Zrádci

loňskej Rédl pro mě byl obrovský překvapení v žánru noir a zvlášť s ohledem, že se jednalo o domácí produkci. Byl jsem zvědavej, s čím scénarista Miro Šifra přijde dál... a odpověď dorazila letos ve formě Zrádců. Což je další Šifrův příspěvek do žánru noir, kterej přetejká barvama a je sluníčkovej (což zdůrazňuje žlutý auto a mikina jedný z postav), ale hluboko uvnitř je tmavej jak dehet a prohnilej až do morku kostí. Zrádci začínají úplně prostě - dva kluci, který možná každej den potkáváte na ulici, se rozhodli živit prodejem drog. A ten jeden ještě navíc donáší policajtovi z protidrogovky. To co začíná zdánlivě nevinně a jednoduše, se pak brzo začne hroutit jako domino a od nízkejch pater společnosti jde až nahoru, do světa báječných a bohatých, který mají svý tajemství, co si snaží řešit v rámci rodiny (tady jsem si vzpomněl na Chandlera). A v rámci šesti dílů vidíte, jak jsou jednotlivý lidi provázaný a že fungují jako organismus. Není to hra jenom na zrádce. Je to hra na manipulovaný a manipulátory, což byl hodně silnej prvek u Rédla (kdy si estébák pohrával s prokurátorem, co to myslel dobře). Tady už je to víc provázaný a víc propojený. A teprve v posledních dvou dílech poznáte, jak moc. Čím víc se odkrývají karty, tím víc zjišťujete, jaký byly skutečný úmysly aktérů a kdo je ve skutečnosti oběť. A kladete si otázky, kdo je tu hrdina a kdo jeho průvodce. A co je hlavní a z čeho mrazí je to, že tyhle věci se nám dějí dnes a denně za dveřmi našich domovů. Každý z nás nejspíš zná nějakého Davida. Imho musím vyzdvihnout celý herecký obsazení, hlavně Lenka Krobotová mě dostala a krade si to pro sebe. A pak ta titulní písnička nazpívaná paní Rottrovou je naprostá bomba. A strašně úžasný jsou momenty, kdy David sám sebe točí na kameru, čímž naskakuje jako by ich forma vyprávění. O anime vsuvce nemluvě. Tohle je fakt naprostá seriálová šleha a stejně jako u Rédla tak ani tady se mi nechce věřit, že to natočili Češi. Možná se fakt blížíme k době, kdy takový žánrovky u nás budou standartem. (26.04.2020)

Výborná věc, slupnul jsem ji za jedno nedělní odpoledne na jeden zátah. Formálně osobité a originální, dějově v řadě momentů překvapivé a vyzněním nepříjemně deziluzivní. Jen tedy některé ty opakující se zvukové manýry mě skutečně sraly, a píseň v závěrečných titulcích by se taktéž jen těžko hledala nějaká, která by se hodila ještě méně. (03.05.2020)

Přestylované. Nesmyslné lokace jako kancly v kostele. Bez účelu jenom ny styl (borec ve žluté). Katastrofální zvuk, kdy některé dialogy nešly vůbec slyšet. Hudba monotóní stupidní novodobý hip hop, což tedy mělo asi sedět k hlavnému hrdinovi. Herecky to ušlo, scénář ok. Nicméně Poláci jsou úplně někde jinde viz Oslněni světlem, kde bylo snad vše lépe udělané a nejmarkantnější rozdíl byl ve zvuku a hudbě. (06.05.2020)

Být drogovým dealerem a zároveň policejním informátorem není zrovna záviděníhodná kombinace. Cyril Dobrý coby lehce arogantní mladík z česko-vietnamské drogové party, který se ocitne mezi dvěma mlýnskými kameny, by o tom mohl vyprávět. Zatím spíš silácky mele do kamery, jak nemalý význam drogy mají, zatímco nám tvůrci postupně představují další hráče. Především ty z protidrogového oddělení. A pak se to začne zvrtávat. Režisér Viktor Tauš (a jeho tým) kašle na ustálené televizní zvyklosti a jde si svou vlastní cestou. Volí zcizovací prvky, sází na kontrasty, nebojí se nepříjemných pohledů a situací. Je to herecky velmi slušné, obrazově pestré, divně osobité, na naše poměry odvážné. Dějově ale poněkud protahované. Dění sledujeme pohledem ne zrovna dušínovských charakterů, mnozí mají dost pokřivené názory na život, role policistů také není nejčistší a hlavně bezchybná. Za mě ale nakonec fajn látka, celkově tu energii a snahu se lišit je třeba ocenit. Stejně jako herce. Cynického Cyrila Dobrého v roli udavačského dealera lehce zastiňoval bezstarostný Miloslav Pecháček, moc se vyvedl i manželský pár Lenka Krobotová a David Novotný. (21.07.2021)

Docela příjemná záležitost, na každý díl jsem se těšil. Problém pro mě začala být režie Viktora Tauše. Jak jsem na začátcích Detektivů od ST říkal, že je lepší, než Hřebejk, tak už u Vodníka mi dokázal, že teda ne. Věčbě rozklepaná kamera, alternativní způsob sdělování emocí i myšlenek, strčit oddělení policie či márnice na nejdivnější místa (zde kostel). K detektivce mi artové nasazení skutečně nesedí. Jinak jsem kromě konce byl spokojenej, ten mohl být zpracován líp. (07.04.2020)