Dvanáct rozhněvaných mužů

Nic inteligentnějšího a napínavějšího jsem snad neviděl. Nikdy bych si nepomyslel, že mne tak mile překvapí snímek z prostředí, ke kterému nemám sebemenší zalíbení, a se kterým mi ve spojitosti s filmovou kulturou přichází na mysl slůvko "kýč": z justiční budovy/místnosti pro verdikt porotců. Režiséru Lumetovi gratuluji k jednomu z nejgeniálnějších děl světové filmografie. Na adresu všech zůčastněných herců se pak sluší říci, že každý z nich ze sebe dostal maximum a já si ani na okamžik nedovolil pochybovat o tom, že by se kterýkoliv z nich do role plně nevžil. Bylo to tak intenzivní, až jsem si připadal jako třináctý: mlčenlivý pozorovatel. (06.09.2009)

Vrtkavý je názor jedince.. Nesmrtelná klasika bez okázalosti, hrající na jeden interiér a dvanáct obyčejných Američanů, kteří v jeden parný den musí jednomyslně vynést verdikt nad mladíkem, obžalovaným z otcovraždy. Všichni jsou pro „vinu“, jen porotce č. 8 se zdráhá uvěřit všem faktům. Na povrch vyplavou vlastní slabiny i všelijaké předsudky zbývajícího osazenstva. Oproštěnost od jakýchkoliv efektů, scénář s drobnými výtkami, klaustrofobický um, divadelní charakter, sevřenost, strohý námět, kvalitní herectví.. a nad tím vším pevná ruka Sidneyho Lumeta!! (20.04.2009)

Oslava i kritika demokratických principů v jednom. Skvostně budovaná atmosféra, v níž tropické vedro je jenom základem. Lumetův cit pro detail lze poznat na každém kroku, s přibývajícími minutami hutnější dusno nejistoty tvoří kapky potu na tvářích herců a divák je více a více vtahován do neznámé hry, v níž je logika scénáře přímo určována logikou pádného zpochybňování i těch nejneotřesitelnějších soudních důkazů. Klaustrofobický thriller a soudní drama se potkaly v jedinečném snímku, jenž z vlastní jednoduchosti vytřískal maximum. Devadesát pět minut excelentní filmařiny, která dokáže jak vrtkavý je názor člověka pod tíhou společenského klimatu a jak těžké je jít proti zavedeným předsudkům sociálního charakteru. Inu, i demokracie má více barev než jenom černou a bílou. (26.10.2005)

12 mužů, 12 mužů rozdílného vzdělání, vyznání i věku, 12 mužů, kteří mají v rukou život jednoho kluka, který možná vraždil a možná taky ne. Zprvu pouze jeden z členů poroty upustí od zbrklého hlasování pro „vinen“, s přibývajícími minutami je však nahlodáváno také přesvědčení ostatních a poměr hlasů se začíná naklánět opačným směrem. Postupně slábne také divákovo přesvědčení o chlapcově vině, založené však výhradně na prvotním, bezmála jednoznačném, přesvědčení porotců. Samotný soudní proces je nám úmyslně „zatajen“ a musíme se tedy spoléhat výhradně na subjektivní názory jednotlivých mužů, které však – jak se ukáže – nemají k pravdě ani dále ani blíže než fakta ze soudní síně. Na scénáři je nejpozoruhodnější pečlivé psychologické vykreslení pohnutek vedoucích porotce ke konečnému rozhodnutí. Někdo nechce kazit hru, někdo se chce včas dostat na baseballové utkání, někomu je to vlastně úplně jedno a někdo pojímá celou záležitost příliš osobně. Film důmyslně, nepříliš útočně, zpochybňuje americký (a v podstatě jakýkoliv) soudní systém, kdy určitá skupina lidí přejímá pomyslnou úlohu Boha a musí dle svého nejlepšího svědomí a vědomí rozhodnout o budoucím osudu živé bytosti. Jenže do jaké míry jsme ochotni tvrdošíjně respektovat zákon, nevyvratitelné důkazy, a kdy přicházejí na řadu naše emoce – iracionální, zaslepené? Á propos, existují jediné správné důkazy, nebo je vždy nějaké „ale“? Morální rovina filmu je zřejmá a jasně srozumitelná, takže je obtížné zůstat nestranný a nevytvořit si na celou věc vlastní názor. Celý film se odehrává v jediné místnosti a je fenomenální přehlídkou dvanácti odzbrojujících hereckých výkonů podpořených (v rámci možností) dynamickou kamerou Borise Kaufmana. Víc režisér Sidney Lumet k natočení strhujícího dramatu skutečně nepotřeboval. Divadelní charakter dokázali tvůrci využít plně ve svůj prospěch, pečlivě budovaná klaustrofobní atmosféra zdůrazňuje důležitost celé situace a na okamžik vás nenechá v klidu. Celá realizace údajně zabrala pouhých 20 dní a navíc šlo o Lumetův debut na poli celovečerního filmu! Což je naprosto fascinující skutečnost, která – opovažuji se tvrdit – s každým novým rokem nabývá vyšší hodnoty. Bonusem pro českého diváka pak může být herecká účast Jiřího (George) Voskovce, který ztvárnil rozvážného porotce číslo 11. 95% Zajímavé komentáře: Gemini, Isherwood, tron, Knuckless (05.04.2007)

|| Scenár: Reginald Rose | Hudba: Kenyon Hopkins | Produkcia: Henry Fonda, Reginald Rose | Distribúcia: United Artists | Rozpočet: 350,000 $ || Pozor: Silne subjektívne: Ukážkový film o tom, že najdôležitejším prvkom je scenár! V tomto prípade je to otázka života a smrti v rukách 12 odlišných ľudí na šachovnici argumentov a dobre položených otázok. Ďalej je to príklad toho, aký je svet malý - Voskovec medzi hereckou elitou HW. A hlavne dôkaz o tom, aký neefektívny a nespravodlivý je justičný systém v Amerike, a tiež v celom svete. Až mráz lezie po chrbte... (29.01.2012)