Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nahá pastýřka je název obrazu rokokového malíře Jeana-Honoré Fragonarda, který proslul nejen jako portrétista a ilustrátor, ale také jako autor erotizujících obrázků. Jedním z nich je i obraz ze zámku Ronov, na kterém je někdejší zámecká paní a proslulá milostnice Anna vypodobněna jako „nahá pastýřka“. A právě kolem tohoto plátna se točí bohatě rozvíjený příběh. Vyšetřovatel kapitán Tronda (V. Menšík) originálním způsobem – netradiční kombinací kriminalistických a divadelních metod – vyšetřuje dvojnásobnou vraždu a řadu podvodů a machinací s uměleckými díly… (Česká televize)

(více)

Recenze (112)

nonick1 

všechny recenze uživatele

Nebýt toho zpackaného konce, který by spíše než k usvědčení vraha vedl k jeho útěku, tak to mohlo být za čtyři hvězdičky – i s ohledem na herecké výkony Martina Růžka, Karla Högera a zejména  Menšíkovu exhibici v nácviku ochotnické scény s kněžnou. Ovšem co ten "Fragonardův" obraz "Nahá pastýřka"? Jean-Honoré Fragonard aby se v hrobě obracel... ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Svižná, dobře natočená a slušně vymyšlená detektivka. Vladimír Menšík s Janem Skopečkem vyšetřují na zámku Ronov vraždu jedné zaměstnankyně a ztrátu hodnotného obrazu Nahé pastýřky. I když se kolem vyšetřování ztráty obrazu točí takové ty galerijně-umělecké kecy, tak to bylo zajímavé, jak se zbavit obrovského obrazu. Nejvíce ovšem vynikal Karel Höger coby kastelán hradu a velký znalec umění, který všemu rozuměl. [1739. hodnocení, 94. komentář, 70%] ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Honosné sídlo, na kterém se odehraje zločin, v bublině uzavření podezřelí plnící role figurek na šachovnici vyšetřování a zvratů a patina inteligentního humoru. Kdo by to byl řekl, že máme svoje Murder by Death nebo Clue! Nesympatický T-800 Munzounar byl jasný od začátku, ale víte, co tvrdí submisivní služebníček a amatérský latiník Pacínek - dílo korunuje konec. I když i v tomto má vlastně zmatek.. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Jednání prvé: Státní zámek prolezlý šejdíři. Podívejme na ně, na kunsterei. Milostivá paní sem, milostivá paní tam. Neudělají krok, aniž by neprovedli nějaký ten vykutálený kšeftík, západní valuty jim čouhají i z uší, to vše přímo pod nosem esenbáka Menšíka, který má na zámku asi služebnu. (Omdlení jediného poctivce nikoli při pohledu na mrtvolu, nýbrž na zjevení Nahé pastýřky, je v této situaci zcela logické.) Jednání druhé: Protřelá šejdířka chce zítra ráno emigrovat a tak si dá s otravným somrákem schůzku už na dnes večer? Nota bene na dobu, kdy potřebuje tajně odebrat obraz? Pak ji nenapadne nic lepšího pro klidný odjezd než se pokusit ho zapíchnout? Nota bene vlastního bratra? Nu, dobře jí tak, krávě. Jednání třetí: Nejprve to vypadá na nejdementnější vraždu v dějinách české kriminálky. Pak se to sice překvapivě zkomplikuje a celý průběh vyšetřování skýtá velmi sympatickou společenskou zábavu. Ovšem závěr je ještě promyšlenější než úvod - jednání čtvrté: Jakže? Vrah si má po veřejné inscenaci falešného doznání myslet, že případ je uzavřen? Jakže? Oba obrazy jsou k disposici, ví se, která bije a on si má myslet, že proklouzne s tím správným? Jakže? On si to dokonce opravdu myslí? A nakonec kapituluje pod tíhou takových důkazů, jako je nesprávná expertíza a umaštěná kapsa? Nehledě na to, že je divákovi už dopředu prozrazen tím, jak pronáší své „to vám blahopřeji, pánové“ (zhruba 1:01:07). Tak tedy hvězdička za v tak lehkém filmu nečekaně kvalitní ochutnávku tehdejších herců. Vyšetřovatelům to docela pálí, ačkoli vypadají jako z půjčovny. Podezřelí jsou zajímavější. (Ovšem Shakespeare před dvěma sty lety, to snad ne, pane Munzar.) Druhá hvězdička specielně pro pana Pacínka („...pan Pacínek napsal hipotéza s měkkým i, ano?“ „To je těžký, já nemám ucelené klasické vzdělání.“) v podání skvělého Bhm. Šmídy. Jinak další dobový film, v němž zní z rádia Karel Gott. ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Body dávám především za herecké výkony, zápletka sama je sice solidní, ale spíše okrajová a tomu odpovídá i minimální aktivita Jana Skopečka and company a V Menšíka, který se taky věnuje více ochotnické režii. Martin Rúžek je vynikající jako pijící a svou práci milující malíř, Bohumil Šmída v panu Pacínkovi má snad životní roli, mladý Luděk Munzar je takový trochu nemastný, paní Petrovická jako obvykle tragická, jak se snaží o musklmimiku a práce s obočím a ty smíchy - OMG. Pan Hoger je nějak jako nevyužitý, podobně jako pan Nedbal - asi scénářem. Myslím, že je těch motivů prostě až moc -Ztracený francouzský obraz a ještě to divadlo a ještě rozmařilý bratr J Mareše a navíc falšování obrazů a rozkrádání a ještě kšeftíky pana Pacínka - všechno nacpat do 91 minut asi nešlo . Nicméně je to film, který se dá vidět opakovaně i po letech a vychutnávat si každý co se mu líbí. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (12)

  • Laburda (Karel Höger) omlouvá své nedokonalé psaní na psacím stroji slovy: „Homerus caecus fuissé dicitur,“ což v překladu znamená: „Homér byl slepý.“ (sator)
  • Vývozní podnik Artex, zmiňovaný ve filmu, je fiktivní. (Robbi)
  • Průvodce na hradě Ronově Zounar v podání Luďka Munzara návštěvníkům vypráví o tom, že by o avantýrách vévodkyně Anny jistě psal před 200 lety William Shakespeare, pokud by už nepsal o jiném zámku. William Shakespeare ale zemřel 350 let před touto prohlídkou. Buď průvodce, nebo scenárista, se dopustili chyby. (klukluka)

Reklama

Reklama