Florenc 13,30

Kdyby v ději nebyl ten politický podtext co by v něm zůstalo? Fantaskní cesta autobusem? Nevím co by pak ve filmu stálo toho k dívání. Politickým filmům se nevyhla žádná země. Bohužel. Mě osobně, a to teď mluvím čistě z filmového hlediska snímek neříkal moho ani tehdy když jsem jej viděl jako kluk a pak ještě několikrát, ani teď jako doufám, že už dospělému. (19.06.2008)

Taková budovatelská komedie ,kde se sice nebuduje ,ale všude je to cítit. Skupina cestujících jede atobusem do K.Varů mezi sebou se různě hašteří a do toho si každý něco o tom druhém myslí a nahlas jsou nám zděleny jeho myšlenky což je poměrně slušný a vtipný nápad. Do toho je tu děsně ochotný řidič J. Bek. a jeho žárlivá přítelkyně. Typická komedie z 50.let. (20.08.2008)

Průměrný snímek se snahou o sondu do duší českých lidí různého smýšlení a postavení. Komedie to ale určitě není. Tu si představuji trochu jinak. Zajímavé herecké obsazení, občas nechybí ani vtip, ale na tom snímku je asi nejzajímavější ten autobus. Škoda 706 RTO předběhla svou dobu. Na konci 50-tych let to byl špičkový výrobek. O tom filmu se to již říci nedá, ale jinak celkem slušný průměr. Film samotný tak 2*, autobus jednoznačně za 5*. Výsledek, slušné 3*. (27.04.2012)

Je to vřelá satirická komedie s alegorickým vyjevováním rozmanitého celku. Cestující rychlíkového autobusu jsou vzorkem rozdílných složek společnosti. Něžně a radostně se odhaluje jeden jedinec po druhém. Až do samé nahoty podstaty hříchů a lidské dobroty. Vše lehce a hravě v hašteřivé vřavě ega, přetvářky, škodolibosti a škarohlídství. Optimismus obrušuje a zlidšťuje, společná nepříjemnost sdružuje a tmelí. Principálem autobusového divadla je jeho řidič Jan Chalupa (dobrý Josef Bek), ochotný a bezstarostný průvodce na cestě smíření. Zdravá partnerská žárlivost není občas na škodu. Hlavní ženskou postavou je Janova milá, dispečerka Barbora alias Pusinka (elegantní Sylvie Daníčková), uražená rozdávaným úsměvem svého vyvoleného na všechny světové strany půvabných žen. Vetřelcem v partnerském klidu je mladá Miriam Plecitá (zajímavá Valentina Thielová), prakticky využívající svého šarmu v životě. Povýšeností nad ostatní oplývá především stále si stěžující paní Veselá (výrazná Dana Medřická) a její hlasité dovolávání se osobního práva. Fantastou s osobitým vnímáním světa je Karel Koníček (zajímavý Karel Effa) s dobrodružnou cestou k probuzení. Karatelem je starý morous Havrda (příjemný Jaroslav Vojta) v automatizovaném područí poslušnosti vlastní manželky Helči (solidní Marie Rovenská). Sportovní posedlost je ve vášnivé rozepři zarytých fotbalových fanoušků, sparťana Mandy (Theodor Pištěk) a slávisty Jeníčka (Eman Fiala). Lstivost a lenost je vytrestaný zlodějíček a neúspěšný svůdce Vališ (dobrý Jaroslav Mareš). Shazování viny na ostatní je chybující, nespokojený a hádavý hodinář Kadet (skvělý František Filipovský). Lhostejnost ke svému okolí je pan Tachecí (dobrý Jiří Sovák), vytrestaný za svůj pasivní postoj. Z dalších cestujících: mladá, energická a laskavá lékařka Valerie Jírů (Jiřina Bohdalová), marně dvořící se Herzán (Robert Vrchota), hašteřivá klepna Hořejší (Stella Zázvorková), pokrytecký Dusík (dobrý Eduard Dubský), obratný kouzelník Jan Maria Čuc (sympatický Vlastimil Brodský), nesmělý a nevědomý opilec Žejdlíček (Miloš Nesvadba), pomalý pán Balík (Lubomír Lipský st.), rychlý cestující Rychlík (Rudolf Princ), do četby pohroužená romantická žena (Dagmar Zikánová), či úzkostlivý a posedlý čtenář (příjemný Václav Lohniský). Z dalších rolí: sebevědomý řidič tatrovky (Josef Hlinomaz), hrdý řidič pomalé aerovky (Jaroslav Štercl), žárlivostí zhrzená hostinská (Věra Koktová) a barevné hlasy rychlíkového autobusu Škoda (Dagmar Sedláčková) a vtipného komentátora (Otakar Brousek st.). Hravost je předností této jemné satiry na soužití jednotlivců v rámci společenství. Trefné, vtipné, veselé, radostné a laskavé. A ten nakažlivý optimismus! (14.09.2016)

Krásná role p. Effy. Plejáda nejlepších herců tehdejší mladší generace, doplněná p. Vojtou. Jedna z trvalek české komedie, díky profesionalitě tvůrců: sevřený příběh, suverénní podání velkého počtu postav, které většinou ve filmu dostaly jen malý prostor. Žánrově se "Florenc" blíží crazy komedii, ale postupem filmu nabývá na síle metafora cesty autobusu jako symbolu pro českou společnost. Myšlenka na mě dnes působí budovatelsky, neboť vrcholí krizí, kdy kolektiv drtivé většiny cestujících překoná své osobní slabiny, spojí síly za pokřiku "hej rup" a prožije euforii naplnění života v kolektivu. Nejsem si jist, jak tu metaforu vnímali diváci v době vzniku filmu - jestli snad měla vyjádřit uvolnění poměrů po skončení diktatury proletariátu, kdy své místo ve všelidovém režimu najde (téměř) každý? To nevím.. (05.07.2013)