Mulholland Drive

David Lynch je stále ve formě. Přibližně dvě hodiny sledujete "normální" příběh a ve zbylém času Lynch všechno převrátí naruby. Hlava mi šla kolem...Tenhle film jsem videl den před Štědrým večerem, a tak mohu zodpovědně prohlásit, že báječnější Vánoce jsem nezažil. Kdo viděl, ten mě chápe...P.S.: Veškeré výklady, které se objevily (a i jedna "oficiální verze", která je mnohými považována za tu správnou - stačí se podívat na internetu), si nechte od cesty. Naprosto mě nezajímají - "Mulholland Drive" totiž bravurně funguje bez vysvětlování. Je totiž o atmosféře a emocích. (31.10.2006)

,,NA NĚCO SI VZPOMÍNÁM....“...... /// Tak co nám říká Wikipedie? - ,,Jde o surrealisticky pojatý snímek, který netvoří souvislou dějovou linku a v závěru vynikne svým mnohovrstevnatým náhledem pod povrch všední reality. HOLLYWOOD kurva! Dokonalá Naomi (myslíš jako furt, nebo jen když si to …?) a uhrančivá záležitost, plná popírání reality, šílenství a TICHA! Jestli jste ještě neviděli M.Drive, tak si troufám tipnout, že tohle je projekt, kterej vás dostane! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem ujetej (ne máklej! Ujetej, jako na podivnejch věcech. Třeba film…). 2.) Hledám Psycho, který je psycho. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (25.05.2013)

Prelínanie reality so snom. Tak v tom je Lynch majstrom a tu nám to ukázal. Nesnažte sa film pochopiť, lebo aj tak ho nepochopíte. Nechajte sa len unášať tou geniálnou réžiou a atmosférou, ktorá v Mulholland Drive je. Lynch sa tu pekne pohráva s diváckymi myšlienkami, a to sa mi natom veľmi páčilo. Niektoré scény ako rozhovor dvoch mužov vo Winkies, alebo kabaret Siléncio ma totálne odrovnali, a priklincovali do sedačky. Film si drží svoje tempo a stále ponúka nejaké nové záhady, a stále drží diváka v napätí, a núti ho sa sústrediť a rozmýšľať nadtým čo vlastne pozerá. Určite tento film patrí medzi vrcholy Lynchovej tvorby. (03.05.2012)

Podobnost mezi městečkem Twin Peaks a velkoměstem Los Angeles se na první pohled zdá minimální. Avšak při důkladnějším prozkoumání člověk (divák) zjisťuje, že v obou těchto městech "tepe" něco velmi neklidného. Obě dvě města (a v nich žijící osoby) řeší totiž podobný problém, a to, že věci na povrchu vypadají úplně jinak, než pod povrchem. Pokud je Los Angeles "městem snů", pak ještě nikde není řečeno (či napsáno), že tímto snem nemůže být úděsná noční můra. A právě na tuto odvrácenou tvář "města snů" David Lynch ve svém jedinečném snímku MULHOLLAND DRIVE poukazuje. Rozepisovat se příliš o samotném ději by bylo - vzhledem k mnohoznačnosti a značně silné subjektivní interpretaci - zbytečné. To, co se však celým snímkem silně prolíná je jakýsi Lynchův zneklidněný a kritický pohled na zákulisí velkého hollywoodského byznysu, v němž je (občas/někdy/často/neustále - nehodící škrtněte) tak těžké mít a prosadit si svůj vlastní názor. David Lynch se i v tomto snímku zaměřuje na rozličné rozpolcenosti v osobnosti a na psychické a sociální anomálie. Scéna s podáváním kávy je pro toto více než silným příkladem (vybíravé a distingované chování při kávovém rituálu v kontrastu s celkově asociálním chováním). Tento moment je možné vypozorovat i v jiných Lynchových opusech (například: LOST HIGHWAY obsahuje prapodivnou scénu jakési sociální vyšinutosti - viz "vysvětlování" toho, kolik obětí ročně přináší nepřiměřená jízda automobilem). U snímku MULHOLLAND DRIVE si nesmírně cením jedné věci: může se sice žánrově přiřadit k dramatu, hororu či mysterióznímu nebo romantickému filmu, ale především jde o naprosto geniálně propracovaný psychologický film. Ba co více: David Lynch nabízí divákovi jedinečnou možnost stát se na chvíli psychologem/psychoanalytikem. Divákovi je předložen stejný pracovní materiál, tj. sny + pár dalších náznaků. A je jen a jen na něm, nakolik přiměřeně a správně tyto indicie rozklíčuje a interpretuje. Stranou samozřejmě nemůže zůstat ani poznámka o excelentních hereckých výkonech, bezchybná práce s kamerou, výborná hudba a přímo parádní zvuk (nervní vrnění, bzučení atd.). Shrnuto a podtrženo: David Lynch sice tentokrát nepředkládá zběsilou jízdu jako tomu bylo v případě LOST HIGHWAY, ale přesto se jedná o jedinečný a výborný opus. MULHOLLAND DRIVE je čistá a perfektní filmařská práce a neskutečně silný filmový zážitek. Poznámka: Věta "This is the girl!", se nesmazatelně vryla do mé mysli. Považuji ji za jednu z nejsugestivnějších vět, které jsem kdy ve filmu slyšel. (03.11.2003)

Pokud se nechcete cítit jako nechápající blbci, doporučuji vám tento film zastavit alespoň půlhodiny před koncem. Do té chvíle je příběh o dvou dívkách, „kradení“ identit a úchylnosti Hollywoodu jakž takž srozumitelný. Jenže v závěru dojde k montypythonovskému zvratu par excellence. S jediným rozdílem, nikdo zde neřekne: „A nyní něco úplně jiného“ . Tak by to byla přinejhorším sranda. Takto jsem zůstal dokonale dezorientován. Možná to byla samoúčelná režisérova hříčka zaručující, že se o Mulhollandu bude mluvit, možná to mělo skrytý – pro masivní část světové populace – význam, dávající smysl. Asi i proto, že je to exkluzivní „lynchovina“ jsem celé dvě a půl hodiny napjatě čekal a vlastně přímo toužil se dozvědět, co se z toho vyklube. A ono nic nepřišlo. Nebo mě to minulo. Nedočkáte se žádné pointy, kvůli které by mělo smysl dívat se na celý velmi atmosférický a velmi mysteriózně-bizarní film znovu. Obsah tajemné modré krabičky si budete muset domyslet sami. Co už si však domýšlet muset nebudete, je tvar poprsí (čím dál zajímavější) Naomi Watts. Nejsnadnější je přirovnat Mulholland Dr. ke dvěma filmům v jednom. Ke dvěma filmům, které spojují pouze hlavní herečky a žánrová nezařaditelnost. Možná to byly morbidní komedie. Ale smál se jenom Lynch. 80% Zajímavé komentáře: Lima, Eodeon, Tommy987, RAiken, LINKIN, Eddie003, Pedro, M-SUR (03.02.2006)