Reklama

Reklama

Neuvěřitelný skutečný příběh Marie Curie-Sklodowské, první  ženy - vědkyně, která získala Nobelovu cenu. Biografie vědkyně, manželky a matky, která se zasloužila o přelomové objevy na poli fyziky a chemie... V roce 1934 se Marie Curie zhroutila ve své laboratoři v Paříži. V nemocnici vzpomíná na svůj život, jak začala studovat v Paříži, jak bylo financování jejího výzkumu často odmítnuto kvůli tomu, že byla žena, jak potkala stejně zaníceného Pierra Curie a vstoupili do partnerství. Potom, co Marie objevila hned dvě radioaktivní částice polonium a radium, zamilovali se do sebe, vzali se a měli dvě děti. Marie brzy ohlásí objev radioaktivity, který způsobí revoluci ve fyzice a chemii. Radium se brzy začne používat v řadě komerčních produktů. O škodlivosti radioaktivity se tenkrát ještě nevědělo. I samotná Marie nosila radioaktivní materiál ve zkumavce v kapse, anebo v noci zamyšleně pozorovala, jak ze šuplíku pracovního stolu vychází jemné zelenomodré světlo. Po smrti milovaného manžela zůstává věrná svému závazku vědě a zkoumá dál. Brzo je evidentní, že její práci bude možné aplikovat v medicíně a může zachránit tisíce životů. Anebo ve válce, kde jich může zničit na miliardy. Marie byla snad jediným člověkem, kterého nezkazila sláva. (JOJ Cinema)

(více)

Videa (3)

Trailer 4

Recenze (96)

sysyphus 

všechny recenze uživatele

Krásne neobvyklý životopisný snímok. Výstaba deja kombinujúca dramaticky prerozprávaný životný príbeh hlavnej protagonistky a dokumentárne podané dôsledky jej objavov. Soundtrack kombinujúci prvky klasickej a elektornickej hudby. Citlivé aj racionálne. Historické a vedecké. A k tomu krásne snové retrospektívy a metafory. Tento film je ako Wikipédia. Všetko je v ňom organicky poprepájané so všetkým. Zároveň. Naraz. Teraz. Život v kocke. Preto ma nemilo prekvapuje, že na tejto databáze je mu v čase písania tohoto komentáru udelené relatívne nízke hodnotenie. Mňa totiž očaril vskutku kráľovsky. ()

JohnCZ 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu se to nese v dost zajímavé umělecké téměř až snové atmosféře (prostřihy na neblahé budoucí události plynoucí z objevení radioaktivity) tvořené převážně hudbou a divnou kamerou. A rozhodně je to tradičně ze strany Rosamund Pike precizně odehrané. Ale dějově mi to přišlo poněkud nevýrazné a i ke zmiňovanému uměleckému pojetí bych měl jisté výhrady. Práce s kamerou resp. obraz technicky mi přišel z hlediska řemesla místy překvapivě dost špatný - ať už nehezké rozmazání boků obrazu s podivně nekvalitní hloubkou pole nebo naopak totálně přepálená vinětace. ()

Reklama

lemonova 

všechny recenze uživatele

Bohužiaľ, tento film nenaplnil ani z polovice potenciál, ktorý mal v rukách. Jediné, čo z toho celého ostalo, boli dobré herecké výkony, ktoré ale nemali veľmi čo stvárniť. A veľmi mi chýbalo, že nešiel viac do hĺbky v zobrazení samotnej práce Marie. Akoby tvorcom stačilo čerpať z wikipedie. Namiesto toho zvolili odbočky do budúcnosti, ktoré dramaturgicky rozbíjali jej osobný príbeh. Pre mňa bola voľba takéhoto štýlu rozprávania dosť nepochopiteľná. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Radiací a kontroverzí zkoušená slavná vědkyně. Marie Curie-Sklodowské vděčíme za polonium a radium. Její objevy v oblasti chemie a fyziky jí vynesly dvě Nobelovy ceny. A vůbec se nedivíme, že polskou vědkyni hraje Britka, vládnoucí sexappealem, a ocitáme se v maďarských reáliích, které jsou vydávány za francouzské. Začínáme v roce 1893 a končíme v roce 1930 v pařížské nemocnici, respektive touto úvodní sekvencí, kdy už je hlavní hrdinka v posledním tažení, se roztočí kolotoč jejich vzpomínek. Po tvůrčí odmlce hlásí návrat na režijní stoličku Marjane Satrapi, která umí spíchnout ne úplně nezajímavý dramatický životopis, ačkoliv se nelze ubránit dojmu z nadbytečného pietního rozjímání po ztrátě milovaného manžela, taktéž vědátora, kterého vidí úplně všude. Rosamund Pike si od mrch odskočila ke košatější životopisné roli, v níž bádá, souloží, rodí děti a je věrná až za hrob jednomu muži, ačkoliv po smrti poskáče jiného vědce, aby ještě mohla na sklonku aktivních vaječníků geni(t)álně bádat. A pokud jde o její osobnost, film ji líčí jako ženu mírně arogantní, sobeckou i povýšenou. Po úspěšném absolvování první hodiny se do filmu začne mírně vkrádat rozvleklost. Scény, které mají film vylepšit, respektive více jej udělat atraktivním, se ukazují vesměs režijně exhibiční (viz stručné a pramálo zajímavé momentky ze zuřivosti 1. světové války, kdy se stala šéfem vojenské lékařské buňky pro organizování polních rentgenografických stanic), čímž se film vyhýbá televiznímu zpracování, tudíž vizuálně i scénograficky je natočen kvalitně a rušivé televizní elementy jsou potlačeny. Zajímavý aspekt představují vsuvky z různých historických období, kterých se už vědkyně nedožila, a ty mapují negativní dopad jejího revolučního přínosu (dojde i na černobylskou tragédii). Pike filmu jednoznačně dominuje. Anya Taylor-Joy v roli její starší dcery nemá přílišný prostor divácky zaujmout. A Sam Riley v roli jejího manžela doplatil na slabší scenáristickou propracovanost své postavy.  Určitá část diváků může mít o slavné vědkyni různé poznatky, třeba i zkreslené. Ve skutečnosti nebyla nikterak vzhledově fascinující, uchvátila svojí odvahou prosadit se v sukních, méně vařila a pekla, o to víc objevovala a bádala, aby o mnoho let po její smrti a nesmrtelných objevech uchvátila filmařskou obec, která o ní natočila film. A případně vyvrátila spekulace o původu slova "sklo", jehož souvislostmi s jejím příjmením se tento film ani v nejmenším nezabývá. 7/10 ()

pafka 

všechny recenze uživatele

Myslim, ze uz jsme to jednou videl, ale byl to asi jiny starsi film. Asi nejzajimavejsi z filmu je vlastne ta skutecnost, ze jako zena vedec to mela na zacatku minuleho stoleti skutecne tezke a nikdo ji neveril. A uz tenkrat na ni byl zamereny tisk a bulvarni zpravy. Takze nic noveho pod sluncem. Rozhodne velmi zajimave vypraveni. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se v Maďarsku ve městech Budapešť a Ostřihom. (BMW12)

Reklama

Reklama