Burákový sokol

Pro mě neskutečně příjemnej, feel-good buddy-movie... Plnou palbu nedám asi jen proto, že to funguje až příliš dobře.. Film je vystavěný víceméně "na jistotu".. Otevřeně využívá zavedené, funkční postupy pro docílení kýženého efektu.. Je prostě nutné přistoupit na tu hru spočívající v tom, že filmaři moc dobře vědí který čudlík zmáčknout aby se divákovi udělalo tak nějak humanisticky dobře u srdíčka :) ... Což je vlastně výtka i pochvala v jednom.. (16.07.2020)

Hodně příjemná road movie, která mi připomněla jak moc mám tenhle žánr rád a jak moc mi tu něco takového chybělo. Není to úplně komedie (i když jsem se párkrát ze srdce zasmál), ale proste pěkně "hřejivé" a celkem i optimistické. Herecké výkony jsou jednoduše bezvadné a Zack to potom pochopitelně válcuje. (23.07.2020)

Na to jakých témat se The Peanut Butter Falcon dotýká, je to nakonec vcelku bezzubá buddy komedie. Ideální film na odreagování při nedělním odpoledni, Shia LaBeouf a Zack Gottsagen jsou taková dvojice ve stylu blbý a blbější, vydávající se na absurdní výpravu za absurdním cílem. Trochu navíc tady působí dějová linka s dvojicí drsňáků, kteří nahání Tylera. Věřím tomu, že by se film v klidu obešel bez strašáka v zádech, který je tu stejně jen kvůli tomu, aby divákovi připomínal, že má cítit napětí. Film nejlíp funguje, když Shia LaBeouf a Zack Gottsagen křižují jih Ameriky při cestě do wrestlingové školy a užívají si nově nabyté svobody, což je naštěstí většina stopáže filmu. Dobrým okořeněním je i Eleanor v podání Dakoty Johnson, která film zachraňuje když začíná sklouzávat do stereotypu (ačkoliv vývoj jejího romantického vztahu s Tylerem je dost uspěchaný a tím pádem těžko uvěřitelný). Zack Gottsagen svým herectvím-neherectvím dodává filmu reálnost i přes to, že se jedná o naprosto bláznivý příběh. Shia LaBeouf s ním dokázal navázat vztah, z kterého tvůrci čerpají po celý film a fungující chemie mezi touhle dvojicí je to, co z The Peanut Butter Falcon dělá povedenou buddy komedii. Jasně že by film mohl trochu hlouběji rýpnout do některých témat okolo Downova syndromu, ale respektuji rozhodnutí tvůrců natočit odlehčenou komedii, která si nedává za úkol tyhle problémy řešit, ale prostě pobavit diváka a dát prostor Zacku Gottsagenovi, aby dokázal, že i lidé s Downovým syndromem můžou být herci. Jediná škoda je, že tvůrci nevěřily ústřední dvojici na 100%, že utáhne celý film. (07.11.2019)

Občas není špatné se podívat na film, který sice nemá bůhvíjaký příběh, ale je z něj cítit touha po svobodě. Hlavní hrdinové nebývají nějací andílci, většinou mají na svědomí nějakou lumpárnu, ale spojuje je právě sen prožít něco nečekaného a neobvyklého. A o tom je i tento příjemný film o nezvyklém a nesourodém přátelství. (08.06.2020)

Asi jsem dostal přesně to, co jsem od filmu očekával. Odpočinkový film dvou pobudů, co neví se svým životem – jeden, protože si za to asi může sám, druhý kvůli nemoci. Shia LaBeouf od do „Transformers“ pěkně vyspěl a tyto menší a pokornější role mu daleko více sednou. Dakota Johnson (částečně) dokázala, že umí také důstojně hrát a nemusí být ve filmu jenom sexuálním objektem. Navíc mi přišlo, že jí to tady mnohem více slušelo než v „Padesáti odstínech šedi“, kde tím sexuálním objektem byla od začátku do konce. Příběh je hořkosladký a částečně dost smutný. Lidi s Downovým syndromem to nemají vůbec jednoduché, ale je možná lepší, když se k nim chováte normálně, než jim neustále připomínat, co nemohou a mohou. Možná by se film obešel i bez party lovců krabů, kteří mi přišli v příběhu tak nějak navíc. Ale co už – hodinka a půl utekla jako voda a byl to příjemný film. (07.11.2020)