Psí ostrov

Psí ostrov je nápaditou a hravou zábavou pro celou rodinu, která v sobě DNA Wese Andersona jednoduše nezapře. Rozmanitý ansámbl hereckých propůjčujících hlasy psím hrdinům a jedno nezaměnitelné dobrodružství za záchranou nejlepšího přítele člověka. Fantasitcký pan Lišák zůstal sice nepřekonán, i tak se ale jedná o další vydařený kousek který si nebudete chtít nechat ujít. Škoda jen, že film je silnější v dílčích momentech než jako jeden celistvý příběh. [70%] (11.05.2018)

| Rozpočet: ? $ | Tržby: 64,2 miliónov $ | Po toľkých podarených kusoch od Wesa Andersona sa mu odhodlávam prideliť stále slovné spojenie, ktoré pre mňa vyjadruje jeho jedinečnosť, a to je: "kúzelne bláznivé". Tie jeho kusy si ma vždy niečim podmania, ale na druhú stranu, sú to filmy, ktoré nemám potrebu vidieť druhý krát. One of a kind, once in the life. (01.12.2018)

Wes by se měl víc angažovat v produkci stop-motion animáků, protože krom Nicka Parka [potažmo Tima Burtona] nemá v tomhle odvětví sebemenší konkurenci. Není taky divu, když je Psí ostrov v rámci [i mimo rámec] výtvarný stylizace či production values naprosto výjimečný, výrazně autorský a nenapodobitelný animovaný dílko, který jen tak neuvidíte, takže bystrý divák se bude doslova tetelit blahem [možná i štěkat radostí]. Ať už z hlediska estetiky, poetiky fikce, originality, invence, výtvarného manýrismu, vizuálního story-tellingu anebo mistrovský práce s detaily a obrazotvorností celkově, tohle je důkaz jedinečný tvůrčí geniality a perfekcionismu pana hračičky Wese Andersona. Ne každýmu tenhle atypický námět [který kupodivu funguje i jako politická satira, viz. anti-hafan propaganda] zrovna sedne, ale pokud hledáte netradiční a originálně stylizovaný animák, tohle je značka ideál, protože jde o jeden z nejvynalézavějších a nejnápaditějších filmů co jsem kdy viděl. Jo a mimochodem: Isle of Dogs = I love dogs 💗 .... Vrchol audiovizuálního minimalismu; hotová exploze kreativity; 100 minut nefalšovaný krásy. A jestliže tvůj nejlepší kámoš není pes, smaž si účet. (21.08.2018)

Ako ma stále viac a viac bavia hrané Andersenové filmy, tak Fantastický pán Lišiak ani Psí ostrov ma úplne nepresvedčili. Obdivoval som opäť dômyselnú kompozíciu záberov, kedy často sledujeme osovo symetrické frontálne zábery a po stranách sa môžeme baviť menšími odchylkami v mizanscéne. Len som často popritom zabudol aj na príbeh, asi aj preto, že bolo jasné, kam smeruje. Plusom nebola ani vizáž japosnkého carpanta, tie zuby ma budú dnes v noci strašiť vo sne. O komédiu podľa mňa nejde, skôr o úsmevný animák pre dospelých, kde je veľmi jasne čitateľná alegória na zachádzanie väčšinovej spoločnosti s (akoukoľvek) menšinou. Každopádne je Psí ostrov veľmi jasne identifikovateľný autorský film a už len z tohoto dôvodu si zaslúži pozornosť. 70%. P.S.: Z piatich ľudí v kine to dvaja vzdali, čo je osobne pre mňa práve dôkazom Andersonovej nekompromisnej vyhranenosti voči klasickému mainstreamu. (10.05.2018)

Že si ma to bezo zvyšku opantalo aj v tomto období, kedy zažívam snáď najväčšiu vlnu averzie voči panelákovému psíčkarstvu (nie, nestalo sa nič konkrétne, len je toho už móóóóóc... a Kobayashi na hrad!), tak to snáď na vyjadrenie obrovského obdivu k práci Wesa Andersona plne postačuje. Fantastický pán Film! (zvyšok mojej domácnosti dokonca tvrdí, že fantastickejší, než fantastický...) (03.08.2021)