Moulin Rouge

Co se týče viscerálního prožitku, jde o těžko popsatelné převyprávění, přezpívání a přebarvení mýtu o Orfeovi. Film zřejmě vymyšlený a natočený pod vlivem absintu (za asistence absintové víly s tělem Kylie Minogue) ovšem není (jenom) bezmyšlenkovitou muzikálovou extravagancí. V míšení stylů lze vysledovat řád, diktovaný hlavní dějovou linií. První romantické okouzlení se nese v jiném duchu než milostné námluvy ve "Slonovi" a zcela odlišně je pojatá druhá, pomalejší a méně třpytivá polovina filmu, odhalující, že jádrem vyprávění po celou dobu nebylo nic komplikovanějšího než ten nejklasičtější příběh tragické lásky. Luhrman však vyprávěcí schémata klasických románů paroduje, zveličuje nebo rozbíjí. Důsledně při tom vytěžuje popkulturní rezervoár, v němž najdete The Sound of Music i French Cancan, Marilyn Monroe i Nirvanu, screwball komedii i commedii dell'arte. Neustávající, pouze různě rychlý rej obrazů a zvuků brání tomu, aby film na jediný okamžik zevšedněl. Pořád na co koukat, co poslouchat, nad čím přemýšlet. Třeba nad tím, zda je zrovna napodobován styl muzikálů z Bollywoodu, od Minnelliho nebo od Berkeleyho, zda jde o narážku na Ophülse, Felliniho nebo Sauru. Stejně jako v jiných jeho projektech, nešlo Luhrmanovi ani v nejmenším o historickou věrnost. Proklamovaným cílem bylo zprostředkovat divákovi, jak mohlo místo typu Moulin Rouge v letech své největší slávy na návštěvníky působit. Ne fakta, ale zážitek. Tehdejší kulturu reinterpretuje z dnešního úhlu pohledu. S výpomocí současných umělců hledá vhodné vizuální a hudební paralely k tomu, co bylo tehdy v módě, ale co už by na nás dnes působilo zastarale a usedle. Moulin Rouge je film "pohupující" se na hraně mezi absolutním kýčem a emocionálním tornádem. Pro mne jde o výjimečné dílo v dobrém slova smyslu postmoderního režiséra a o jeden z audiovizuálně nejbohatších filmů, jaké kdy byly natočené. 95% Zajímavé komentáře: belldandy, Eddard, Aiax, Natascha, Callas, El Loco, Tequila (15.04.2005)

Miluji tento film. Přiznávám ale, že na poprvé jsem s ním měla problém. Hlavně prvních 15 minut jsem nemohla rozdýchat to bláznivé tempo a snad všechny barvy, na které si jen vzpomenete na jedné scéně. Musela jsem film stopnout a říct si - Co to jako je? Když jsem si však film nechala projít hlavou, z nějakého důvodu jsem si ho musela pustit znovu a naprosto mě odrovnal. Famózní soundtrack, herecké výkony a ta choreografie jednotlivých scén. Nyní si Moulin Rouge musím pouštět pravidelně. Za absolutní vrchol považuji "El Tango De Roxanne" u které mi vždycky stojí všechny chlupy na těle a jedná se o jeden z mých nejoblíbenějších filmových momentů vůbec. (10.01.2011)

Takhle nějak si představuji prvotřídní Hollywodský muzikál. Díky tomuhle filmu jsem se (asi nejen já) zamiloval do Nicole Kidman. Spolu s Ewanem McGrogorem předvádí neuvěřitelný herecký, ale také pěvecký koncert. A Luhrmann režíruje, jak nejlépe umí. A i když na muzikály moc nejsem, hity jako "One Day I Fly Away" nebo "Come What May" mi z hlavy asi nikdy nezmizí. (03.06.2006)

Tunu cukru, medu a kýče povařte s paletou nekřiklavějších barev šíleného malíře na LSD, přidejte kolekci největších milostných šlágrů moderní populární hudby, dva herce, kteří pějí jak slavíci a mezi kterými to jiskří silou atomové elektrárny, neskutečně banální, telenovelový příběh, geniální choreografii a režii, všechno pomíchejte tempem epileptického šílence... s trochou štěstí byste měli dostat omáčku tak lahodnou a sladkou, že spolehlivě zalepí hubu i kovaným cynikům. Moulin Rouge... nedokážu si vysvětlit jak to mohl Baz natočit... Ale je to jedno... Becasue we CAN CAN CAN...zhlédnout výsledek! Kdo neviděl, opravdu nepochopí 100% (-mimochodem, vřele doporučuji dvoudiskovou edici na DVD, druhy disk obsahuje neuvěřitelné množství bonusů, pro obdivovatele tohohle filmu povinnost) (18.06.2006)

"Jsem kurtizána. Platí mi, že říkám mužům to, co chtějí slyšet." Tak to se u mě děvče stav a kdybys v tom neměla jasno, tak jsem krásný, urostlý, bohatý a zábavný nadsamec, který umí se svým nádobíčkem zázraky. Dobře se to nauč a neflákej se s tím chudákem Christianem, který se do prostředí dekadentní Paříže moc nehodí. Zato já se tam hodím perfektně, protože umím ve fraku a s cylindrem parádně pařit na Smells Like Teen Spirit a užívat si hudby, tance i báječných choreografií. V čem mám rezervy, tak to je "velká" láska, v té jsem zkrátka slabý, takže dávám přednost takové té průměrné, té, co nezabíjí a dá se udržet celý život. Takovou však v Moulin Rouge nenajdete. (14.02.2017)