Climax

Když skončila projekce Climaxu, měl jsem rozhodně pocit, že jsem přišel z flámu. Gaspar Noé totiž vytvořil naprostou halucinogenní šlehu, při jejímž sledování se člověk cítí takřka jako králíček Duracell. Nejvíce se bude asi vzpomínat na úvodní sekvenci, kde párty začala. Ten jeden asi 10 až 15 minut dlouhý záběr bez jediného střihu si zaslouží poklonu. Ona ostatně celá atmosféra filmu funguje přesně tak jak má, a nepůsobí ani v těch nejpodivnějších scénách nikterak groteskně, či humorně. Jako jednohubka super, ale musím souhlasit s komentářem J*A*S*M, protože to stejné jsem si říkal v kině. Doma bych ten film asi celkem protrpěl. (01.11.2018)

Jak vidím Gaspar Noé, hned jsem v pozoru. Počítám s abstraktním námětem, absurdním zpracováním a celé to bude na atmosféře devadesátkového francouzského techna a houseu. Tady prostě není moc co řešit. Filmařsky je to skvost. Úvodní taneční scéna představuje, že i v tom největším tanečním zmatku se dá najít obrovský kus linearity. Výbornej vstup do světa tanečníků, kteří následně trošku nudně kecají nesmysly do kamery, aby se představili. V tu chvíli režisér zajímavě odkazuje na osmdesátkové horory, čímž si u mě taktéž vysloužil respekt…no a pak to vypukne. Nemá smysl cokoliv psát, tohle se musí vidět. Šílenství na filmovém plátně, záběry, které si hrají se zvuky, obrazy, s pozadím, kamera, co vytváří neuvěřitelné kreace…a především dění, které si nevymyslíte. (16.06.2021)

Climax bude pre každého presne to, čím chce, aby bol. Bezobsažná totálna magorina, celkom slušná formalistická hračka, metaforická sonda do ľudskej prirodzenosti, prípadne alegória súčasnej prepnutej spoločnosti. Obávam sa ale, že pre väčšinu to prvé. Problém, či skôr výhoda, je v tom, že každý bude mať vo svojej interpretácii Noeovho diela pravdu a myslím, že je to tak aj dobre. Na čo sú nám koniec koncov kladne verzus negatívne prijímané diela, kontroverzné sú predsa zaujímavejšie. Osobne som ale očakával od formálnej stránky viac, najmä po skúsenosti s Enter the Void, ktorá mi z hlavy nikdy nevyfučí, čo pár minút po zhliadnutí Climaxu stopercentne tvrdiť nedokážem. (07.11.2018)

[Co tě nezabije, to tě posílí – a to platí dvojnásob, pakliže ti někdo hodil něco do pití – aneb "little party never killed nobody!"] _____________ A24, sangria, hudba, tanec, drogy, LSD, paranoia, chaos, Daft Punk, sex, klaustrofobie, incest, Rolling Stones, a CLIMAX. To vše nasnímaný takřka na jeden záběr pod precizní taktovkou kamerovýho mága Benoîta Debieho v jednom z nejvíc provokativních a nejvíc extravagantních filmových milníků (nebo spíš bad tripů?) evropský kinematografie za posledních několik let – přeci jen, kolikrát za život máte tu jedinečnou příležitost vidět na velkým plátně halucinogenní taneční horror o motivu života, smrti a nesnesitelné lehkosti bytí? Intenzivnější psychedelický bad-trip vaše instinkty v kině nikdy nezažijou – tvoje mysl a tvůj mozek totiž nechápou, a ani nechcou chápat, co se vlastně děje, jakej neuvěřitelnej bizár tvoje oči sledujou, až se ti z toho všeho motá hlava. Doopravdy neopakovatelný, experimentálně opulentní a neobyčejně pohlcující audiovizuální zážitek, hotová cinefilní extáze a nefalšovaná anarchie která radikálně bourá formální konvence filmovýho řemesla. O to větší haluz je fakt, že většina zvráceností co zde uvidíte je čistá improvizace – a o to víc pak člověka fascinuje, jak se tuhle šílenost podařilo natočit. Gaspar Noé není génius ani vizionář, Gaspar Noé je magor – jen on má totiž koule na to dát závěrečný titulky na začátek stopáže, úvod doprostřed, a finále natočit komplet vzhůru nohama. Diváka pak už jen provokuje relativně nevinná otázka: jaký sadistický myšlenky se mu skrývají v tý jeho zkurvený plešatý palici? ...... aneb za málo peněz hodně muziky. Můj nejoblíbenější film při stavu zvýšenosti (prostě se zhulte a čumte na tu nádheru). Život je doopravdy pomíjivé potěšení 💙🤍❤️ [#LSDJEKÁMOŠNÉŽRÁDLO!] (03.01.2020)

Nejraději bych celý film rozdělil na 3 části: 1)Začátek, plný nudných keců o ničem střídající mistrovské taneční vystoupení a asi nejslabší část celého filmu, kde jsem se rozhodoval mezi jednou hvězdou a odpadem 2)Zlom, kdy se něco zvrtne a film nabere na obrátkách. Na chvíli jsem i uvěřil, že dám hvězdy 4 3)Vyvrcholení, kdy se film promění v naprostý chaos a není vidět skoro nic. Až vlastně po naprostý konec kdy přijde policie a jednotlivě se promítnou záběry na každého účastníka párty. Finální verdikt: Nebylo to špatné a rozhodně to bylo svým způsobem i jedinečné. Věřím, že na film budu ještě vzpomínat, ale tak jako tak dávám jen hvězdy 3 (68%) (24.02.2019)