Maniak

Frank Zito zcela určitě patří mezi ty nejlépe vymyšlené a zahrané filmové psychopaty a ujeté magory, co jsem kdy viděl. Ač má evidentně klasické trauma z dětství a je až schizofrenně fixován na dlouho mrtvou matku, je dost nejednoznačný, v podstatě se ani nedozvíme, proč přesně dělá to, co dělá (vraždí a skalpuje). Jeho normální chování plynule přechází ve stavy bláznovství doprovázené až mrazivě děsivým bručením a mručením, paranoickými představami, výtečně zahranými schizofrenními rozhovory s matkou a vrcholící docela brutálními vraždami. Místy jsem z filmu trošku cítil jakoby odkaz Zodiaca (minimálně vražda milenců v autě). A to všechno zakončuje vynikající závěrečná scéna.... Maniac je skvělým příkladem nástupu zlaté éry hororu a slasheru zvláště osmdesátých let. (12.08.2009)

Skvelé, jedným slovom skvelé. Jeden z najlepších hororov 80-tich rokov. Milo ma Maniac prekvapil. Očakával som krásnu b-éčkovú záležitosť(ved z posteru sa nič iné ani očakávať nedá) a namiesto toho som dostal ešte krajší psychologiský slasher(aj pre mňa dosť divné slovné spojenie). Charakter hlavnej postavy sa celým filmom skvelo vykresluje, dalšie postavi vôbec nepôsobia nijako blbo a nič čo sa hercov týka nebije do očí. Detailne a precízne natočené jednotlivé scény, obzvlásť scény s akciov(na scénku na záchodoch nezabuden ešte dlho, tak intenzívne trvajúce nepäťie sa len tak nevidí). Skvelo vyzerajúce gore z rúk majsta Saviniho a hudba dodávala filmu štavu a všetko v kope tvorí jeden neuveritelný celok, ktorý graduje ku konečnému masakru. Maniac má miesto v mojej hororovej topke čo sa filmou z 80-tich rokov týka zaručené. 100% (18.06.2008)

Největší problém mi jaksi dělal ústřední maniak Joe Spinell - od pohledu psychopat a tak strašně ošklivý člověk, že těžko věřit důležité skoromilostné lince s fešnou fotografkou. Další věc je ta, že když tohle odpudivější dvojče Vincenta Schiavelliho začne fňukat, a že to dělá většinu filmu, vůbec mi ho nebylo líto, ač ho film staví do role matkou vyformovaného nebohého monstra a s lítostí počítá... Jinak ale je rozhodně místy na co koukat a třeba scéna v metru je dechberoucí, bohužel, symbolicky, jako snad úplně všechno tady, je nakonec zahnaná až příliš daleko. (05.05.2013)

Summer of Frank. Na portrétování masového vraha Henryho se to příliš nechytá. Autor sice nezapře kořeny v pornografickém průmyslu, ale k překonání limitů slasheru tomu schází ta McNaughtonova chytrost a živočišnost a tak se vražedné aktivity mručícího Spinella, ač dovedně střídá festovního magora s náznaky šarmu, začnou brzy zajídat. Jeden skalp přibitý hřebíčkem navrch za masky Saviniho a Taxi Driver vibes.. (14.04.2023)

Na tento nepříliš známý osmdesátkový slasher jsem narazil zcela náhodou, když jsem o něm viděl zmínku v jednom dokumentu o Tomu Savinim. Jeho největší nevýhodou byl fakt, že v té době vznikala spousta podobných filmů a dost z nich bylo mnohem více kvalitních – z některých se staly kultovní záležitosti, zatímco Maniac uvízl v průměrných vodách. Přitom nejde vůbec o špatný film, alespoň co se míry brutality a výborných gore scén týče. Saviniho rukopis tu byl zřejmý a tento výborný „machr“ přes masky a speciální triky si sám střihl malou leč nezapomenutelnou roli v autě. Roli, která se stala vůbec nejlepší na celém filmu. Celkový děj už tak úchvatný nebyl, ale našla by se tu celá řada dobrých momentů (scén), kvůli kterým rozhodně stojí za to tento film vidět. Atmosférických okamžiků, při kterých se slabším povahám naježí chlupy na těle je tu taky dost (třeba taková scéna v metru a tamních záchodcích taky nebyla vůbec špatná). Zvlášť když se většinu času před kamerou pohybuje sám hlavní hrdina v podání Joe Spinella, který se slizkého schizofrenního vraha ujal velmi dobře. 60% (09.03.2020)