Zločiny Velké Prahy

"Četl jste, Hlaváčku, moji knihu: Zbytečné seriály o kriminalistice? Je všude k dostání." Je velkou záhadou, proč vlastně tento seriál vznikl. Detektivní zápletky nezaujmou téměř ničím, stejně tak jako postavy vyšetřovatelů či pachatelů. Vše je zvláštním způsobem sterilní, jako by se jen odškrtávaly položky toho, co by asi měla dobová kriminálka obsahovat. Není tu ani snaha udělat dobrou žánrovku či evokovat dobu  první republiky. Ve všem se jede na půl plynu, na sedativní jistotu. Osobní linie nebo náznaky problémů doby jsou jen další výplní, aby se dodržela stopáž. (21.04.2022)

Zdejší popravčí četa se opět vyznamenala... Zločiny Velké Prahy nejsou dokonalé a jsou spíše (objektivně vzato) na čtyři hvězdy, ale... Nemá smysl srovnávat, lépe je přistoupit k tomuto seriálu bez předsudků. Ano, "Zločiny" jsou jiné než "Hříšní lidé", "Panoptikum", "Humoresky" a další, ale to by snad mělo být plus. Postavy jsou zajímavé, některé si sympatie získaly hned, u jiných to byla trnitá cesta. Vizualita je OK, kamera, případy a lokace taktéž. Zajímavé je spojení se současnou hudbou. Plusem je i to, že nejsou vyloženě doslovné a polopatické. Obsazení je parádní a nemá smysl někoho vyzdvihovat, protože bych musel vyzdvihnout všechny. Lehce nudné a nezáživné dva díly (1. a 3.) jsou tou šmouhou na lesku "Zločinů", kvůki kterým to není subjektivně úplně top. Ale jelikož jste zde seriál "pěkně" sejmuli, tak neobjektivně přivřu oči a jsme na vrcholu. Se závěrem série jsem dospěl k názoru, že bych se pokračování nebránil a uvítal bych ho. (05.04.2021)

Velmi nevyrovnaný seriál, který kdyby se věnoval pouze detektivním příběhům, udělal by lépe, než když se asi polovina děje točí kolem hlavních hrdinů. Budiž, děj kolem Langmajerovy postavy je aspoň sem tam vtipný, ale dění kolem Pleslova Budíka a jeho rodiny je čím dál více nezajímavý, očekávaný a ke konci snad až trochu trapný. Nad některými scénami zůstává až rozum stát, jak jsou v kontextu děje zbytečné a nezajímavé. Jakoby scénárista nevěděl, čím vyplnit minutáž a jako "vatu" do seriálu dát. Sem tam některý díl je velmi dobrý, ale je to spíš výjimečně (Pekelný stroj), některé díly jsou naopak zcela nepovedené. Tohle mohl být důstojný seriál typu Panoptikum města pražského. Takto je to spíš průměrná a místy snad až nepovedená variace. (17.08.2021)

10/10 Vhledem k tomu, že se dříve to naše slavné období první československé republiky (1918-1938) stereotypně zobrazovalo jen z pohledu konce, nikdy nechyběla hrozba nacizmu a atmosféra předčasného konce byla klíčem, jak ty prvorepublikové příběhy vyprávět, jsou Zločiny Velké Prahy dílem pokrokovým. Společně s První republikou (která sice předčasně skončila už v roce 1931) a Četníky z Luhačovic (kteří začali hezky pozvolna v roce 1919) jsou Zločiny Velké Prahy (vsazené do roku 1922) příspěvkem k moderní dramaturgii, která se najednou 20. let nebojí a neignoruje je. A to samo o sobě je jednoduše skvělé. Pořád ještě se vyrovnáváme s pohledem na masarykovskou republiku z hlediska státní kinematografie a televize, která cíleně zobrazovala jen negativní stránky ve snaze utužit názor, že dneska se máme přece mnohem líp. Takže za zásadní změnu tleskám, k samotnému seriálu mám jen smířlivý komentář o tom, že příště to snad bude lepší, když se v ČT teprve učí nové řemeslo. Potenciál ohromný, jednotlivé případy slabé, nějaká zásadní rámcová linka chybí, takže to hlavní, co můžeme sledovat je maďarská domácnost bývalé šlechty, mladá láska na zapřenou a jedno sociální drama jak vystřižené z Kmínkova Zlatého ptáčete. (10.04.2021)

Tenhle seriál se minul s účinkem. Místo kriminálních případů, vzbuzujících v divákovi zvědavost se zvrtnul k telenovele, která by patřila na TV Nova nebo na TV Barrandov. Není se čemu divit, když na scénářích pracovali čtyři lidé a všechny příběhy v sobě ukrývaly podobné zápletky bez nějakého výrazného napětí. V mnoha případech zcela postrádaly logiku. Místo napětí se seriál zaměřuje na rodinné vztahy vyšetřující trojice, což je největší problém tohoto mišmašu. Ale nejen to. Charaktery jednotlivých postav jsou spíše k pláči a žádná chemie mezi nimi nefunguje. Výprava je sice pěkná a načančaná, někdy však zbytečně nasvícená a ještě k tomu kolikrát neodpovídající dobovým reáliím. Kamera se snaží všemožnými úhly a nájezdy být moderní, ale záběry jsou víceméně otravné. Postsynchrony jsou v mnoha případech nesrozumitelné a málo slyšitelné. Hudba je strašná, v každém dílu skoro stejná a nudná, bez jakékoliv invence. Úvodní znělka mi už ke konci lezla krkem. Já jsem se na Zločiny Velké Prahy moc těšil, takhle nudnou a bídnou podívanou jsem teda nečekal. Jen když srovnám radu Vacátka a jeho mordpartu ze Čtyřky s těmito atrapami policajtů, nemůžu se ubránit povzdechu. Hříšní lidé měli úroveň i humor, grácii, cit a porozumění pánů Boušeho, Brůžka, Mrázka a lidského Vacátka, filmový štáb lpěl na každé maličkosti a to vše se do seriálu promítlo, hudba Zdeňka Lišky čarovala další obrazy. Tyhle zločiny nemají ani pětinu atmosféry z Hříšných lidí, o nějakém zajímavém ději nebo námětu ani nemluvě. Jaroslav Brabec bohužel začíná taky už senilnět. Zbytečně ztracených dvanáct hodin času. (05.04.2021)