Design for Living
Režie:
Ernst LubitschKamera:
Victor MilnerHudba:
John LeipoldHrají:
Fredric March, Gary Cooper, Miriam Hopkins, Edward Everett Horton, Franklin Pangborn, Isabel Jewell, Jane Darwell, Wyndham Standing, Rolfe Sedan (více)Obsahy(1)
Dva Američané, dramatik Tom Chambers a malíř George Curtis, kteří sdílejí v Paříži společný byt, se zamilují do nezávislé Gildy Farrellové. A protože ona se nedokáže rozhodnout, kterému z nich dát přednost, navrhne jim “džentlmenskou dohodu”: Nastěhuje se k nim jako přítelkyně a kritička jejich práce, nikdy ale nedojde k jakékoli milostné zápletce s kterýmkoli z nich. Když však jednou Tom odjede do Londýna, aby dohlédl na inscenaci jedné ze svých her, je nucen nechat Gildu s Georgem o samotě. Jak dlouho jim pak jejich džentlmenská dohoda asi vydrží? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Ak si človek odmyslí, že hlavná hrdinka s ktorou by mal divák sympatizovať je obyčajné zákerné, sebecké kur*isko, ktoré ničí životy všetkých chlapov, ktorí ju milujú ( niečo ako hlavné postavy Sexu v meste), tak ostane vynikajúca a na svoju dobu odvážna komédiálna vzťahovka (hayesa z toho musel dostať infarkt) so supersympaťákmi Cooperom a Marchom, hromadou výborného humoru a správnou dávkou tragiky ()
Moderní divadelní hra Noëla Cowarda byla z Brodwaye přenesena do filmu hned příští rok po své premiéře. Ačkoli téma je atraktivní a zajímavé tehdy i dnes, nemyslím si, že je nutné se právě před tímto rutinním Lubitschem jakkoli sklánět. Filmový přepis je toporný, stejně jako i dnes přepisy divadelních her bývají. Sladké pikantní téma je to jediné, co by mohlo pozdvihnout koutky úst k úsměvu. Ale nic víc. March a Coop hrají jakoby sami byli na divadle, ale film takové markýrování nepotřebuje. Oba už tehdy byli mnohem zralejšími herci. Nu a Miriam Hopkins? Skvělé dialogy jí připadají, ale ona je odříkává jako naivní septimánka. Chápu, že jako porcelánová modelka, na které dobře vypadají luxusní kostýmy, je skvělá, ale herecké orgie se nedostavili ani v nejmenším. Tedy komu doporučit? Snad jen těm, kteří filmy 30. let příliš neznají a toto zbaští i s navijákem. Pre-code éra nabízí mnohem větší laskominy. “It's true we have our gentleman's agreement. But I unfortunately am no gentleman." ()
Jsem rád, že se čas od času dostanu k těmhle starším filmům, protože musím říct, že herecky stojí za to. A tentokrát i příběhově. Jsou tu rozebírány myšlenky, které mi na svou dobu přijdou celkem pokrokové, i když v oblasti sexuální to není nijak vyloženě šokující. Ústřední trojice baví, a to je hlavní. ()
Chvílemi jsem si říkal, že se dívám na Červené střevíčky v Lubitschově komediálním pojetí. Srovnání se však nabízí především s režisérovým o rok starším Útěkem z ráje. Podobnost vidím nejen čistě vizuální (hlavní ženská postava v podání Miriam Hopkins, lokace evropských měst a interiéry zazobaných vilek), ale především dramatickou a dramaturgickou. Oba filmy v mých očích spojuje svěží úvod plný skvělých momentů, chytlavě spojující energii slapstickové a screwballové komedie, překvapivá odvážnost v tématu dialogů a bohužel ale také neschopnost udržet tempo a dravost po celou dobu snímku. Lubitsch jako kdyby narval všechny své nápady do první poloviny a v druhé se popadal za břicho a nabíral dech. Nabízí se otázka, jestli Wilderův mentor vlastně nebyl silnější v romantických polohách, ve kterých si mohl dovolit pozvolnější tempo, aniž by celou dobu bez dechu dobíhal cílovou rovinku. Takže když "Lubitsch Touch", tak raději Obchod za rohem. 6/10 ()
Hezká společenská komedie, které zásadně chyběla hudba. Herci fajn, příběh fajn, byť má sestupnou tendenci, zábava ušla, a kdyby k tomu hrála nějaká hudba, mohl to být fakt pěkný zážitek, mohla pomoci „prodat“ víc vtipů. # [viděno: monitor, 2.0->5.1, EN sub] # příběh 7 | hudba 0 | humor 4 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 6 ()
Reklama