Moulin Rouge

Ty vole, co jako k tomuto napsat? Že si ta zrzatá hydra zdechnout zas(ou)loužila? Či že pokud bych spatřil tuto fíčárnu před tím, než jsem si párkrát zapotloukal po Paříži, nejspíš bych tam nechtěl jet ani za zlatýho kňoura? Možná takto: život, ve vší jeho nádheře i utrpení, dostává v konečné fázi mat. Je na každém z nás, náhodných shlucích proteinů, postavit se ku vlastnímu zániku hrdě, čelem a - bohužel - učinit tak jen jednou a naposledy. Obranou není ani krása, ani láska, ba ani pokřik náboženských říkanek. Inu tedy mějme onu odvahu, vlastní snad jen těm téměř dokonalým, odejít se ctí a úsměvem a zároveň ztratit svou strukturu teprve tehdy, kdy to bude nezbytně nutné, nikdy však dříve! Snad poté roztáhneme křídla fantazie a definitivně zvítězíme nad hmotou.....Kýč všech kýčů velitel. Ovšem svůj účel před lety splnil, poplakala si a pak spustila gaťky. Dneska bych to už vážně nepouštěl! (14.08.2012)

Muzikály já obecně moc nemusim, protože mi přijde, že zpěv je upřednostňovanej před dějem a v záplavě všech těch písní nakonec nevim o co v tom filmu šlo. To je tak trošku případ Moulin Rouge, ale tady je naštěstí ten děj tak jednoduchej, že tady nebyl žádnej větší problém se v tom zorientovat. Na druhou stranu jsou ale v muzikálech většinou fakt krásný písně, který do děje pěkně pasujou. tady je to ale taková dost vykrádačka všech možných písní, škoda, že nebyly napsaný nějaký přímo do tohohle filmu, ale i tak se to pěkně poslouchá a koukat na zpívajícího McGregora je fakt zážitek, docea by mě zajímalo, jestli to fakt zpíval on. Stejnětak je zážitek koukat na Nicol Kidman. Baz Luhrmann se toho zhostil fakt pěkně, ale někdy mi přišlo, že z toho dělal až trošku moc velkej vizuální cirkus (27.12.2006)

Tunu cukru, medu a kýče povařte s paletou nekřiklavějších barev šíleného malíře na LSD, přidejte kolekci největších milostných šlágrů moderní populární hudby, dva herce, kteří pějí jak slavíci a mezi kterými to jiskří silou atomové elektrárny, neskutečně banální, telenovelový příběh, geniální choreografii a režii, všechno pomíchejte tempem epileptického šílence... s trochou štěstí byste měli dostat omáčku tak lahodnou a sladkou, že spolehlivě zalepí hubu i kovaným cynikům. Moulin Rouge... nedokážu si vysvětlit jak to mohl Baz natočit... Ale je to jedno... Becasue we CAN CAN CAN...zhlédnout výsledek! Kdo neviděl, opravdu nepochopí 100% (-mimochodem, vřele doporučuji dvoudiskovou edici na DVD, druhy disk obsahuje neuvěřitelné množství bonusů, pro obdivovatele tohohle filmu povinnost) (18.06.2006)

Chudobný básnik láskou opantaný, zoznamuje sa so zaprášenou morálkou skazenej štvrti, kde vládne bohémstvo a rozkoš najhrubšieho zrna... A tam kdesi vidí ju - kurtizánu spútanú okovami vlastných túžob, chladnú ako oceľ, uväznenú v mužskej žiadostivosti. Milujúci ,,pisálek" dá jej zakúsiť príchuť lásky a ona neodolá, pripúta si ho k sebe na veky večné. A Baz Luhrmann znovu dokázal, aký je romantik a svojím filmom okúzlil nielen nežné polovičky. Milujem Roxanne - z ktorej mi tuhne krv v žilách, milujem jagavý blyskot hviezd na nebi, personifikácie a metafory, ten romantický gýč, záverečnú veľkolepú Come What May... milujem Moulin Rouge! (14.08.2009)

Žáner muzikál nijak zvlášť neobľubujem, nevyhľadávam, ale vždy dám šancu nejakému potenciálne kvalitnému dielku. 'Moulin Rouge' ju dostalo, využilo a po muzikále 'Chicago' sa jedná jeden z vrcholov žánru, hlavne moderného muzikálu. Baz Luhrmann už pri filme 'Romeo + Juliet' ukázal, že tuctový režisér nebude, hýril nápadmi a to sa prenieslo aj sem. Veľkolepé, hravé, zábavné a veselé. Nie vtipné, proste zábavné. Súčasne citlivé a tragické. Občas trošku patetické a predvídateľné, ale tá kostýmová, masková, kamerová a hudobná prevaha to všetko zakryli. 90%. (06.05.2009)