoce a strhnout nemyslící davy. Emoce nahrazují schopnost pracovat s fakty a promyšleněji argumentovat. Absenci elementární logiky ve svých postojích jeden z bigotů vyjeví, když ho Flip upozorní, že je nesmysl popírat holocaust, při němž přece bylo zavražděno několik milionů Židů a z pohledu bílého nácka šlo tudíž o nejúžasnější událost dějin. K navazování vztahů v rámci KKK pak dochází výlučně skrze sdílenou nenávist. Vstup do organizace je podmíněn znalostí nenávistného kódu (různé nadávky pro každého, kdo není bílý heterosexuální Američan). Z jazyka uzavřené skupiny je ovšem třeba udělat masovou záležitost, třeba i s pomocí hollywoodských velkofilmů jako Zrození národa. ___ Vlna rasově motivovaného násilí v sedmdesátých let představovalo reakci na některá drobná vítězství Afroameričanů v předcházející dekádě. Podobně lze dnes sílící pozici extrémní pravice v Americe, přikrmovanou výroky sociopata, kterého Spike Lee označuje slovy „Orange motherfucker“, případně „Agent Orange“, vnímat jako „odvetu“ za osm let vlády Baracka Obamy. Paralelami s přítomným děním ve Spojených státech i Evropě je Leeho film prostoupen. I bez šokujícího dovětku by bylo zřejmé, že stejně jako ve svých dřívějších filmech využil historického námětu k upozornění na přetrvávající nesnášenlivost vůči určitým společenským skupinám. Styl se mění, podstata zůstává a svět bude potřebovat ještě mnoho hrdinů jako Ron Stallworth nebo Heather Heyer. BlacKkKlansman to říká možná ne příliš nuancovaně, ale dost naléhavě, aby alespoň pár lidem, kteří ještě nemají totálně vybílené mozky, otevřel oči. 90% () (méně) (více)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Klasicky velmi dobře natočené politikum Spike Leeho...metaforická hraná studie kulturního a institucionálního rasismu v Americe...ten konec se zatčením rasistického poldy byl ale až moc velký hollywoodský happyend - to byl snad na celém oddělení jen jediný?! Dokumentární konec naopak překvapivý a velmi silný, v USA i po cca 170 letech od války Severu proti Jihu nebyl vyřešen primární vnitrospolečenský problém a nyní se zřejmě v cyklu znovu vrátil a vyplaval v celé své síle...tohle by klidně mohlo postupem času přerůst v novou občanskou válku, kdy demarkační linie už nebude geografická, ale půjde skrze společnost. USA jako ideál a příklad dobré praxe multietnické i multikulturní společnosti evidentně moc nefunguje. Jestli bylo ovšem záměrem tvůrců zdiskreditovat Davida Dukea (přeneseně Donalda Trumpa), pak na to šli velmi sofistikovaně a výsledný rámec mě docela překvapil... Zajímavé je také pozorovat, jak jde Spike Lee s dobou - dnes už by asi nestačilo natočit klasicky pojaté (anti)rasové drama ve stylu Hořící Mississippi, v dnešní postmoderně rozmlsané době je nutné natočit vtipně bizarní příběh v hlavní roli s svého druhu černošským ,,superhrdinou"... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„BŮH ŽEHNEJ BÍLÉ AMERICE…“ /// Spike Lee pro černej národ… a po půl hodince snad i pro bílej… Hodně rasistický konverzace – aby ne, když se pohybujeme ve dvou rasově rozdílnejch organizacích (a to nemyslím policii). Prostě černoši mají svoje Hnutí občanských práv a my, bílí, zase KKK. Je to podle skutečnosti a je to moc… černý. Jakože hodně vážný z jejich pohledu (ne kurva nedivím se, jen konstatuju…). Příběh Rona Stallwortha jsem neznal, takže čekám, jak tahle hra s ohněm dopadne. Jo táák… tak to bylo vtipný! Povídání vo Americe v bílejch sračkách. Něco jako Detroit, ale míň emoční. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Black Klansman“, kterou v roce 2014 napsala Ron Stallworth, číst nebudu. 2.) Miluju časy, ve kterejch se černí a bílí připravovali na válku. 3.) Můj pokřik je „Bílá síla!“ 4.) Můj pokřik je „Černá síla!“ 5.) Thx za titule „Lilkatie“ a „hyena“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • Když byl režisér Spike Lee studentem na newyorské univerzitě, rozčílilo ho, že učitelé pouštěli studentům Zrození národa (1915), aniž by zmínili rasismus ve filmu nebo roli snímku v obrození Ku-klux-klanu. Natočil proto The Answer (1980), za nějž byl téměř z univerzity vyloučen. (tom.nosek)

Související novinky

Film Christophera Nolana našel hvězdu

Film Christophera Nolana našel hvězdu

20.03.2019

O novém filmu Christophera Nolana (Interstellar, Dunkirk) až doposud nebylo moc co psát. Některé zdroje snímek přirovnávaly duchem k Na sever severozápadní linkou a Počátku, tahle porovnání už ale… (více)

Oscarové nominace 2019

Oscarové nominace 2019

22.01.2019

Po Českých lvech tu máme konečně také nominace na 91. ročník Oscarů. Těm pro změnu vévodí osobní výpověď režiséra Alfonso Cuaróna Roma a pak kostýmní dobové drama Favoritka od Yorgose Lanthimose, oba… (více)

Favoritka vede seznam nominací BAFTA

Favoritka vede seznam nominací BAFTA

10.01.2019

Nominace na britské filmové ceny jsou již od včerejška známy a do čela se dostal film, který s Velkou Británií úzce souvisí. Snímek Favoritka režiséra Yorgose Lanthimose (Humr), vyprávějící o… (více)

TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

TOP 2018 dle TOP uživatelů ČSFD.cz

29.12.2018

Nejoblíbenější uživatelé ČSFD.cz tradičně sestavili trojku nej filmů a seriálů, uvedených do distribuce nebo na filmových festivalech v uplynulém roce. S pěti hlasy jednoznačně vyhrávají mezi filmy… (více)

Reklama

Reklama