Podobizna

Temný fantasy horor, který nepostrádá vynikající herecké výkony, Vladimíra Šmerala, Otomara Krejči, Luby Skořepové nebo Karla Dostala. Skvělý příběh podle knižní předlohy Nikolaje Gogola (povídku si musím hned přečíst), kterému perfektně dokresluje temnou a hrůzu nahánějící atmosféru hudba skladatele Dalibora C. Vačkáře. Výborný film, vidět to jako malej, tak bych se hodně bál. I teď film působí skvěle hororově. (02.03.2013)

Podobizna časově spadá do krátkého období mezi poválečným znárodněním československé kinematografie a Vítězným únorem, který znamenal konec svobody umělecké tvorby. V těch necelých třech letech šla naše kinematografie nahoru, bylo víc peněz a nebylo nutné se tak zoufale snažit zavděčit vkusu publika, takže vzniklo pár opravdu kvalitních filmů a Podobizna je toho dokladem. Velmi slušný mysteriózně laděný horor podle klasické Gogolovy literární předlohy. I přes odstup doby je to i dnes plně funkční film, který má svou atmosféru a který se může pochlubit řadou výborných hereckých výkonů v čele s Vladimírem Šmeralem, který předvedl skvělou studii postupného rozpadu osobnosti. Celkový dojem: 90 % (s ohledem na dobu vzniku). (09.05.2009)

Jak namalovat ďábla? Vladimír Šmeral hraje zkoušeného malíře skvěle. Nedivím se, že mu v té době klečela u nohou spousta žen. Tento soft horor není vůbec vyšumělý, vážený oficiální texte distributora ! Je o neblahém vlivu peněz na charakter člověka, o falešné podstatě slávy, o pokrytectví, cti a o ceně, kterou platíme za světská pozlátka. Velmi aktuální věc, velmi dobrý film. "Varuj se toho, co se líbí této společnosti. To by byl tvůj konec." (08.02.2014)

„Chceš říct, že ti ta práce nejde?“ - „Naopak, naopak, ta podobizna je to nejlepší, co jsem kdy namaloval. Ale čím déle ji maluju, tím je mi hůř a hůř. Víš, jako by se ty oči z plátna do mě zabodávaly! Jako by četly mé myšlenky. Jako by mi nutily něco, nač jsem nikdy ani ve snu nepomyslil.“ Nečekal jsem nějaký zázrak, v podstatě jsem se těšil jen na atmosféru. A že byla! Hra světel a stínů, výrazná hudba se zvukem, do toho všeho démonický Dostálův Chazaj…nádhera! Ale tohle fungovalo bohužel jen cca 15 minut. Pak už snímek stavěl hlavně na Šmeralově výborném a dominantním herectví, které ke konci přecházelo až v exhibici (z původní atmosféry však zbyly jen občasné záblesky). Film kvůli tomu nebyl vyloženě horší, prostě jiný. Co mi ale dost vadilo, byl ten čím dál silnější moralistní podtón, který celkový dojem zbytečně kazil, proto dám jen lepší 3*. „Mám po starosti, po bídě. Teď se mohu klidně zavřít a malovat si pro sebe. Nic na prodej! Já jim ukážu, všechny je předhoním! Budu známým. A taky budu trochu žít…teď už si nemusím nic odpírat!“ (19.03.2023)

Vraj dnes už silne vyšumelý príbeh. No povedzte, môže toto napísať súdny človek? Dotyčný by si zaslúžil mokrým, páchnucim vechťom po papuli, aby sa naučil čo je to vyšumelé. Ako môže byť nejaká predstava o diablovi a jeho moci nad človekom vyšumelá? Diabol má v literárnych a filmových dielach mnohé podoby, no tá Gogolova patrí jednoznačne k tým najlepším. Sláva a peniaze. To sú dve veci, po ktorých človek už od nepamäti túži, a to aj napriek tomu, že to neprizná... Preto odmietnuť takú moc chce naozaj silný charakter. A o to tu išlo, to pokušenie diabla bolo naozaj dokonalé. Nepríjemné už od začiatku, s postupne stupňujúcou mrazivou atmosférou a s výbornými hercami. Bez nadsádzky možno povedať, že ide o jeden z najlepších československých filmov. Videné v rámci Horror Challenge Tour. (08.02.2016)