Režie:
Josef MachKamera:
Jaroslav TuzarHrají:
Gojko Mitić, Jiří Vršťala, Rolf Römer, Jozef Majerčík, Jozef Adamovič, Martin Ťapák, Milan Jablonský, Hans Hardt-Hardtloff, Gerhard Rachold, Hannjo Hasse (více)Obsahy(1)
V krčmě pevnosti Fort Smith je bělochem zvaným Red Fox zákeřně zabit starý a opilý indián Mattotaupa, protože nechtěl prozradit indiánské naleziště zlata. Jeho syn Tokei-ihto se vrací ke kmeni Synů Velké medvědice. Po dvou letech je tento kmen téměř poslední, který ještě nebyl postupující bělošskou civilizací podroben. Při přepadení kolony se zbraněmi padne Tokei-ihtovi do rukou i dcera majora Smithe Cate. Odvede ji sám do pevnosti a chce vykouřit s majorem dýmku míru, ale je uvítán střelbou, a tak pevnost přepadne a zvítězí. Brzy je k němu vyslán zrádný Red Fox jako vyjednavač a Tokei-ihto je po příchodu do pevnosti na vyjednávání o míru zákeřně uvězněn a jeho kmen se musí skrývat. S pomocí poctivého Adamse se však Tokei-ihtovi nakonec podaří z pevnosti uprchnout. Chce svůj kmen odvést do Kanady, kde zatím jsou pro indiány lepší podmínky k životu... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (50)
První film s Gojko Mitičem v roli indiána, pokud nepočítáme tři mayovky, ve kterých se spíše jen mihnul (vyjma Vohkadeha v Mezi supy). Film začíná opravdu zajímavě, nápadně připomíná filmové mayovky (např. Jiří Vršťala vzdáleně připomíná Herberta Loma), ale po chvíli se film začne horšit a nudí čím dál více. Celkem zábavný je konec, kdy Tokei-ihto ve stylu Johna Ramba zlikviduje snad desítku bílých banditů. 2,5 hvězdičky = 50 % ()
Je smutné, ako veľmi tieto východonemecké indiánky s Gojkom Mitičom vypáchli. Ako dieťa som to žral (a nielen ja, kedysi to boli v tuzemských kinách väčšie hity ako Harry Potter a Piráti Karibiku dohromady), dnes už vidím tú scenáristickú a režijnú impotenciu, naivitu a nekonečnú stupiditu. A samotný Gojko? Toporný juhoslovanský kulturista, ktorého jedinou hereckou polohou je urputné vystrkávanie lícnych kostí. Aj tie dve hviezdičky sú len z nostalgie a za ten Gojkov trademarkový skok do sedla. ()
Jako mladý jinoch jsem toto dílko viděl a dokonce i jako jednu z dalších Mayovek jej považoval a myslel si, že i úrovně prvnìch čtyř Vinnetouovek to dosahuje. Ovšem po X letech viděno a o to větší zklamání se i událo. Něco tak velmi amatérsky natočeného a zahráno jsem věru nečekal. Omlouvám se všem filmovým tvůrcům Mayovek, že jsem se tak šeredně mýlil a tento šílený paskvil jim přisoudil. Nechť mě hamba fackuje. Tu jednu hvězdu dávám alespoň za kostýmy a nádherné Jugoslávské scenérie. ()
Film jsem viděl jako dítě v době jeho premiéry v NDR, kde jsem zrovna nějakou dobu byl. Zajímavé bylo, že mí němečtí kamarádi vrstevníci byli naprosto unešeni, asi proto, že nebyli dotčeni ještě v té době filmy o Vinnetouovi, které jsou o třídu výše. Když jsem jim o těch filmech vykládal, neznali je, asi se ještě v NDR nepromítaly. ()
Jako kluk jsem na tyhle "náhražkové" východoněmecké indiánky chodil do kina, v srdci jsem však uchovával kánon Reinlových mayovek. Objektivně řečeno, mitičovské indiánky z NDR jsou velmi slabé, a tato zvlášť. Exteriéry i kostýmy jsou sice pěkné, ale chybí tomu napětí, spád, romantika, westernová hudba. Ženské jsou většinou ošklivé, chlapi se do rolí většinou naprosto nehodí (kromě Mitiče, který to ale nemůže zachránit). Dialogy jsou přímo idiotské. Divím se, že takovou mizérii natočil Josef Mach, když dokázal vyprodukovat tak skvělé "Hrátky s čertem". ()
Galerie (6)
Zajímavosti (4)
- Niektoré scény sa natáčali aj na území terajšej Slovenskej republiky. (Raccoon.city)
- Mezi natáčeními režisér Josef Mach často vyprávěl Gojkovi Mitićovi o českých dějinách a o Praze. (Olík)
- Film točil pro východoberlínskou DEFU český režisér Josef Mach podle stejnojmenného románu Liselote Weiskopfové-Heinrichové v Subci na jugoslávském pobřeží. Autorka románu několik let studovala život Dakotů, potomků Velké medvědice. Ve filmu je spojena skutečnost s dobrodružnou fantazií a objevují se tu i českoslovenští herci. (Mariin)
Reklama