Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Tristan OliverHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Bryan Cranston, Koyu Rankin, Edward Norton, Bill Murray, Jeff Goldblum, Scarlett Johansson, F. Murray Abraham, Tilda Swinton, Bob Balaban, Yoko Ono (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Japonské souostroví, za dvacet let od dnešních dnů. Psí chřipka dosáhla epidemických rozměrů, její ohnisko leží ve městě Megasaki. Hrozí, že přeskočí z psích nositelů na člověka. Starosta Kobayashi vyzývá k okamžité karanténě. Tedy k vyhoštění a izolaci všech toulavých i domácích psů. Oficiálním dekretem se psí exilovou kolonií stává nedaleký ostrov sloužící zatím jako skládka odpadků. Stává se z něj Psí ostrov. O šest měsíců později na této opuštěné skládce nouzově přistává jednomotorový, miniaturní letoun Junior-Turbo Prop. Smečka pěti hladových a divokých psů v jeho troskách objeví dvanáctiletého pilota. Je to Atari, sirotek, jehož pěstounem je právě starosta Kobayashi. Atari s pomocí svých nových psích přátel začne hledat svého ztraceného psa Flíčka a při tom postupně odhalí spiknutí, jehož cílem je likvidace všech psů z města Megasaki. (Cinemart)
(více)Videa (6)
Recenze (340)
Wes Anderson je úkaz, který dělá filmy po svém, kašle na studio, vždy s ním jdou výteční herci, má působivý vizuální styl, jenže prostě onen divně ulítlý smysl pro humor mi sedí víc třeba u Jima Jarmusche. Čtyřnozí kamarádi jsou aktuálně vyvrženci z rozhodnutí japonské vlády a s čumáky zabořenými v odpadcích a decimováni psí chřipkou trpí v karanténě na Ostrově odpadků. Bez páníčků. Dostane se mezi ně ovšem i adoptovaný syn starosty Megasaki City, jenž ukradl letadlo a odletěl hledat svého psího kamaráda. Začíná to výtečně, kdy všechno je sympaticky divné. Svérázný Anderson lpí na detailech, na slovních hříčkách, na energickém a nápaditém pojetí. Ctí japonskou kulturu. Jenže jeho smečka mluví v angličtině, ovšem japonština mnohdy vyznívá bez vysvětlení, což je myslím škoda. Brzy se navíc tak trochu vyčerpáme a onu svéráznost a divnost přebíjí všednost. A z originálního pojetí se stává klasický příběh o tom či tamtom. K srdci nepřirostl. 65% ()
Andersonův rukopis zdaleka není jen o hře s barvami, centrální kompozici obrazu atd. Mnohem důležitější je, že jeho filmy tvoří konzistentní mikrosvět upřímnosti, klidu a rovné páteře. Mikrosvět ve kterém se postavy i v nejbanálnějším dialogu nebojí jít až na dřeň věci. Mikrosvět ve kterém láska a přátelsví v přímém střetu s lstivostí a zlobou téměř automaticky vítězí. V posledních dvou filmech jsem měl lehký pocit, že vizuál a všechny ty barevňoučké detailičky okolo trošku zastiňují právě toto důležité jádro a přiznám, že jsem je zde i malinko nadhodnotil, ale v Isle of dogs je zase všechno v cajku.. Možná z toho pro mě čase bude, za nedostižným Zissouovským dobrodrůžem, vedle Pana Lišáka, jedna z nejoblíbenějších andersonovek. ()
Wes Anderson se zřejmě našel v tom, jak natočil Grandhotel Budapešť. Psí ostrov se totiž nese v úplně totožném duchu. To, co Wes ve svých filmech dříve jen naznačoval, má dnes absolutní obraz. Absurdnost postav, miliarda nejen popkulturních nápadů, v tomto případě umocněné o animovaný motiv, střih, omezený pohyb kamerou...to všechno je dnes Wes Anderson a nejednou krát jsem si říkal, jak moc je tento film Grandhotelu podobný. Nicméně i přesto jiný. Občas mi totiž přijde, že se tu Wes ztratil ve svých uměleckých motivech. Občas je to tak strašně ulítlý a tak za hranou, že film vlastně ztrácí zábavnost a vtip. To ale jen občas. V celkovém vyznění se pořád jedná o hodně vydařený kousek. ()
I když se mi Andersenova tvorba líbí, Psímu ostrovu jsem se přesto nějakou tu dobu vyhýbal. Za prvé upřímně nemám moc rád filmy s mluvícími zvířaty (možná s výjimkou Prasátka Babe) a za druhé, jakožto milovník koček, jsem se obával toho, že se bude jednat o "ixtý" film, ve kterém budou psi glorifikováni, ale kočky budou opět vyobrazeny jako zlé mrchy a svině, kterým to ti stateční psi spočítají. A z části to byla pravda, ale jelikož Andersen není jen talentovaný režisér, ale i scénárista, přičemž se vyhnul dementnímu humoru z hovadin typu "Jako kočky a psi", naservíroval divákovi naprosto uspokojující, milou a velmi vtipnou podívanou, ze které srší typický duch jeho filmového stylu. Tedy chytré dialogy, pitoreskní hudba, skromný a sympatický humor. A ty animace někdy jak od Jakuba Dvorského a Václava Blína, tvůrců krásnýho Samorostu a Machinarie. Krása. Snad jen je škoda, že poslední třetinu Wes tak trochu uhnal a některé povedené charaktery odsunul až příliš do pozadí. Jinak ale moc hezký, rozhodně mým favoritem v kategorii nejlepší animovaný film roku. Průměrné 4* ()
Miešať sociálno-kritické téma a ručnú stop motion animáciu nemuselo dopadnúť zle. Lenže to by musel Wes Anderson operovať s lepším scenárom, ktorý je v tomto prípade plný iba náznakov a akejsi modernistickej agitky. Chce to zasiahnuť, ale netrafí sa. Aspoň, že tu máme skvelú technickú stránku a úžasnú hudbu Alexandre Desplata. ()
Galerie (75)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (18)
- Části, ve kterých postavy hovoří japonsky, nejsou opatřeny titulky, ale jejich význam je divákovi tlumočen skrze překladatelku. (ČSFD)
- Z celého projektu byla nejnáročnější příprava tradičního sushi – natáčení trvalo bezmála tři měsíce. (ČSFD)
- Isle of Dogs je skutočný ostrov. Nachádza sa na rieke Temža v Londýne. (Astonko)
Reklama