Psí poslání 2

Od jednotky divák nečakal možno veľa a preto sa mu ušlo skvelého zážitku s emóciami, posolstvom, zábavou. Od dvojky ale už človek čaká, že to bude kvalitou nadväzovať. Lenže kým jednotka bola originálna, dvojka je skôr jeho kópiou minimálne námetom. Psík sa opäť opakovane prevteľuje a zomiera. Vtipu nejak ubudlo. Dojímavosti takisto. Ani to emočno už tak nedostane. Prvá časť bola taká rodinnejšia, toto je skôr pre deti, najmä keď pes každých 5 minút opakuje "Som tu, aby som ťa chránil", čo samozrejme každý dospelý vie, že tam nie je pre parádu. Ale psíčkari budú zaiste znova spokojní aj s týmto fakt priemerným filmom. (08.05.2019)

První díl jsem viděla, a těšila jsem se na druhý díl, velmi pěkné, dojemné, některé momenty ve filmu mě rozplakaly, sama mám pejska a proto jsem se dokázala velmi vcítit do pocitů všech pejsků, i lidí kolem nich, a řeč samotných pejsků, velmi přesně vystihují, jak i v reálném světě, ne jen ve filmu, milují své majitelé, a udělali by pro ně všechno na světě, a málokdy u lidí se s tímto můžeme setkat. (14.06.2019)

Klasický “dog movie”, který nepřináší (dokonce ani v porovnání s jedničkou) nic nového. Ze začátku strašně cringe, postupem času se to zlepšilo, semtam padl solidní joke, ale jinak prostě ubíhající minuty, nudný a obyčejný příběh a nijaké postavy. Opakovaným umíráním psa filmaři emoce z diváků nedostanou a z mého pohledu od Marley a já stále žádný takový upřímný film nepřišel. Pro pejskaře a rodinky s dětma dostačující, pro běžné diváky jen další tuctovka, na kterou si za týden nevzpomenou. (29.08.2019)

Ta myšlenka s přenášením vědomí psů se mi líbila už v jedničce a tady tomu není jinak. Příběh dvojky hned navazuje na jedničku, vrací se i Dennis Quaid, který tu zestárne až do úplného dědy. Pes Bailey je tu samozřejmě taky, ale tentokrát ochraňuje Quaidovu vnučku. Kasovní úspěch jedničky se napodobit nepodařilo, ale to nic nemění na tom, že kdo má rád psy, tomu se tenhle film, potažmo série bude líbit. O třídu lepší než průměrná Dog’s way home. 4* (09.09.2020)

Po jednotke, ktorá ma ohúrila, som sa síce dvojky bál, ale pozrel som si ju aj zo zvedavosti, ako sa tvorcom podarilo posunúť príbeh a čo vymysleli, keďže má ešte o kúsok lepšie hodnotenie. Emocionálne to je rovnako silné a teší ma, že aj príbeh je silný a iný zároveň. A oceňujem na jednotke aj dvojke zároveň to, že sú to filmy, ktoré si človek (aspoň teda ja) rád zapne znova, a to pokojne na druhý deň. (22.09.2019)