Na dno vášně

Chytře vykonstruované dramatické vztahy dvou manželství, která spojuje Viktor se svou celoživotní permanentkou. Příběh by se díky mnoha náhodným setkáním hodil spíš do maloměsta, na pozadí ale Madrid krásně hraje s ostatními hrdiny a tvoří šestou roli - svou přeměnou od za fašistické totality zdánlivě vylidněného města k barvám, pohodě a samozřejmě i nějaké té anarchii po Frankově pádu. Jako kdybyste porovnali Prahu 1975 s Prahou 1997. 85%. (15.03.2011)

Pomalu se vracím Almodovarovou minulostí po schodech postavených z jeho filmů, Na dno vášně je zatím nejstarší, ač v předsálí už se hřeje Kika i Květ mého tajemství (budu sledovat zanedlouho) a na opačném konci čekají rozkoukaná Rozervaná objetí (dokoukány budou zítra). Mini srovnání stále vede Volver, ačkoliv Na dno vášně je opravdu dobrý, a v tomto případě bych k rozlišení nuancí potřeboval spíše desetistupňový žebříček. Pedrovy filmy mají hodně společného - hraje v nich Penélope, dost často také Javier Bardem, a taky pokaždé se v zápletce totálně ztratím, ačkoliv přesto nic není ztraceno, protože moje slečna mi pokaždé děj vysvětlí. A asi to se mi na Pedrových filmech líbí ze všeho nejvíc, fakt nejsou pro blbce. (17.10.2009)

Cesty Páně jsou nevyzpytatelné, cesty lásky a vášně ještě nevyzpytatelnější. Nevím, jak to Almodóvar dělá, že přes krajní nevěrohodnost jeho příběhů do nich dovede s takovou intenzitou a nemilosrdností zatáhnout. Miluju ho a tenhle film patří spolu s Mluv s ní a Vše o mé matce k mojí JEHO vrcholné trojce. (26.01.2006)

První setkání s Pedrem Almodóvarem a už teď není pochyb o tom, že příští dny pro mne budou kinematografický maratón jeho tvorby. Jsem nadšen! Film tak moudrý, vykreslení postav tak precizní, režisérské řemeslo dovedené k dokonalosti. I vedle naprosto pohlcujícího děje člověk musí obdivovat množství nepatrných, ale ohromujících detailů a režisérských lahůdek. Srovnání s mým oblíbencem Allenem je asi trošku mimo mísu, každý si hraje na jiném písečku, ale jestliže se o Woodym řekne, že vztahům opravdu rozumí, musí být Almodóvar mistr ve svém oboru. Největší příběhy bývají o lásce. Tady je to bez diskuse 5/5. (09.04.2009)

Síla ženské přitažlivosti? Akceptuji v případě Francescy Neri, ale ta MILFka, která zaučovala zajíčka Victora mě moc nejracovala. Milostnýmu trojúhelníku jsem moc nevěřil a úvodní scénu s porodem v autobuse jsem nějak nepochopil pro zbylý koncept filmu. Přes tyto šrámy je to za mne solidně řemeslně zvládnutý počin s minimem hluchých míst. Čert vem pár wtf kiksů. PS: Že by Bardem tou lízačkou v koupelně na sebe prásknul svou oblíbenou praktiku, podobně jako Tarantino ve From Dusk Till Down ? :) (28.06.2020)