Moulin Rouge

Postmoderná perla a jeden z najlepších muzikálov histórie patrí k najvýraznejším počinom kinematografie tohto tisícročia aj bez ohľadu na žáner. Baz Luhrman si nebral servítky a naservíroval divákom monumentálny guláš, ktorý mnohých znechutil, ale väčšine divákov poskytol nezabudnuteľný zážitok po obsahovej, no hlavne audiovizuálnej stránke. O jeho kvalitách svedčí aj to, že v silnej konkurencii prvého Pána prsteňov a Čistej duše si vybojoval 8 nominácií na Oscara a dvoch aj získal. Nádherný, strhujúci, progresívny a dojímavý filmový klenot, na ktorý sa nezabúda. (16.03.2016)

Ač se tvůrci snažili držet na hranici snesitelného a úsměvně pompézního kýče z červené knihovny, tak bohužel až příliš často sklouzávají k hloupé, hlučné (není tu snad ani vteřina ticha či scéna, kdy by se někdo nepitvořil, nevřeštěl, nepištěl apod.) přeplácanosti tak plné střihů, že to snad musí být zapsané v Guinessově knize. Ovšem jednou za čas si to sedne a tak například při tangu či milostném duetu Satine s Krystiánem jdou všechny výtky stranou, jelikož v tu chvíli není co Moulin Rouge vytknout. Škoda, že podobně silných a působivých momentů není ve snímku o něco více, ale na druhou stranu, ono jich tam zase až tak málo také není. (28.12.2006)

Pokud Tyler říká "kýč jako bič", pak tvrdím, že je příliš měkký - tohle je Kýč Jako Prase. Je to ovšem kýč zcela záměrný a promyšlený, držící se jedné lajny a frčící po ní zběsilým tempem skrz jednotlivá - pokud už ne ÚŽASNÁ, tak aspoň pozoruhodná - taneční a pěvecká čísla s rozdílnou míru pompéznosti a rozmáchlosti ke tragickému konci, který je divákovi odkryt hned na začátku, aby ho nic neodvádělo od té podívané a hudebních experimentů, které vás někdy přinutí vyprsknout právě konzumované pitivo, a jindy se zase uznale zasmát, jak se to těm šmejdům zatraceně moc povedlo. Osobně jsem nejvíce fascinován Jimem Broadbentem aka Zidlerem, protože tato postava mě definitivně přesvědčila, že sympaťák Jim je Mistrem svého řemesla, a že vymlaskne jakoukoliv roli způsobem, kdy herec splyne se svou rolí a vy jako divák věříte, že tohle je ta postava, a ne někdo, kdo ji hraje. Skoro stejně moc, ale úplně jiným způsobem jsem pak fascinován stále trvající existencí jednoho z největších omylů v dějinách kinematografie, který se jmenuje Richard Roxburgh. Jeho stylizace a jí odpovídající výkon úlisného cholerického zlokašpárka z červené knihovny sedí Moulin Rouge jako jistá část těla na jistou nádobu (a tím nemyslím prst na zkumavku), jaké bude ovšem divákovo překvapení, když stejně trapnou kreaci (byť s jiným akcentem;)) uvidí v óbrspektáklech Liga Výjimečných a Van Helsing (v němž si jeho Australstvo střihlo dokonce samotného "arciďábla" Draculu). To už zkrátka nemůže být náhoda, a je-li to právě Moulin Rouge, kde tohoto pána vidíte už poněkolikáté, řeknete si už jednou provždy, že je to skutečně jelito. To jsou už dvě definitivy pro tento film, kde vzít třetí, abychom to dovršili? Tango de Roxanne je definitivní pohřeb pro Stingovu uječenou původní verzi, a taneční scéna, která onu píseň doprovází, je jedním z nejlepších kusů, které kdy byly ve filmu předvedeny. Skutečně je to tak jako to hraje Argentinec Jacka Komana - vášeň, touha, zloba, zcela zničující emoce. Extra DVD bonus s několika úhly kamery a bez prostřihů posouvajících příběh (jakkoliv jsou ve filmu působivé) je naprostá extáze, stejně jako plná verze předváděné scény Spektakulárního muzikálu. Špička, špička, špička. Jenže on film není jen o předváděné technice a emocích, které jsou v něm na plný kotel hrány. Je to i tom, jak vás film vtáhne a jak s vámi zamává, a to je bohužel u této naivní pestrobarevné hříčky až hrozivě omezeno, aspoň pokud máte chromozomy XY:) I přes jednoznačné doporučení k vidění dávám 70% a nic na tom nezmění ani představa Satine s jezdeckým bičíkem;) A ano, vím, že jsem se o spoustě věcí ani slovem nezmínil - to je jedna z výhod toho, když píšete komentář jako tisící uživatel a tak dobře se před vámi vyjádřilo tak moc lidí. No dobře, tak jo - Ewan McGregor fakt dobře zpívá, ale to můžete vidět i v jiných filmech - a bohužel ne ve Fantómovi Opery, který by mu zatraceně "slušel". Et fin. (25.12.2010)

Bože můj, tak tenhle snímek mě dostal. O Moulin Rouge jsem slyšel hodně, ale něco takového jsem opravdu nečekal. Baze Luhrmanna by už nikdy neměli pouštět za kameru, z jeho chaotických záběrů (zejménan a začátku) se mi nepřetržitě motala hlava a nevěděl jsem na co se mám soustředit dříve. Soudím, že tohle není snímek na jedno zhlédnutí, záběry jsou hodně hutné a mnohdy jsem opravdu nestíhal. Pokud mám k něčemu ale opravdové výhrady, pak je to konec, mohl totiž přijít o kus dřív. Tenhle muzikál totiž trvá déle, než si může dovolit... [TOP 19/14 85%] (27.12.2006)

'' The show must go on... '' Není většího skeptika (pokud jde o muzikály), než jsem já.. Sám tomu těžko věřím a můžu být sebevětší ignorant a i nadále tvrdit, že mě muzikály neberou, ale.. Nemůžu ignorovat fakt, že Moulin Rouge je umění. Umění ve své ryzí podobě a fenomenální výkony ústřední dvojice to jen podtrhují - 100%. (05.10.2011)