Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Victor J. KemperHrají:
Al Pacino, John Cazale, James Broderick, Carol Kane, Charles Durning, Lance Henriksen, Dominic Chianese, Chris Sarandon, Robert Costanzo, Tom Towles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (381)
Jednoho středečního odpoledne se Al Pacino probudil coby bankovní uředník, kterému se zhroutil svět. Řekl si, že na to sere, svůj stánek obživy si vykrade a nasbírané peníze rozmění někde na Kubě za doutníky, rum a jedno obydlí ze slámy, aby měl kde přenocovat. Sehnal dva spolupachatele, kde jeden uteče dřív, než začne akce a z druhého Vám je větší smutno, jak z celého zbytku filmu. Po zpackané loupeži pak zůstane párek loupežníků zavřený v bance spolu s nějakým tím zaměstnancem, banku obklíčí asi pět tuctů fízlů a rozjíždí se na plno sociální sonda do amerického ročníku 1975. A jelikož je v hlavní roli Al Pacino, tak počítejte s tím, že nudit se rozhodně nebudete. ()
Už si nikdy nebudu stěžovat na to, že mám smůlu... Sidney Lumet natočil perfektní kriminální drama o jedné ne tak úplně obyčejné bankovní loupeži, které místy připomíná i komedii. Role Sonnyho Wortzika je jednou z Al Pacinových nejlepších kreací. Dokonale zvládá, zničeného chudáka, který se ze všech sil udržet situaci pod kontrolou. John Cazale jako Sal je příjemně nenápadný a zamlklý a po celou dobu je na něm vidět, že ho užírá strach. A jak se ukázalo, ten chlápek na konci v minibusu byl opravdu Lance Henriksen :-). Scénář je dokonalý a ukazuje, že i z tak standartního tématu jako je bankovní loupež se dá vytřískat něco tak "jiného". ()
Zprvu se Psí odpoledne jeví jako osvěžující mix krimi a komedie, avšak humoru je docela poskrovnu, postavy jsou zábavné, některé jejich interakce logicky taky, ale na dvouhodinovou zábavu to nestačí. Druhý pohled z perspektivy thrilleru mě bohužel také neuspokojil, nezdálo se mi, že by situace byla brána dostatečně seriózně - nejspíš díky fúzi se zmiňovanými střípky humoru, a to teď nemám na mysli onu transsexuální vsuvku, ta naopak film příjemně nadlehčuje. Rekonstrukce bankovní loupeže u mě selhává. V celkovém shrnutí je to tedy místy nuda, jen Al Pacino šílenec a sympaťák v jednom. 6/10 ()
Scénář: Frank Pierson .. Sedmdesátkově výborný Al Pacino v předem prohrané loupežné partii. Pokud jsou všechny okolnosti ve snímku kolem přepadení pravda - a že jsou místy zatraceně absurdní - tak si tahle událost o natočení prostě říkala. Vážně je to, přes sociální podtext, velká zábava na minimálním prostoru. Bohužel ne po celý film. Vyprávění brzy dojde to správné tempo a některé pasáže v druhé polovině už svým vlažným a táhlým podáním prakticky nudí. Ale k "povinné filmové četbě" Dog Day Afternoon určitě patří. 75%. ()
Amerika v mých očích i nadále zůstává divokým západem a její obyvatele mám za bandu šílených cvoků. Psí odpoledne jakožto absurdní komediální drama to jen potvrzuje. Moc se mi líbila úvodní písničková montáž, která diváka uvádí do prostředí, kde se film odehrává, a pak rychlá střihová montáž po prvním výstřelu. Před sledováním filmu je dobré vědět jen základní obsah, tj. že film pojednává o přepadení banky, a zbytek si nechat jako překvapení. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (45)
- Salvatore Naturile (John Cazale) má ve filmu 34 let. Skutečnému Salovi bylo v době loupeže 18 let. (Colonist)
- Slavný pokřik: „Attica! Attica,“ nebyl ve scénáři, s nápadem jej použít přišel asistent režie Burtt Harris. Přihlížející dav, který nenáležel ke komparzu, byl následně Pacinovým expresivním projevem při pokřiku natolik stržen, že mu rovněž začal odpovídat provoláním: „Attica!“ Celá tato improvizace je zaznamenána ve snímku. (Komiks)
- Když Sal (John Cazale) na Sonnyho (Al Pacino) otázku: “Kam bys chtěl letět?“ improvizoval svou slavnou odpovědí, že do Wyomingu, režisér Sydney Lumet se smál tak moc, že se pak bál, aby tím scénu nezkazil. Scéna naštěstí zkažena nebyla a byla ve filmu použita. (JayZak)
Reklama