Serpico

Dávno před kvanty policejních filmů, ve kterých se spravedliví a čestní strážci zákona potýkají se svými zkorumpovanými kolegy (naposledy např. Hrdost a sláva) tu bylo Serpico. Nebo vlastně "byl", protože stejně jako snímek se jmenuje hlavní hrdina-policajt v podání výborného Al Pacina. Film má podobný bezútěšný podtón, se kterým se lze setkat v nepříjemné realitě - nemohl jsem si pomoci, aby se mi během stopáže několikrát nevybavil zoufalý boj proti systému v nadnárodních korporacích a megalomanských firmách, které si se svými zaměstnanci dělají v podstatě co chtějí. Že to nemá nic společného s korupcí? Možná ne zase tolik, ale několik důležitých styčných bodů zde lze najít... Al Pacino pak v tomto působivém dramatu bojuje proti zkaženému systému tak urputně a bez ubývajících sil, že mu v dnešní době může jeho filmovou houževnatost závidět nejeden kravaťák... Bravurní. (05.08.2009)

Za prvé působivý, komplexní a především naprosto realistický pohled do života newyorské policie a do obtíží boje s korupcí uvnitř ní. Za druhé a hodnotou srovnatelný - prokreslený, hluboký portrét nesmírně zajímavé osobnosti, pravého Franca Serpica, který se rozhodl, že jako policista je tu pro všechny, a že při potírání zločinu by měl začít přímo mezi svými kolegy. To jak se této role Al Pacino zhostil, jak se dokázal do skutečného Franca Serpica převtělit, je obdivuhodné a není divu, že právě tento film z něj udělal hvězdu. Zářil sice již v Kmotrovi, avšak to byl především film Marlona Branda či Francise Coppoly, tady však své mistrovství předvedl načisto a neoddiskutovatelně se tak zařadil mezi nejlepší herce své doby. V letech 1970-1972 bylo natočeno 18 filmů o newyorských policistech, vesměs nerealistické nesmysly, tento film byl první, který ukázal, že nezáleží na počtu odprásknutých padouchů, nýbrž na příběhu a především opravdivosti samotného hrdiny. (10.01.2005)

Korupce u policie byla vždy ožehavou tematikou a kdo si troufne tento zaběhlý systém narušit, jako kdyby sám sebe označil nálepkou „práskač“, ten nejopovrhovanější článek, na který lze, než plivnout(v tom lepším případě). Nebezpečí číhající „uvnitř“ je totiž mnohonásobně záludnější, než to „vnější“, které je rozpoznatelné mnohem snadněji. Frank „Paco“ Serpico si tento obtížný směr zcela vědomě zvolil, i když se zprvu domníval, že nebude mít jeho rozhodnutí takový neblahý vliv na jeho, ať už soukromé, či profesní vztahy; jak se postupem projevilo. Jenže Frank, je férový chlap, který ze svých zásad neustoupí ani o píď, i když mu hlaveň revolveru míří přímo mezi oči. A tak můžeme, možná i s trochou naivity doufat, že takových neúplatných policistů je mezi námi co nejvíc. /// Hudba : Mikis Theodorakis (26.07.2010)

Při tomhle filmu jsem si uvědomil, jaký je to hnus, když už je úplatný i policajt. Dělal jsem diplomku o korupci, takže vím, že například u nás je podle odhadu minimálně 90% veřejných zakázek zmanipulovaných. Je to svinsto, tahleta naš veřejná správa. Ale když už je zmanipulovaná i policie, u které by měl člověk hledat zastání v základních věcech, tak je to na zblití. Jinak je Serpico takový klasický film ze satré školy, v tom dobrém slova smyslu. Al Pacino je dobrý, ale ty jeho kostýmy působí po letech komicky. Myslím si, že film je celkem realistický, vzhledem k tomu, že je podle skutečné postavy, a v závěru se vyhýbá patosu, což oceňuji. (22.11.2007)

[6,5/10] (Paramount, De Laurentis) (Technicolor /// Produkce: Martin Bregman /// Scénář: Waldo Salt, Norman Wexler podle knihy Petera Maase /// Kamera: Arthur J. Ornitz /// Hudba: Mikis Theodorakis /// Nominace na Oscara: Waldo Salt, Norman Wexler (scénář), Al Pacino (herec)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.01.2008)