Vražda v Orient expresu

Ač na mne budou mnozí koukat jako na vyvrhela, nejsem velkým příznivcem Agathy Christie. Nic proti její osobě, ani jejím románům nemám, ale neoblíbil jsem si je, jako třeba Holmesovky, nebo hard school. Zfilmování jejích detektivek mě také povětšinou nechalo chladným, až na čestné výjimky - a jednou z nich je Vražda v Orient expresu. Po celou dobu jsem nenašel jediné hluché místo a jedinou nudnou chvilku. Režie se zhostil Sidney Lumet, člověk, který prostě nedokáže natočit film podle zajetých linií a postupů. Pokaždé musí alespoň v něčem malém jít vlastní cestou. V tomto případě obsadil do role Hercula Poirota Alberta Finneyho. Oproti Davidu Suchetovi, který je literárnímu Poirotovi asi nejvíce podobný a Peteru Ustinovovi, coby usedlému korpulentnímu pánovi je Albert Finney absolutně jiný. Jeho Poirot je esencí přívětivosti, záludnosti a buldočí tvrdošíjnosti (připoměl mi dost radu Vacátka), skrývající pod usedlou slupkou temperament. Jeho závěrečné výstupy jsou neuvěřitelně strhující a na flashback rekonstrukce vraždy nikdy nezapomenu. Herecké obsazení je do poslední roličky hvězdné a skvostné (za zmínku nejvíce stojí Ingrid Bergman, Jean - Pierre Cassel a Sean Connery). Zkrátka netradiční a velmi příjemné překvapení. 100%. (18.04.2008)

Rok 1930, dům Armstrongových, Long Island, stát New York. Zde se začíná odvíjet děj, který zcela náhodně řeší po letech detektiv Hercule Poirot během své dlouhé cesty z Istanbulu do Evropy vlakem nazývaným "Orient expres". Svými bravurními dedukcemi a díky vraždě v Orient expresu, kterou vyšetřuje, dochází na kloub i oné staré aféře z domu Armstrongových. (28.12.2008)

Bezchybné herecké obsazení,bezchybná atmosféra,bezchybné rozuzlení,Bezchybná detektivka, podle bezchybné knihy bezchybné autorky...Pamutuji se jak to dávaly opůlnoci ČT a já jako sedmiletý jsem podezříval toho bledého pána(Perkins) přepnu a na satelitu dávají nějaký černobílý film (že je to Psycho, jsem zjistil až později) a zase ten pán :). (26.04.2003)

Poirotovka plná sedmdesátkového manýrismu stála na počátku nové éry adaptací Agathy Christie. Protože během autorčiny aktivní spisovatelské kariéry vznikla sice celá řada zajímavých filmů nebo televizní přepisů, ale to hlavní se stále odehrávalo na stránkách knih, časopisů a na divadle (ideálně v její dramatizaci). Dnešní kultovní status se rozvinul prakticky až po té, co Albert Finney přenechal Poirota Ustinovovi a posléze Suchetovi. V pozadí bohužel zůstaly takové perly Die Abenteurer G.m.b.H. (1928), And Then There Were None (1945) nebo Witness for the Prosecution (1957). Tato Murder on the Orient Express je naopak neustále k dispozici pro stále nové a nové oceňování hereckých koncertů Bacall, Bergman, Bisset, Redgrave, Conneryho, Yorka a dalších. A samozřejmě i pro ten příběh inspirovaný tragédií Lindbergova dítěte, kterou ale mnohem lépe zpracoval Branagh. (02.04.2009)

Uf, no neviem neviem-mám rád detektívky, tie old-school asi najviac, ale Vražda v Orient Expresse ma nudila aj rozčulovala, čo je pre mňa samého malým šokom zvlášť z toho dôvodu, že režisérom je borec menom Sidney Lumet!!! Vadila mi tá prehnaná teatrálnosť všetkých postáv a najviac mi liezol na nervy samotný Albert Finney, ktorý mi pripomínal skôr nejakú karikatúrku alebo niečo medzi psychopatom, detektívom a Adolfom Hitlerom (v niektorých pasážach:) Áno , Hercule je excentrik, ale napr. v podaní Petra Ustinova si zachováva aj isté dekórum a nevyzerá ako šašek. Pod vplyvom všetkých negatívnych aspektov a vnemov mi začala vadiť aj tá vykonštruovanosť príbehu aj konečné rozuzlenie a už ma celé to negatívne nastavenie neopustilo:) Som sakra sklamaný a dôvody prečo tak nízke hodnotenie nech vyrieši Poirot!!! (09.12.2007)