Režie:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
John MorrisHrají:
Anthony Hopkins, John Hurt, Anne Bancroft, John Gielgud, Wendy Hiller, Freddie Jones, Hannah Gordon, Michael Elphick, John Standing, Dexter Fletcher (více)Obsahy(1)
Tragický příběh muže, který se narodil s hrůznou deformací. Režisér David Lynch je známý především díky dvěma ve své době skandálním snímkům Modrý samet (1986) a Zběsilost v srdci (1990). Pozornost publika však vzbudil už svým filmem z roku 1980 Sloní muž. Zachytil v něm podle autentických materiálů tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. Lynch vychází ve smutném příběhu z prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení muži lopotí u záhadných strojů, jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je ozvláštněno mystickým prologem a epilogem v působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž divák prochází podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. V této souvislosti je nutné ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Lékaře Trevese ztvárnil Anthony Hopkins, ve filmu dále hrají John Gielgud, Anne Bancroftová a další známí herci. Snímek získal řadu prestižních filmových cen a byl nominován celkem na osm Oscarů. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (772)
Sloní muž je krásný citlivý film, jež Lynche vystřelil na filmové nebe. Zde poprvé v jeho tvorbě dochází k vedení herců podle daného převážně mluveného scénáře. Lynch dokázal natočit kvalitní umělecký a zároveň komerční film. Lynch sice točil cizí scénář, který mu však padnul jak ulitý, což je takový malý zázrak, protože do filmu dokázal zakomponovat i „ty svoje věcičky.“ Krásná černobílá kamera dodává viktoriánské Anglii jedinečný industriální nádech. ()
Ještě jsem nikdy nezažil u filmu, abych po jeho skončení stále tajil dech dalších 30 minut. Jakoby mi něco bránilo normálně dýchat, stále kolem sebe cítím tu atmosféru 19. století, ve kterém jsem se ještě před chvílí nacházel s vynikajícím Hopkinsem, coby lékařem nebo Johnem Hurtem a la sloním mužem. Lynchova prvotvorba se hodně liší od né nejnovější, ale stále jsem toho názoru, že je genius a atmosféru umí vybudovat jako nikdo. Skvělý film o tom, že největší bestie se skrývá u nás a nedej bože, pokud ji dobře "krmíme"... ()
Ne že by mi to extra hrálo na city a přišel si teď unešen, ale bylo to tak temný, atmosferický, s velkou spoustou všiváků, lidský špatnosti a se zvláštní uměleckou noblesou, že mi ta nekonečně odkládaná projekce určitě utkví v mysli a ano, vyplatí se vidět. Za palec stojí jak vyjevený Hopkins, tak výkon Hurta v hlavní roli pod ohavnou (v dobrém smyslu) voorheesoidní maskou. Černobílý filtr byl zvolen dokonale a podtrhl starosvětsky avantgardní tón i ten viktoriánsko-industriální Londýn. Nejedná se o typický lynchovský mozkolam, ale překvapivě jednoznačnou a svým způsobem jednoduchou story, vyjma tedy úvodní a závěrečné sekvence. Je hnusnější taková ohyzdná fyzická anomálie, anebo pokleslá společnost a bezcitné chování běžných lidí kolem? Film logicky evokuje staré dobré FREAKS. ()
David Lynch mě bude překvapovat asi svým každým filmem...Nikdy bych neřekl, že právě on mě dojme až k slzám...Neuvěřitelně hluboký a lidský film, který mohl lehce sklouznout k frašce, mě jednoduše dostal. Výkony Johna Hurta a Anthonyho Hopkinse jsou dechberoucí...Při mnoha scénách se mi chtělo křičet nad nespravedlností světa a slzy se mi draly do očí...A konečně při závěrečné scéně podbarvené úžasným Adagio For Strings emoce vypluly nezadržitelně na povrch. ()
Lynchova pozdější, silně umělecká orientace je sice u tohoto filmu také trochu patrná, nicméně zcela jistě neznemožňuje filmovému laikovi vychutnat si celkový příběh, jako u jeho mladších děl. Proto jsem byl přesvědčený, že když snímek shlédnu se svojí křehčí polovičkou, rozhodně se v něm neztratí a stopáž si oba užijeme. Zážitek to pak byl opravdu silný, protože režisér podává tento neobyčejný snímek tak dojemným způsobem, že soucit na sebe nenechal dlouho čekat. Tím spíše, že hlavní hrdina o něj celkově ani nestál. Ale o tom vlastně ani Sloní muž není. Mimo krásného příběhu o jednom spokojeně smutném nemocném muži jsem byl svědkem odstrašujícího příkladu lidí, kteří se bez zábran a hlubšího uvažování (zvláště po posilnění alkoholem a masou) propadají myšlením k "inteligenci" neandrtálců. Člověk má tuhle zvířecí dravost - impulzy - v sobě, a tento snímek je nejen o tom, že nezáleží na strašlivém znetvoření (na vzhledu), ale zda-li se jako netvor nechováme. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (47)
- V době skonu Josepha Merricka nebyla diagnostikována příčina smrti. Později se zjistilo, že se jedná o neurofibromatózu - touto nemocí trpí průměrně jeden člověk na 4000 lidí. (Kulmon)
- Výkon Anthonyho Hopkinsa ako dobrého lekára Fredericka Trevesa údajne inšpiroval Jonathana Demme, aby ho obsadil do role doktora Hannibala Lectera vo filme Mlčanie jahniat (1991). (TheRoller)
Reklama