Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Dyšperanda a její služka Káča by se moc rády vdávaly, nemají ale za koho. Když se objeví jakýsi myslivecký mládenec a nabídne, že jim sežene ženichy za pouhý podpis vlastní krví, děvčata příliš neváhají. Jenomže ten vykutálený panáček byl ďábel a ony se mají smažit v pekle! Naštěstí je tu ještě vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí ani čerta a nehodlá mu ty dvě nevinné duše nechat grátis... Nestárnoucí pohádku natočil v roce 1956 Josef Mach podle divadelní hry Jana Drdy, který s režisérem spolupracoval na scénáři filmu. Kostýmy i stylizované ateliérové dekorace nesou pečeť nezaměnitelného rukopisu svého autora – malíře a ilustrátora Josefa Lady. (TV Prima)

(více)

Recenze (442)

salahadin 

všechny recenze uživatele

K téhle pohádce lze snad jen konstatovat, že nic podobného se u nás už nenatočí - krásná zvučná čeština, herecké kreace, kulisy a křesťanstvím šmrncnutý děj. To vše se dnes už jen paroduje a zlehčuje. Z herců nemá cenu nikoho uvádět, z toho jsem úplně bezradný, protože každý je výrazný a každý vynikající. Ale blahem jsem si poňuchňával zejména při výkonu Františka Smolíka a jeho čítankově přesného pyšníka. A ladovské dekorace jsou světový unikát........ jako mínus bych uvedl děj - dvě nadržené slípky upíšou duši čertu jen proto, aby jim dohodil citlivého inteligentního atleta, což je zboží i na naše poměry hodně nedostatkové. A stejně by se začali po pár letech hádat a rozvodovou při by řešila jiná inštance:) Obě kačeny byly tak hloupé, že bych si nevybral ani jednu, i kdyby posledním žijícím člověkem na zemi byl už jen Sarka Farka....ale jinak to byl slušnej tabák, na mou čest ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Tahle pohádka, kuriózní už tím, že v době uvedení byla mládeži nepřístupná, je i po více než půl století a nepočítaném množství repríz stále stejně milá, kouzelná a hlavně zábavná. Skvadra skvělých čertů, rozzářený Bek, Vojta se Smolíkem a geniální ladovské kulisy, které vždy potěší. To vše navíc ochuceno řadou skvělých hlášek, z nichž některé jsou nejen notně dvojsmyslné, ale také, vzhledem k roku vzniku, také hodně politicky „nekorektní“. ()

Reklama

Phobia 

všechny recenze uživatele

Jak se to stalo, že jsem se s touto přes půl století starou pohádkou potkala teprve nedávno? Snad mě odpuzovaly ladovsky vymalované papírové kulisy, snad žoviální Josef Bek... těžko říct, prostě jsem se "Hrátkám s čertem" dlouho úspěšně vyhýbala. Dlužno dodat, že k vlastní škodě, pohádka je totiž prošpikována krásným českým humorem, místy až překvapivě košilatým:-). Budovatelská éra je sice na příběhu silně znát, ale s trochou úsilí se nad to moralizování dá povznést. A pořád přemýšlím, kde se v závěru vytratil vous poustevníka Školastika, to jsem zachrápala, že nevím, proč jej měl na konci ustřižený?:-) 75% ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Veľmi známa a aj obľúbená rozprávka ma ani v detstve nezaujala. Kulisy, kostýmy a maľovanie hercov mi v detstve boli cudzie, v dospelosti boli znakom nedostatku peňazí na výrobu. Plejáda skvelých hercov nezachránila scenár ohlodaný snaživými cenzormi na nezaujímavé a nevtipné texty. Zázrak sa nekonal, filmy z tejto doby nemôžu byť z princípu dobré. ()

kulyk 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli se to týká jen mě, nebo se podobná věc může vztáhnout i na jiné. Díky tomu, že jsem své čivy škádlil hrátkami s ďasem od dětství a ještě k tomu opakovaně, stal se pro mě Bekovka archetypálním nositelem selského rozumu, fotr scholastik typickým kněžourem a ten jurodivý puclík v roli anděla se mi slévá s ideálem hravého pederasta. Jo a Káča! Nadrbaný feministický babochlap, jdoucí své oběti po koulích i přes mrtvoly. Byť ,,uvědomělost" let padesátých cáká z filmu na všechny strany, jedná se o zaručenou zábavičku. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (20)

  • Když u mlýna přibývají pytle s obilím, které má poustevník za trest odnášet, tak se po posledním pytli úplně vpravo mihne člověk ve světlém oblečení. (MahYa)

Reklama

Reklama