Žena v okně

David Fincher všem vytřel v roce 2014 zrak Zmizelou. Adaptací románu Gillian Flynn Fincher světu daroval jeden ze svých nejlepších filmů a především byl film slušným hitem, který v kinech vydělal téměř 370 milionů dolarů. Logická reakce Hollywoodu? Snaha o další adaptace knižních thrillerů. Volba tak padla i na adaptaci knižního thrilleru Žena v okně. Kniha A. J. Finna sice vyšla až v roce 2018, studio 20th Century Fox nicméně práva zakoupilo už v roce 2016. Režie se chopil Joe Wright, scénáře adaptace poté jinak herec Tracy Letts, hlavních rolí se zhostili Amy Adams, Julianne Moore nebo Gary Oldman a ideální plány studia sázeli na premiéru na podzim 2019 a potencionální útok na pár Oscarů.   Háček byl ovšem v tom, že v létě 2019 proběhli testovací projekce, které nedopadli ideálně. Diváci film na testovacích projekcích jednoduše strhali. Studio Disney (v té době již Fox zakoupil Disney) tak okamžitě film odložilo na květen 2020, scénář přepisoval mimo jiné Tony Girloy a proběhli také přetáčky. Během přetáčení se navíc došlo k rozhodnutí, že dvojici Trent Reznor a Atticus Ross nahradí na pozici hudebního skladatele Danny Elfman. A pak přišel COVID-19! Studio hodlalo film po odložení do kin dát právě v roce 2020, horší načasování si ale vybrat nemohli. A v tu chvíli nastoupil Netflix, který na film zakoupil práva a nakonec tenhle předělaný a dost možná prokletý projekt umístil na svou streamovací službu. Jedná se skutečně o takový průšvih?   Žena v okně působí přesně jako film, který se stal takovým průšvihem, že jeho jediná ´´ spása ´´ byla zakoupení Netflixem. Žena v okně má totiž k dobrému filmu daleko. A to především i proto, že Joe Wright nadále patří mezi nejméně zajímavé režiséry Hollywoodu. Typ režiséra, který si sice umí ohlídat vizuál a nebojí se pár zajímavých vizuálních nápadů a díky tomu se alespoň na Ženu v okně celkem pěkně divá. Má to daleko k úplné katastrofě, v mnoha ohledech ten film působí kreativně. Amy Adams je v hlavní roli dle očekávání skvělá, stejně tak je Julianne Moore dle očekávání velmi dobrá. Jenomže není moc těžké dopátrat se toho pravého důvodu, kde se v rámci Ženy v okně stala chyba.   I bez přečtení knižní předlohy se dá velmi pravděpodobně odhadnout, že Žena v okně v knize funguje o poznání lépe. Nejen, že se v knize dá vše pořádně detailně dovysvětlit (především díky rozboru postav), ale Žena v okně dokazuje, že je velmi obtížné knižní předlohu zpracovat a že každá kniha k filmové adaptaci prostě zrozená není. I přes to, že je Adams v hlavní roli skvělá se scénáři nedaří (nejen) její postavě dodat pořádnou hloubku a pořádně schopně vykreslit její duševní rozpoložení. A i přes skvělost jejího výkonu jí člověk tu ženu s agorafobií prostě tak úplně nevěří.   V Ženě v okně je přitom spousty velmi dobrých herců, přičemž se ovšem zdá, že je jich na tyhle postavy škoda. Takový Gary Oldman v tomhle případě nemá štěstí na zajímavou postavu, kde by tak jeho mistrovské herectví dostalo pořádnou příležitost. Jennifer Jason Leigh představuje stejně tak zahozený potenciál a to samé se dá v podstatě říct i o Anthony Mackiem, Brianu Tyree Henrym, Wyattu Russellovi nebo i Tracy Lettsovi, který si zde kromě napsání scénáře též zahrál menší roli. Především se zde někteří herci (Mackie, Leigh...) objevují na velmi malém prostoru, což jen dokazuje, že se očividně stříhalo. Film sice trvá lehce přes hodinu a půl, na úděl toho ale nic v tom filmu nefunguje. A obávám se, že by víceméně stejným bordelem byla tak trochu i Zmizelá, kdyby místo 150 minut trvala také pouze 100 minut.   Soundtrack Dannyho Elfmana k Ženě v okně je jeho nejslabším za posledních 10 let a zamrzí, že se radši neponechala dvojice Reznor/Ross. Pak je tu také ta velmi úsměvná snaha o thrillerovou atmosféru, která se zcela míjí účinkem. Do velké míry to působí tak, že tvůrci jednoduše nakoukali thrillery od Alfreda Hitchcocka, Romana Polanskiho nebo Sama Peckinpaha a snažili se tomu co nejvíce přiblížit. A pak je právě velmi úsměvné sledovat ty neúspěšné pokusy, kdy definitivně dochází k aktivnímu používání mozkových závitů v oblasti zamyšlení nad tím, co se vlastně v zárodku pokazilo.   A právě zde přichází do hry ta zásadní myšlenka - Mohla dle samotné knihy vlastně vzniknout dobrá adaptace? Na tuto otázku pochopitelně lépe odpoví člověk, který měl s knižní předlohou zkušenosti. Nezkušený divák ale může snadno posoudit, že má filmová Žena v okně zásadní problém. Dokazuje to i konec, který tak trochu potápí vše o co se předtím film (neúspěšně) snažil. Ten film nefunguje jako detektivní thriller, nefunguje jako psychologické drama a už především to vůbec celé nefunguje dohromady. Žena v okně chce být zajímavý a šokující film, vůbec na to ale nemá. Působí jako přetáčený/přestříhaný/přepsaný film, což má za následek ještě jeho větší nefunkčnost. Bylo by nejspíš strašně zajímavé vidět tu úplně první verzi, kterou testovací publikum strhalo a srovnat jí s tou výslednou verzí, která nyní koluje na Netflixu.   Amy Adams by si bezpochyby zasloužila Oscara, tudy ovšem cesta nevede. Žena v okně je dle očekávání nefunkčním mišmašem, kde veškerá snaha o jeho záchranu měla pravděpodobně za následek ještě větší pohromu. Jeho velmi slušná vizuální stránka, dobré (i když nevytěžené) obsazení a pár celkem slušných momentů nespasí fakt, že jde o naprostým právem snadno zapomenutelnou záležitostí, která si za to navíc může sama. Je to zmatený film, který velmi snadno upadne do propasti zapomnění. Dobře mu tak! (14.05.2021) (méně) (více)