Na kolejích čeká vrah

„Souvislosti, Karlíčku!“ Na kolejích obvykle čekává sebevrah, ale pokud vlak převáží 5 melounů, je potřeba postoje přehodnotit.. Dnes již televizní klasika s majorem Kalašem, který směrem ke snaživému elévovi Hanzlíkovi pronáší bonmoty s kadencí zbraní svého ruského skoro jmenovce, mravenčí pílí skládá puzzle důkazů a občas vyzkouší Karlíčkův postřeh náznakem úderu do podbřišku. Neříkám, že jsem přímo začal trpět příznaky narkolepsie, ale nějaká gradace příběhu v poslední půlhodině by třeba zvedla z lůžka i Ráďu Brzobohatého.. (01.03.2011)

Sovák není Hrušínský, takže jeho Kalaš musí být úplně jiný, tedy i film je úplně jiný. Zatímco Kalaš / Hrušínský působí jako poměrně temná figura s arogantním chováním a buldočí zarputolostí, Kalaš / Sovák filmem prochází s aurou hodného strýčka. Přizpůsobeno tomu bylo tempo (které ač není nijak závratné se mi zdálo subjektivně rychlejší) i celkové vyznění filmu, kde se depresivní atmosféra nasáklá reálnou krví změnila na běžnou krimi o vyloupeném vlaku. Film sám o sobě ale tak běžný není díky vysoké kvalitě všech svých částí. Jen už jaksi působí poněkud méně originálně. __ Jo a Hanzlík zas jednou jede po Kolářové. (27.01.2010)

I přes maximální zabezpečení vlaku, který převážel nové bankovky, dojde k nehodě - vagón s bankovkami je zničen výbuchem, dva strážníci mrtví a jeden v kómatu. Major Kalaš (Jiří Sovák) a jeho pomocník Karlíček (Jaromír Hanzlik) mají ale hned zpočátku podezření, že výbuch mohl být jen fingovaný, aby zakryl krádež bankovek. A když se některé z těchto bankovek objeví na veřejnosti, mají takřka jistotu ... Chce se mi napsat, že by se občas tvůrci novodobých krimi filmů měli podívat na některou ze starších českých detektivek - třeba konkrétně tuto. Poutavý příběh, do kterého se svým vlastním názorem může ponořit i divák, postupné odhalování důkazů, sympatičtí vyšetřovatelé (dvojice to je základ) a k tomu všemu skvělé herecké obsazení (líbila se mi role Radoslava Brzobohatého - tuto bych určitě zfoukl taky :) ). Holt je zde další žánr, který mi až doposud - pod přílivem zahraničních krimi filmů unikal... ale těším se na další filmy podobného ražení.. (30.01.2013)

„Pane majore“(nikoli soudruhu) oslovuje Kalaše v r. 1970 jeho podřízený. To sympaticky symbolizuje kvalitativní převahu této kriminálky nad produkcí žánru následujících 20 let. Film působivý hlavně svým začátkem, vyšetřovatelskou konverzací a zvláštní napjatou atmosférou kolem poručíka Lenka (Brzobohatý). Konec je slabší. V některých drobnostech hloupé, poměry v zločinecké bandě politováníhodné, stejně jako její taktika. Finální odhalení hlavního bandity efektní, ale poněkud laciné. No a samozřejmě se také nemohu nevyjádřit k hlavní otázce – proměna majora Kalaše z Hrušínského na Sováka. Nuže: ačkoli Hrušínského si cením a oblibuji nesrovnatelně více, Sovákův suše vtipný Kalaš obstál na výbornou. Při konspirační schůzce v restauraci si Fialová s Bláhou předávají časopis Life, na němž je titulek „Russia – 30 years after“ (nebo 50, špatně vidět). To mi vrtá hlavou, že exponovali zrovna tohle. Bezprostředně poté bere Bláha do rukou „Lidovou demokracii“. (18.08.2011)

Tento film mám rád především pro odlehčenost, kterou mu dodává suchý humor majora Kalaše v podání Jiřího Sováka. Ale ani u tohoto filmu se nemohu zbavit dojmu, že scénáristé šlápli trochu vedle. Totiž když vyšetřovatelé konečně zjistili identitu a adresu pobytu "pana Trojánka" a rozhodli se jej navštívit, tak teprve nyní zjistili, že je po smrti a seznámili se s čerstvou vdovou - Květou Fialovou. Když potom v závěru filmu potřebovali zjistit, zda se pan Bláha nepohyboval v bydlišti "pana Trojánka" - tedy pana Velena a Fialové, nechali si pustit film, který policisté "hlídající" Trojánkův dům natočili, aby zde viděli ze vchodu domu odcházet nejen pana Bláhu, ale rovněž posléze paní Fialovou, jak běží volat do budky VB. Jen je mi záhadnou jak předem mohl někdo dát pokyn natáčet před vchodem Trojánkových, když se okamžitě po zjištění jeho adresy za ním vydali a už byl po smrti.... (06.10.2020)