Zatoulaný

Film plný kontrastov, na jednej strane ide o drsný realizmus vo vykreslení života mladého prostitúta, na druhej strane je to citlivý film plný túžieb po nežnostiach, dotykoch a pocite patriť k milovanej osobe. Táto túžba po ľudskom cite je príliš silná, aby sa dalo hovoriť ako len o prostitútovi pre peniaze a úspešne posúva snímok do iných dimenzií. Kvalitný scenár, prekvapivo dobrá réžia ( v oboch prípadoch debutujúci Camille Vidal-Naquet ) ale predovšetkým herecký výkon Félixa Maritauda je ohromujúci. Film ide na doraz, nebojí sa odvážnych scén, majú však opodstatnenie a zmysel. Šiesty komentár. (04.02.2019)

Solidní syrová deprese, realita života beznadějného gay prostituta, jeho kolegů a jejich klientů. Pokud vás nudí gay cinema ze života bohatých intelektuálů dojímajících se u vína nad starými vázanými knihami a notovými zápisy renesančních skladatelů, Sauvage nabízí zcela opačný druh filmového zážitku a je to velmi dobře natočené. Tleskám odvaze debutujícího režiséra a jeho herců. (19.07.2019)

Hodně nekomfortní sonda do životního koloběhu jednoho prostituta. Snímek je velice znepokojivou studií o sebedestrukci a následném pádu na absolutní dno jedné lidské duše, a je zároveň nepřikrášlenou reflexí temné betonové džungle jménem Paříž. Naturalismus ve vrcholný formě. Frustrace zaručena.... 7,6 předkožek z 10 [#PRIDE2020] (18.06.2020)

Skvěle zahráno, poučný příběh. Mělo to být ale lépe sestříháno, zkrácení tak o 10 minut by filmu jen prospělo. Mohli si odpustit místy dynamickou a nazoomovanou kameru, která je sice děsně in, ale houby vidíte, co se tam děje. A navyšovat hlasitost některých zvuků jen proto, aby divák vypouštěl emoce, mi přijde laciné. (11.11.2018)

Přestože stylově jde o docela surové a naturalistické dílo, nejsem si po skončení filmu jistý, jestli mu úplně věřím. Nevadí, že o minulosti hlavního hrdiny nic nevíme (jenom výraz tváře v jediném momentu u lékařky svědčí o traumatu), z jeho jednání člověk docela chápe, jakou motivaci pro svůj způsob života má. Jeho situace vypadá částečně jako tragický důsledek jeho minulosti, zároveň ale není pouze její obětí, Vidal-Naquet neukazuje prostituty jen jako ponížené a zahanbené trosky na okraji společnosti, jak to často bývá; jejich tělesnost, chtíč, živočišnost zobrazuje bez zábran, bez soudu, bez prudérnosti. Nevím ale, co si vzít z toho rozporu, v kterém je na jedné straně deprivovaný člověk toužící po společnosti, citu, lásce a důvěře, a na druhé straně divoch neschopný žít v nesvobodě konvenčního partnerského vztahu a způsobu života. Hrdinu pozorujeme pouze zvenčí a navzdory zdánlivé prostotě a průhlednosti zůstává až do konce tajemný a neprostupný. (04.04.2020)