Ninočka

Svižné a zábavné. Kvalitní film pro relax. Přechod z pravověrné soudružky k normální ženě byl sice takový moc rychlý a ne zrovna dobře zvládnutý, ale vem to čert. A také si myslím, že ke Gretě Garbo to chtělo někoho lepšího než Melvyna Douglase. "Jak je v Moskvě, soudružko?" "Krásně. Poslední hromadné procesy měly úspěch." (13.08.2006)

Greta Garbo je krásná a zábavná, což se od ní asi ne vždy čekalo. Jako Ruska je prostě skvělá, ale je to dáno i příběhem, který je vlastně takovým romantickým vzplanutím mezi dvěma lidmi, kteří jsou názorově naprosto někde jinde. Jenže láska je prostě nevyzpytatelná. Mezi vybranými herci to funguje, navíc jsou zde ještě intriky, které tomu dodávají šťávu. Zábavná dramatická romance. (28.08.2014)

Já to pořád říkám: humor zabírá jen s vážnou tváří. Soudružka Jakušová není jako nadšené brigádnice z českých poválečných filmů. S nehybnou tváří sfingy rekognoskuje nepřátelské území. Mluví věcně, tvrdě a bez emocí. S aristokratickým Melvynem Douglasem zachází jako s něčím, co našla válet se u cesty a co jí překáží v nerušeném plnění tajné mise. Dobový kritik napsal, že Greta Garbo zvládla komedii s jistotou Bustera Keatona a to přirovnání je úplně na místě. Ale i po své proměně, kdy už neskrývá emoce, je kouzelná a nenechala se stáhnout k opačnému extrému, jak by se dalo čekat. Pořád je to ona, jen už k ní nesedí strohá "soudružka Jakušová", ale láskyplná Ninočka. 100% (12.09.2006)

Nádhera. Konverzační mistrovství meziválečných holywoodských filmů (spoluautor scénáře je Billy Wilder!) v rámci celkem bizarní komické zápletky o sovětské agentce, která se zamiluje do francouzského hraběte. Nekončící vtipy na kontrast mezi omezující sovětskou ideologií a kapitalistickým vykořisťováním jsou podány s lehkostí vlastní těm nejlepším černobílým filmům zlaté éry. (10.11.2013)

Tento snímek už má čtyřiaosmdesát let, ale za sebe můžu říct, že vypadá mladší. Švihák jeden. Příliš jsem si toho od něj nesliboval, ale příjemně mě překvapil, protože mě, i přes některé zjednodušené pohledy na jisté situace, po celou dobu bavil a ani ta romantická část mě nikterak nedeptala. Greta Garbo byla skvělá v uvědomělé i v méně uvědomělé poloze, použitý humor na mě i dnes výborně fungoval, a pokud se budu chtít vyhnout dnešní všudypřítomné politické korektnosti, asi mi nezbude nic jiného, než hledat únik ve starších filmech, které se točily pro diváka a ne pro schvalující komisi. Komunisti byli špatnými vládci, tomuto názoru rozumím a souhlasím s ním, proč ale téměř nikomu nevadí současná cenzura a stále se zvyšující mantinely, které drží stádo na jediné správné cestě, to nechápu. A když mě k takovým myšlenkám přivedl snímek z roku 1939, je jasné, že je stále aktuální, přestože politické větry už vanou z opačného směru. Ale to nebylo hlavním přínosem této záležitosti. Za nejdůležitější považuji to, že jsem se mohl zasmát a na chvilku zapomenout na všechno to, co mě štve. / "Tento pokoj by se vám hodil, ale obávám se, že by neladil s vaším přesvědčením." / "Stydím se v téhle místnosti vyndat fotku Lenina." / Poučení: Každý uvědomělý soudruh musí dbát na to, aby nepodlehl svodům prohnilého, buržoazního západu. (07.07.2023)