Hlava 22

Catch 22 je zvláštní věc. Není to MASH, protože tady nenajdete tak černý humor. Není to ani Generation Kill, který absurditu války a armády dohnal do nepředstavitelných výšin. Nicméně Hellerova klasika představuje návod a ukázku toho, kde tahle válečná satira začala. Seriál září nejvíc ve chvílích šílenství a hororu, který se každým dílem zhoršuje a kumuluje to finálním dílem, který dokonale spojuje satiru, komedii a hrůzu války. Ten díl mě rozesmál a vehnal mi slzy do očí zároveň. Christopher Abbott je vynikající. Je těžké dát postavě s tak minimální osobní historií tolik srdce a osobnosti. Yo-Yo mi bude chybět. (27.05.2019)

Předlohu jsem přečetl těsně před sledováním tohoto seriálu, takže se přirozeně nelze ubránit nějakému srovnání. Že je děj (neděj) trošku jiný to by mi tak nevadilo, ale co bylo horší, tak to nakousnutí charakterů jednotlivých postav. V knize má každý dostatečný prostor, takže když provede, co provede, dává to smysl, věříte tomu. Tady právě ty nakousnuté charaktery dělají jen ty highlighty z předlohy, ale bez toho vývoje. Herecky to bylo v pohodě, hlavní pro mě byla postava Yossariana a Abbott se ho zhostil vynikajícně. Mít to třeba 10 dílů, potenciál by šel využít daleko více. 65%. P.S. Chtělo to více absurdních situací. (09.07.2019)

Opakováním k novému, anebo přímou trasou ke vždy stejnému? Názorný příklad, naprosto zřejmě unikající autorům: původní knižní logo MaM se v minisérii mění na MM a v tomto rozdílu je obsaženo vše – iluzivní spojka & vytvářela vnitřní diferenci a zdání, že dvě M jsou něco jiného, než jediná osoba Milo Minderbindera, která stojí za vším tím podnikem: měli jsme tu tedy stejnost, který se diferencuje od sebe samé a vytváří něco nového, stále se rozpínající svět ve světě, cirkulární ekonomika od M k M se symbolem & plným zákrutů a kruhovostí času. Oproti tomu MM spojené společnou vertikálou kde jedno M končí tam, kde druhé začíná, odkazuje k jednosměrné vertikále času alias linearitě času a vyprávění, které  je v případě amerických seriálů, netflixových sérií, Apple TV produktů, HBO minisérií a hollywoodských filmů stále jedno a to samé, věčný návrat stále stejného vyprávěcího mustru, vizuálních a narativních klišé a s tím glajchšaltovaných obsahů, které jsou tak v protikladu k tomu nejzákladnějšímu stavebnímu kameni knižní předlohy, že se nedá toto nereflektovat, jelikož se nejedná o změnu legitimní (protože jakýkoliv přepis knihy do filmu se původním čtenářům vždy jeví jako zjednodušení/pokroucení atp., což ale není tento případ u tohoto znásilnění samotné základní struktury vyprávění), ale politickou, ideologickou a Uměleckou s velkým u, proti čemuž je třeba bojovat vždy a všude a všemi prostředky! (10.05.2022)

Dovolím si tvrdit, že Hellerovu slavnému románu je duchem i vizáží mnohem blíž filmová verze, která je zřetelně absurdnější, jízlivější, vzhledem k rozsahu mnohem koncentrovanější a v neposlední řadě roztříštěním dějové linie a halucinogenními stavy podobnější románu, který pracuje s různými časovými rovinami a klade čtenáři různé překážky. Seriál je pro ty, co to chtějí polopatě, protože je vyprávěný lineárně se zjevnou snahou zpřístupnit obsah co největší divácké obci. Satira je přítomná, ale vytrvale neútočí, jen tu a tam zavrčí a vycení zuby. Ve filmu je víc přítomný zmatek a hodnotová krize kapitána Yossariana. Ze seriálu se trochu vytrácí společenskokritické zaměření románu ve prospěch pohody a koupání. Cítím tu podprahovou snahu ulámat konfliktu nejostřejší hroty. Ale i tak je to nadprůměrný kousek, který rozhodně stojí za vidění. Celkový dojem: 75 %. (05.02.2021)

Naozaj vynikajúci miniseriál, ktorý nie je stopercentne kópiou veľdiela pána Hellera, ale to vôbec nie je na škodu. Je skvelým spracovaním, kde vám v tej záplave sarkazmu a irónie prejde šesť častí na jedno posedenie. Je to taký Mash v modernom šate s podľa mňa ešte lepšími hláškami pochádzajúcimi nielen z knihy. Samozrejmosťou sú aj vážne situácie, kedy sa človek zamyslí nad celou tou absurditou vojny a vojenskej služby (napr. scéna v 5. časti so znásilnením bola naozaj silná). Z výrokov si treba vybrať najmä tento: „To, že si paranoik, ešte neznamená, že po tebe nejdú“, ktorý je všeobecne omylom pripisovaný Kurtovi Cobainovi, ten však tento citát len prebral. (31.07.2020)