Radioaktivita

Natočit životopis známé osobnosti a vyhnout se stereotypům, není snadné. Radioktivita je z pohledu experimentu zdatným nástupcem Persepolis. Chemie mezi manžely Curie funguje skvěle. Bohužel tak skvěle, že po smrti Pierra začíná film nudit. Ale od chvíle, kdy si Marie přivedla nápadníka, jsem od obrazovky nemohla odtrhnout oči. Za velmi zdařilé považuji provokativní zařazení flashforwardů, které se neskutečně hodí k Marii Curie, boří dogma životopisných filmů. Závěr snímku je excelentní, bez patosu, pokřivených zrcadel nabízí lakonická konstatování o přínosu Marie Curie pro lidstvo. (16.02.2023)

Přesně takhle si představuju biografický film. Ideální mix soukromého a profesního života, který brilantně balancuje mezi odborností a laickostí, takže je přístupný i širšímu publiku, ale zároveň nepůsobí lacině. Kvalitní snímek, který jak již někdo psal se sice vyznačuje tradičním schématem, ale oživuje ho netradiční pojetí, díky kterému má vysokou přidanou hodnotu skoro až edukativního rázu (ano, mluvím o oněch historických vsuvkách, které objev radioaktivity zasazují do širšího kontextu). Film, který má šťávu a spád, takže naprosto nechápu, jak někoho při docela skromné stopáži mohl nudit. Já bych naopak uvítala klidně o pár minut navíc, abychom se u některých událostí mohli zastavit o něco déle a některé vztahy prozkoumat hlouběji (tady mám na mysli především vztah Marie a jejích dvou dcer). Zvlášť když vezmu v potaz vynikající herecké výkony a potěšení v podobě Anyi-Taylor Joy na závěr. (05.03.2022)

Radiací a kontroverzí zkoušená slavná vědkyně. Marie Curie-Sklodowské vděčíme za polonium a radium. Její objevy v oblasti chemie a fyziky jí vynesly dvě Nobelovy ceny. A vůbec se nedivíme, že polskou vědkyni hraje Britka, vládnoucí sexappealem, a ocitáme se v maďarských reáliích, které jsou vydávány za francouzské. Začínáme v roce 1893 a končíme v roce 1930 v pařížské nemocnici, respektive touto úvodní sekvencí, kdy už je hlavní hrdinka v posledním tažení, se roztočí kolotoč jejich vzpomínek. Po tvůrčí odmlce hlásí návrat na režijní stoličku Marjane Satrapi, která umí spíchnout ne úplně nezajímavý dramatický životopis, ačkoliv se nelze ubránit dojmu z nadbytečného pietního rozjímání po ztrátě milovaného manžela, taktéž vědátora, kterého vidí úplně všude. Rosamund Pike si od mrch odskočila ke košatější životopisné roli, v níž bádá, souloží, rodí děti a je věrná až za hrob jednomu muži, ačkoliv po smrti poskáče jiného vědce, aby ještě mohla na sklonku aktivních vaječníků geni(t)álně bádat. A pokud jde o její osobnost, film ji líčí jako ženu mírně arogantní, sobeckou i povýšenou. Po úspěšném absolvování první hodiny se do filmu začne mírně vkrádat rozvleklost. Scény, které mají film vylepšit, respektive více jej udělat atraktivním, se ukazují vesměs režijně exhibiční (viz stručné a pramálo zajímavé momentky ze zuřivosti 1. světové války, kdy se stala šéfem vojenské lékařské buňky pro organizování polních rentgenografických stanic), čímž se film vyhýbá televiznímu zpracování, tudíž vizuálně i scénograficky je natočen kvalitně a rušivé televizní elementy jsou potlačeny. Zajímavý aspekt představují vsuvky z různých historických období, kterých se už vědkyně nedožila, a ty mapují negativní dopad jejího revolučního přínosu (dojde i na černobylskou tragédii). Pike filmu jednoznačně dominuje. Anya Taylor-Joy v roli její starší dcery nemá přílišný prostor divácky zaujmout. A Sam Riley v roli jejího manžela doplatil na slabší scenáristickou propracovanost své postavy.  Určitá část diváků může mít o slavné vědkyni různé poznatky, třeba i zkreslené. Ve skutečnosti nebyla nikterak vzhledově fascinující, uchvátila svojí odvahou prosadit se v sukních, méně vařila a pekla, o to víc objevovala a bádala, aby o mnoho let po její smrti a nesmrtelných objevech uchvátila filmařskou obec, která o ní natočila film. A případně vyvrátila spekulace o původu slova "sklo", jehož souvislostmi s jejím příjmením se tento film ani v nejmenším nezabývá. 7/10 (28.06.2022)

Za mě jsem hodně spokojena. Dávám 4,5*, protože mě ten film ohromil. Nejen hereckým obsazením, ale tou atmosférou, kterou dokázal vytvořit. Překvapilo mě znázornění té touhy něčeho dosáhnout, té tvrdohlavosti, pečlivosti, preciznosti. Ztvárnění té lásky, která tam byla a bolest, která se také dostavila. Největší wau efekt pro mě ale bylo to, že to nebylo jen o tom, co prožila ona, ale jaké co po sobě zanechala za "stopy", ať už znázorněním Hirošimy, Černobylu a rentgenu...Jak toto bylo znázorněné bylo moc hezké, příjemné, nenásilné a piřpomenutím toho, co bylo po jejím životě a ona ani netušila, co se dělo.... (11.12.2021)

Je skvělé, že se někdo snažil natočit film o jedné z největších vědkyň v dějinách. Rosamund Pike se role Marie C-S zhostila na jedničku a jistě můžeme snímek vnímat jako one woman show. Velký klad rovněž představuje skutečnost, že se zde vyskytují různé mini-sekvence mapující klíčové okamžiky 20. století pojící se s užitím radioaktivity. Nicméně přiznávám, že tyto sekvence mají zprvu poněkud rušivý efekt, jelikož logicky přímo nesouvisí s životem Marie C-S. Ale jak říkám, oceňuji ten nápad. Rovněž mohu pochválit i soundtrack, který působí adekvátně "vědecky". Jinak celkově musím říct, že film sám o sobě není tím, co by vás absolutně přilepil k obrazovce. Několikrát jsem zkrátka kontroloval čas a i přes relativní krátkost se snímek docela táhne. Zároveň se mi zdá, že Radioactive občas neví, čím chce být. Nebo abych byl přesnější - rozebírá se tu docela dost témat a snad akorát to týkající se vědy je uspokojivě dořešené. Snímek tedy doporučují 3 japonská města z 5. (16.01.2021)