Moulin Rouge

Moulin Rouge. Domov prostopášných kurtizán, chrám rozdováděných bohémů a nekonečný zdroj inspirace pro umělce všech zaměření. A také místo, kde se setkává Phill Collins s Madonnou, Elton John s Dolly Parton a v "diamantové" písni dokonce Marilyn Monroe s Marléne Dietrich. Koho překvapí, že do toho všecho organicky zapadá Offenbachův kankán z Orfea v podsvětí? Zapomeňte na všechny muzikály, které jste dosud viděli. Pryč je broadwaysky úhledné skotačení z My Fair Lady i Julie Andrewsová, prostince rotující Za zvuků hudby (ta píseň v MR taky zazní). Baz Luhrman natočil NEJFILMOVĚJŠÍ muzikál všech dob, eklektický ohňostroj emocí, filmových asociací a starých songů v nových hávech. Tak třeba Roxanne. Z uprděného reggae od Police je strhující, dechberoucí, střevarvoucí tango a nejsilnější scéna filmu. Vizuální stránka MR evokuje roztančená plátna Toulouse-Lautreca, ale i legrační bollywoodské zpěvohry. Snad poprvé od filmu Až přijde kocour jsou barvy (červánkově růžová, chladně modrá a medově zlatá) dějotvorným prvkem a prostředkem režijního vyjádření. Ewan McGregor svým zpěvem strčí do kapsy většinu původních interpretů. A věřte, že tím jsem ANI ZDALEKA nevyjmenoval všechny klady filmu. 100 % (11.04.2003)

Hned na úvod musím předeslat, že muzikály patří mezi mé nejméně oblíbené žánry. Teď už k vlastnímu snímku. Když pominu slabší dějovou stránku (ta ale u muzikálů nikdy nebývá nosným prvkem) a místy snad až příliš klipovitý střih, zbývají už jen samé superlativy. Naprosto dokonalý a precizní výkon podali oba hlavní protagonisté, Ewan McGregor i Nicole Kidman. Což o to, u McGregora už jsem zvyklý na fakt, že je skvělý herec, ale překvapil mě velmi mile i jako zpěvák. Zato Nicole Kidmanovou jsem doposud nebral příliš vážně ani jako herečku. Tímto filmem mě ovšem totálně vyvedla z omylu a jasně ukázala, že umí hrát i zpívat na velmi vysoké úrovni. Teď bych se rád zmínil o hudební složce tohoto muzikálu. Jak bych to jen výstižně řekl... Je prostě grandiózní! Do děje skvěle zakomponované známé rockové i popové hity (mj. Like A Virgin, Show Must Go On), ovšem velmi umně zabalené do muzikálového aranžmá, prostřídané samozřejmě s výbornými původními songy (z nichž mě zejména píseň Come What May dostala na kolena), to je prostě radost poslouchat. Když se k tomu přidá i výborná choreografie tanečních scén a fantasticky pestrobarevná vizuální stránka, nezbývá mi než konstatovat, že jsem byl svědkem jednoho z nejlepších muzikálů všech dob. Je přímo neuvěřitelné, že Hollywood tímto snímkem dokonale oživil současnému divákovi představu starých dobrých klasických muzikálů ze 30.-50.let, aniž by přitom tvůrci sklouzli do přílišné novodobosti, nebo naopak do snad až nudné staromódnosti. Baz Luhrman si zaslouží můj veliký obdiv. Mimochodem - oslavované Chicago vedle tohoto skvostu vypadá jako chudý příbuzný vedle bohatého strýčka z Ameriky. (11.05.2003)

Ač se tvůrci snažili držet na hranici snesitelného a úsměvně pompézního kýče z červené knihovny, tak bohužel až příliš často sklouzávají k hloupé, hlučné (není tu snad ani vteřina ticha či scéna, kdy by se někdo nepitvořil, nevřeštěl, nepištěl apod.) přeplácanosti tak plné střihů, že to snad musí být zapsané v Guinessově knize. Ovšem jednou za čas si to sedne a tak například při tangu či milostném duetu Satine s Krystiánem jdou všechny výtky stranou, jelikož v tu chvíli není co Moulin Rouge vytknout. Škoda, že podobně silných a působivých momentů není ve snímku o něco více, ale na druhou stranu, ono jich tam zase až tak málo také není. (28.12.2006)

Muzikálům se snažím obloukem vyhýbat a proto jsem si nechala ujít i Moulin Rouge. Pokaždé mě totiž nesmírně nudí zdlouhavými písničkami, ze kterých v kombinaci s mluveným textem prostě čiší jakýsi nezáživný kýč. Moulin Rouge je přímo synonymem kýče. Ale to byl očividně záměr a tak se to vyvedlo. Nechala jsem se unést krásným romantickým příběhem a skvělým podáním moderních písniček (především potěšila Nirvana a Kiss, i když I was made for loving you se tam jen mihla) a výsledkem je nadšení. Lituji snad jedině toho, že jsem tak dlouho odolávala. Přesto to není to úplných sto procent, protože to chvílemi přeci jen bylo zdlouhavé, ale za krásnou Nicole Kidman, Ewana McGregora a jejich božské hlasy trochu nadhodnotím :) (10.11.2012)

Zpočátku jsem nevěřila vlastním očím, na jaký že nechutný kýč to vlastně koukám - vcelku pěkné, většinou notoricky známé hity, předělané do moderní podoby a nastrčené do těch nejabsurdnějších scén (nejvíc mě dostal kus Smells Like Teen Spirit, zpívaný úchyláky, kteří se chtějí v Moulin Rouge "pobavit") - avšak po chvíli mě napadlo, že je to vlastně docela originální a koneckonců i celkem sympatické - a právě tu originalitu nemohu neocenit, jelikož jsem na originální věci dosti vysazená. Naproti tomu románek dvou hlavních postav mě nechával docela v klidu - chlapec mi byl snad až trochu nepříjemný. No celkově bych řekla, že za to, že jsem se asi téměř celou dobu nenudila a za zmiňovanou sympatickou originalitu, bych ty ušmudlané 4* mohla dát - ruka mi z toho snad neupadne...(doufám) (10.01.2007)