Režie:
Marjane SatrapiScénář:
Jack ThorneKamera:
Anthony Dod MantleHrají:
Rosamund Pike, Sam Riley, Aneurin Barnard, Anya Taylor-Joy, Simon Russell Beale, Sian Brooke, Katherine Parkinson, Demetri Goritsas, Harriet Turnbull (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Neuvěřitelný skutečný příběh Marie Curie-Sklodowské, první ženy - vědkyně, která získala Nobelovu cenu. Biografie vědkyně, manželky a matky, která se zasloužila o přelomové objevy na poli fyziky a chemie... V roce 1934 se Marie Curie zhroutila ve své laboratoři v Paříži. V nemocnici vzpomíná na svůj život, jak začala studovat v Paříži, jak bylo financování jejího výzkumu často odmítnuto kvůli tomu, že byla žena, jak potkala stejně zaníceného Pierra Curie a vstoupili do partnerství. Potom, co Marie objevila hned dvě radioaktivní částice polonium a radium, zamilovali se do sebe, vzali se a měli dvě děti. Marie brzy ohlásí objev radioaktivity, který způsobí revoluci ve fyzice a chemii. Radium se brzy začne používat v řadě komerčních produktů. O škodlivosti radioaktivity se tenkrát ještě nevědělo. I samotná Marie nosila radioaktivní materiál ve zkumavce v kapse, anebo v noci zamyšleně pozorovala, jak ze šuplíku pracovního stolu vychází jemné zelenomodré světlo. Po smrti milovaného manžela zůstává věrná svému závazku vědě a zkoumá dál. Brzo je evidentní, že její práci bude možné aplikovat v medicíně a může zachránit tisíce životů. Anebo ve válce, kde jich může zničit na miliardy. Marie byla snad jediným člověkem, kterého nezkazila sláva. (JOJ Cinema)
(více)Videa (3)
Recenze (96)
Krásne neobvyklý životopisný snímok. Výstaba deja kombinujúca dramaticky prerozprávaný životný príbeh hlavnej protagonistky a dokumentárne podané dôsledky jej objavov. Soundtrack kombinujúci prvky klasickej a elektornickej hudby. Citlivé aj racionálne. Historické a vedecké. A k tomu krásne snové retrospektívy a metafory. Tento film je ako Wikipédia. Všetko je v ňom organicky poprepájané so všetkým. Zároveň. Naraz. Teraz. Život v kocke. Preto ma nemilo prekvapuje, že na tejto databáze je mu v čase písania tohoto komentáru udelené relatívne nízke hodnotenie. Mňa totiž očaril vskutku kráľovsky. ()
Na jednu stranu se to nese v dost zajímavé umělecké téměř až snové atmosféře (prostřihy na neblahé budoucí události plynoucí z objevení radioaktivity) tvořené převážně hudbou a divnou kamerou. A rozhodně je to tradičně ze strany Rosamund Pike precizně odehrané. Ale dějově mi to přišlo poněkud nevýrazné a i ke zmiňovanému uměleckému pojetí bych měl jisté výhrady. Práce s kamerou resp. obraz technicky mi přišel z hlediska řemesla místy překvapivě dost špatný - ať už nehezké rozmazání boků obrazu s podivně nekvalitní hloubkou pole nebo naopak totálně přepálená vinětace. ()
Bohužiaľ, tento film nenaplnil ani z polovice potenciál, ktorý mal v rukách. Jediné, čo z toho celého ostalo, boli dobré herecké výkony, ktoré ale nemali veľmi čo stvárniť. A veľmi mi chýbalo, že nešiel viac do hĺbky v zobrazení samotnej práce Marie. Akoby tvorcom stačilo čerpať z wikipedie. Namiesto toho zvolili odbočky do budúcnosti, ktoré dramaturgicky rozbíjali jej osobný príbeh. Pre mňa bola voľba takéhoto štýlu rozprávania dosť nepochopiteľná. ()
Radiací a kontroverzí zkoušená slavná vědkyně. Marie Curie-Sklodowské vděčíme za polonium a radium. Její objevy v oblasti chemie a fyziky jí vynesly dvě Nobelovy ceny. A vůbec se nedivíme, že polskou vědkyni hraje Britka, vládnoucí sexappealem, a ocitáme se v maďarských reáliích, které jsou vydávány za francouzské. Začínáme v roce 1893 a končíme v roce 1930 v pařížské nemocnici, respektive touto úvodní sekvencí, kdy už je hlavní hrdinka v posledním tažení, se roztočí kolotoč jejich vzpomínek. Po tvůrčí odmlce hlásí návrat na režijní stoličku Marjane Satrapi, která umí spíchnout ne úplně nezajímavý dramatický životopis, ačkoliv se nelze ubránit dojmu z nadbytečného pietního rozjímání po ztrátě milovaného manžela, taktéž vědátora, kterého vidí úplně všude. Rosamund Pike si od mrch odskočila ke košatější životopisné roli, v níž bádá, souloží, rodí děti a je věrná až za hrob jednomu muži, ačkoliv po smrti poskáče jiného vědce, aby ještě mohla na sklonku aktivních vaječníků geni(t)álně bádat. A pokud jde o její osobnost, film ji líčí jako ženu mírně arogantní, sobeckou i povýšenou. Po úspěšném absolvování první hodiny se do filmu začne mírně vkrádat rozvleklost. Scény, které mají film vylepšit, respektive více jej udělat atraktivním, se ukazují vesměs režijně exhibiční (viz stručné a pramálo zajímavé momentky ze zuřivosti 1. světové války, kdy se stala šéfem vojenské lékařské buňky pro organizování polních rentgenografických stanic), čímž se film vyhýbá televiznímu zpracování, tudíž vizuálně i scénograficky je natočen kvalitně a rušivé televizní elementy jsou potlačeny. Zajímavý aspekt představují vsuvky z různých historických období, kterých se už vědkyně nedožila, a ty mapují negativní dopad jejího revolučního přínosu (dojde i na černobylskou tragédii). Pike filmu jednoznačně dominuje. Anya Taylor-Joy v roli její starší dcery nemá přílišný prostor divácky zaujmout. A Sam Riley v roli jejího manžela doplatil na slabší scenáristickou propracovanost své postavy. Určitá část diváků může mít o slavné vědkyni různé poznatky, třeba i zkreslené. Ve skutečnosti nebyla nikterak vzhledově fascinující, uchvátila svojí odvahou prosadit se v sukních, méně vařila a pekla, o to víc objevovala a bádala, aby o mnoho let po její smrti a nesmrtelných objevech uchvátila filmařskou obec, která o ní natočila film. A případně vyvrátila spekulace o původu slova "sklo", jehož souvislostmi s jejím příjmením se tento film ani v nejmenším nezabývá. 7/10 ()
Myslim, ze uz jsme to jednou videl, ale byl to asi jiny starsi film. Asi nejzajimavejsi z filmu je vlastne ta skutecnost, ze jako zena vedec to mela na zacatku minuleho stoleti skutecne tezke a nikdo ji neveril. A uz tenkrat na ni byl zamereny tisk a bulvarni zpravy. Takze nic noveho pod sluncem. Rozhodne velmi zajimave vypraveni. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (2)
- Natáčelo se v Maďarsku ve městech Budapešť a Ostřihom. (BMW12)
- Ide o prvý film režisérky Marjane Satrapi, ktorý vznikol na námety knihy inej autorky. Pre jej filmy Persepolis (2007) a Kura na slivkách (2011) boli predlohou jej vlastné knižné počiny. (martin1m2)
Reklama