Manželská historie

Hodně nepříjemný, bolavý film. Svým způsobem takový hraný dokument o rozvodu s vysokou mírou autenticity, jak jen je to u hraného filmu možné. Vyznění neodlehčí ani ta zjevná náklonost k Woodyallenovské poetice a proprietám jeho filmů (silně konverzační charakter, neurotičtí hlavní hrdinové, dokonce i vizuální podobnost Adama Drivera a W. Allena, intelektuální prostředí, New York atd.). Ještě že jsem se zatím nikdy nerozváděl... (06.01.2020)

Vynikajúca nezávislá vzťahová dráma s veľa psychologickými postrehmi. Anatómia rozpadu manželstva. Presne ako zo života... no možno až na to, že obaja boli pomerne úspešní, takže tu financie až tak neriešili. Na právnikov bolo. No je tu aj druhá rovina, rovnako zaujímavá. A síce ako to dopadne, keď do vzťahovej krízy vstúpia ďalšie osoby - nenažraní právnici. Šikovní dosť na to, aby oboch dokázali zmanipulovať a celý rozvod zmeniť na hotovú traumatickú drámu. Také rádoby ženy kamarátky by som zavieral do gulagu. A keď je ešte takáto fuchtla aj rozvodová právnička, tak hotové peklo. Ten chlap sa ocitol naozaj v ťažkej situácii, totálny vzťahový armagedon. A pritom možno stačilo, keby si u toho mediátora vzájomne prečítali tie listy o sebe. Naozaj krásne vyznania... Je tu tiež veľa podnetov, nad ktorými sa oplatí premýšľať. Nemám síce päťkový pocit, ale veľa tomu nechýbalo. 89/100 (08.12.2019)

Nuuu, ve Válce Roseových jsem fandila Douglasovi a ani zde nejsem výjimkou. Ačkoli se film snažil ukazovat nestrannost, nakonec jsem fandila Adamovi, neboť Scarlett mi byla neskutečně protivná. A jak už tu někdo napsal, měla příšerný iritující účes. Manželská historie je skvělou známkou toho, do jakých absurdismů může spor přejít. Válka právníků je pak často válkou jejich ega. Věřím, že ČR je ještě daleko za Amerikou a jejich doslova nechutnou právnicko-žalobní praxí. Nezbývá než doufat, že jim to za ty prachy stálo. Z filmu se mi nejvíc líbila věta starého pana advokáta, který byl pravděpodobně jedinou žijící bytostí v tomto filmu: "Pro vás hraje čas. Bude růst a bude mít vlastní názory." Každopádně to protivné ukňourané děcko bylo hřebíčkem do rakve, abych jinak zajímavý motiv hodnotila průměrem. Jo a někdo by měl zakázat hercům zpívat. (01.12.2020)

Spomenula som si na jednu recenziu amerického turistu, ktorý sa vyjadroval k svojim cestám po ČR, Slovensku, Maďarsku a Poľsku... napísal niečo v tom zmysle, že krajiny síce pekné, ale ľudia sa tam neusmievajú. Na ten komentár odpísal niekto z našich končín slovami:"Because we don´t fake smiles". Prečo to tu píšem? Pretože Americká tragédia nie je len klasické literárne dielo od Theodora Dreissera, americká tragédia je celá je*nutá životná filozofia, ktorá je v tomto filme ukázaná úplne perfektne. Najskôr človeka už od útleho detstva učia predstierať úsmevy. Falošné úsmevy prerastú vo falošné vzťahy, pomýlené kariéry, jedno veľkolepé životné NIČ. No a skončí to hľadaním zasraného právnika, ktorý si bude účtovať 900 dolárov na hodinu. Tak tento film mi dokázal poriadne dvihnúť tlak, žalúdok aj riť z gauča, pretože toľko toxicity by vyviedlo z vnútornej rovnováhy asi aj Jeho Svätosť Dalajlámu! Takíto ľudia nech pankhartov neplodia a ani nech do žiadnych vzťahov láskavo nevstupujú! (17.07.2020)

Autentické, bolestivé, hrozivé, smířlivé. Hluboká sonda do vztahu, který nevyšel. ScarJo a Adam Driver excelují v rolích skutečných lidí, procházejících skutečnou tragédií (Scarlett možná o kousek působivější než Adam, ale možná v tom jsou osobní sympatie). Děsivá analýza toho, kam až může dovést krásný, na první pohled ideální vztah nepochopení a špatná komunikace. Charlie a Nicole se milovali, ale přitom si ubližovali až do překročení hranice, z které není návratu. Těžko vybírat, komu fandit, oba dva jsou vykresleni komplexně, oba dokážou opravdu ublížit i vyvolat sympatie - život není černý a bílý a scénář si je toho naštěstí plně vědom. Je to opravdové, civilní, realistické - napomáhá tomu výborně napsaný scénář (až na pár momentů, kdy působil trošku uměle), již zmíněné herecké výkony v hlavních rolích (vedlejší postavy jsou v pořádku, ale až na Alana Aldu mě úplně nezaujaly) a v neposlední řadě také skvělá technická stránka - hlavně kamera opravdu pomáhá prodat ten pocit, že sleduji skutečný život, někdy až na úrovni domácího videa (ve vyšším rozlišení :) Důležitá je i zde výrazně přítomná kritika právního systému, který nebere v potaz individualitu a hodně mu chybí citlivost v takto obtížných případech. Nakonec mnohdy nevyhraje ve skutečnosti nikdo, pouze právníci, kteří na tom vydělali. Spirála, do které se pár po vstupu do systému dostane, končí v tragédii a žalu. Divák ale dostane jednu z nejsilnějších a nejintenzivnějších dialogových scén tohoto roku, bylo to nepříjemné ale stejnou měrou úžasné (jinak má film taky tři krásně napsané monology, které tvoří základní osu celého dramatu). Snad jen dítěti, jehož pohled byl naznačen jen velmi povrchně, mohl scénář dát více prostoru (zvlášť když byl problém, který může takový rozvod způsobit, několikrát opakován). Takto působil možná až příliš nevšímavě ke všemu, co se dělo. Ale to je jen docela malá výtka. Baumbach naštěstí nakonec zvládne celý příběh i přiměřeně ukončit. Závěr funguje skvěle po dramaturgické i emoční stránce a mně nezbývá nic jiného než hodnotit Marriage Story jako jeden z filmů roku. 9/10 (26.12.2019)