Lost Highway

A POTOM SE TO STALO....ta kouzelná chvíle, tak jiná a tak (s)nová, byla jak ty ostatní, dokud jsem Tě nepotkal. A pak se to STALO.....úplně mě to ohromilo, věděl jsem, že i ty to cítíš. Viděl jsem Ti to na očích. Sladší než víno, měkčí než letní vánek. Mám všechno, co chci, vždy, když Tě objímám. Ta kouzelná chvíle, když se tvé rty blíží k mým, bude trvat navždy..... Člověk se nestačí divit, když sleduje místní " odborné rozbory " Davidova díla. Možná je lepší to tolik neřešit, jednoduše se tomu podat a užít si " to ". Lost Highway je snový, surrealistický, schizofrenní snímek. Robert Loggia to však " řekl "nejvýstižněji a za mě. Jedním slovem NÁDHERA. Poetický, mystický, HEBKÝ snímek jak hovno z kachní prdele. Co kdybych vás pozvala na večeři já....Nemyslím, že je to dobrý nápad.... JÁ si naopak myslím, ten nejlepší...DÍKY za to! Lost Highway, to je typický Lynch, nádherně budovaná atmosféra, parádní (experimentální) kamera ( zejména hra světla a stínů je úžasná ), vynikající herecké výkony ( a to i přes fakt, že v dosti případech i samotní herci " neví co hrát " ), uhrančivá Femme Fatale Patricia Arquette, vše navíc umocněno působivým hudebním doprovodem, kde dvorní Lynchův skladatel A. Badalamenti dává tentokráte prostor i jiným personám jako jsou David Bowie, M. Manson, Nine Inch Nails a především k mému velkému překvapení a potěšení ( nepamatoval jsem si na ně z mého prvního shlédnutí ) německým Rammstein. Přestože ( co se týče této Lynchovi " polohy " ) je pro mě osobně TOP Mulholland drive, i v tomto případě pod 5* nemůžu a ( ani nechci ) jít. (28.09.2010)

Kdybych usnul po prvních dvaceti minutách a probudil bych se někdy v osmdesáté minutě, nevěřil bych, že je to ten stejný film. Totální výměna postav a dějů strašně mate a říkáte si, kdy se tam ještě, a jestli vůbec, vrátí zas Bill Pullman, který láká všude na plakátech, říkáte si, tohle je snad něco jiného, než jsem čekal, hledáte, kdy se objeví ta slibovaná lost highway, hledáte, jestli jste něco nezapomněli vy sami, nebo co všechno vám uniklo a kdo za to může. A to je totální převod jakéhokoli psychického stavu jakékoli postavy z tohoto filmového světa na vás, nejspíš zejména dvou hlavních mužských postav, vy sami máte schizofrenii a chaos ve vzpomínkách, byť jsou jen pár minut, pár scén staré, v myšlení, v hlavě... Jestli tohle není napětí, nejtotálnější napětí, totální thriller, chyba je u vás. Každý si ten film dělá sám, nikdo ho nevede, vše záleží na vaší hlavě, a tu má každý jinou, to je postmoderní, to je velice zvláštní a nesrovnatelné. (08.09.2009)

„We´ve met before, haven´t we?“ Nejdřív jsem nechápal, přesto za ty poutavé obrazy pět hvězd. Pak jsem pochopil (I think so) a stupnice je mi směrem nahoru nedostačující. Máte můj bezmezný obdiv pane Lynchi, pane Gifforde! První setkaní Peta s Alice při This magic moment (L.Reed) je pro mě jedna z nejromantičtějších filmových scén vůbec. Paradoxně snová, tak jak to v životě chodí.. (29.08.2008)

Naprosto dokonalá vize Davida Lynche. Dokonale natočené. Výborně stylově ozvučené. Temné scény hlavně ze začátku filmu jsou neuvěřitelně působivé. Lynchova hra na pochopení je hodně krutá a komplikovaná... Nakonec i nemožná. Kousek před koncem se dají dokonce odříkavat dialogy (snad každému dojde chvíle kdy na konci zazní hláška "Dick Laurent is death"). Působivější než Mulholland drive. Postava "crazy man" (mystery man) je skvěle strašící a neuvěřitelně působivá(možná je to náhoda, ale přijde mi velká podobnost mezi touto postavou a Smrtí z Šesté pečeti). Celkově je to temný, hnusný, ujetý a geniální film. (02.08.2004)

Lost Highway je zajímavá hra s žánry a pravidly narativní kauzality, která je řízena spíše osvobozenou tvůrčí vůlí než psychologií postav a "pozitivně" popsaným světem, a je tak anti-realistická. Odtud Lynchův umělecký vztah k nevědomí (id), jehož figury (strach, libido, agresivita atd.) se zhmotňují do elementů, které jsou pak samy aktéry příběhu nebo určují jeho vývoj (Lynch mi zde připomíná např. Cronenbergovo The Brood). Tzv. nepochopení Lynche vychází zkrátka z našeho horizontu očekávání, který byl dlouho formován logikou realistického kánonu a který v populární kultuře přežívá dodnes. Logika, stejně jako například u surrealistů, může být, a v tomto případě i je, ovšem někde jinde. A my jen musíme vědět kde. *** a 1/2 (20.12.2008)