Mia a bílý lev

Naivní příběh pro děti? Možná, ale taky nádherná pohádka o odhodlané dívce a jejím přátelství s bílým lvem, která dojemně poukazuje na bezpráví páchané lidskými bestiemi na majestátním králi zvířat. Už od pradávna je mým snem navštívit divokou Afriku, takže jsem si tenhle film opravdu užívala, zvlášť když ani o napětí a veskrze příjemnou hudbu nebyla nouze. Skoro se nechce věřit tomu, že se natáčelo se skutečnými bílými lvy a ne s nějakou jejich digitální náhražkou. Jde o úžasný tříletý projekt stojící na dokonalém soužití dětí a lvů, který si zaslouží obdiv a musí chytnout za srdce snad každého člověka milujícího přírodu. (80%) (14.11.2020)

Naivní limonáda, která se prodrala na plátna kin. Dospívající Mia je stejně tvrdohlavá jako její zvířecí kamarád. Ona se těžko smiřuje s tím, že musela opustit milovaný Londýn a odjet s rodinou na africkou farmu. Její bílé mládě zase zarputile dobývá její srdce tak dlouho, až položí základy pro celoživotní přátelství. Bílé lvíče má přilákat další turisty na farmu, která zoufale potřebuje vydělávat, rodiče děvčete ovšem dovádění s šelmou s přibývajícími kilogramy nevidí rádi. Objevují se tak tradiční rodinné rozepře, nijak dramatické a hlavně neobjevné, až vše směřuje k tomu, že dívka zjistí, jak je to se střílením majestátných zvířat kvůli trofejím. Výsledek bude pro desetileté slečny napínavý, pro jejich rodiče zase výjimečný poutem mezi dětskými herci a zvířaty (děti díky delšímu natáčení skutečně dorůstaly), naopak role filmových rodičů je zoufale ohlodaná. Uvítal bych víc záběrů na africkou krajinu (jiná zvířata se přeci jenom objevují sporadicky) i zajímavější finále. (21.09.2019)

Asi nepatřím k úplně té správné cílové skupině, šel jsem na to do kina (kde nás bylo asi 7, což si myslím, že je trochu škoda) hlavně kvůli tomu, že ve filmu hraje Mélanie Laurent, a na tu já slyším. Mélanie tady sice hraje spíš "druhé housle", ale to mi vůbec nevadilo. Dostal jsem film, jakých v dnešní době moc není. Krásný příběh o soužití se zvířaty a lásce dospívající dívky k docela raritnímu bílému lvu. Zvíře se narodilo na farmě, která slouží (aniž o tom matka dětí a děti samy ví) k chovu zvířat, která se prodávají... ne, ani do zoologických zahrad, ani do národních parků pro doplnění stavů šelem, ani soukromým chovatelům, ale na jakousi "farmu", kde jsou vypuštěna do ohrady, kde si na ně vystřelí ten, kdo na to má, a vítězoslavně se se zabitým zvířetem vyfotí a něco si z něj odveze jako trofej. Že se to někde děje, to je něco, čemu se asi nedá úplně zabránit. Že je to ale v jižní Africe zcela legální, to mi přijde dost neuvěřitelné a je jedině dobře, že na to film upozronil. Dospívající Mia chce lva zachránit tím, že ho dostane do rezervace původních obyvatel. Ten příběh má sice svoje trhliny, a tím nemyslím třeba to, že třinácti/čtrnáctiletá holka řídí terénní auto několik možná stovek kilometrů. Proč by nemohla? Vyrůstá-li v takovém prostředí, je asi logické, že dřív nebo později si za ten volnat sedne a zkusí to. Závěr nemusel být tak "za každou cenu akční", kdy střelec na vrtulníku, který má povolení lva zastřelit, čeká, až přejde do rezervace a pak zahlásí, že nemůže střílet, protože lev vstoupil do rezervace:). Taky asi musí být docela rarita vidět lovit samotného lvího samce, který navíc odmala vyrůstá v zajetí a víceméně není naučený lovit. Ale tyhle nedostatky plně vyvážila krásná příroda, hudba, samotný lev, no jasně že i Mélanie, a i na tu Miu jsem si po chvíli zvyknul. Navíc pokud je to všechno skutečně natočené bez triků a Daniah De Villiers skutečně mohla s tím lvem dělat až do jeho dospělosti všechno to, co je ve filmu vidět, tak už to samo o sobě je krásné, klobouk dolů. Jeden z filmů, na který se rád podívám znovu. (15.05.2019)

Mia a bílý lev je příjemným rodinným filmem s krásnými záběry divoké africké přírody, zejména lvů. Dle mého soudu by si ale tento film zasloužil trochu sofistikovanější příběh, jelikož ten místy značně pokulhává a uvěřitelnost celé řady scén je trochu za hranou. Nic to ovšem nemění na tom, že se jedná o záslužný počin, alespoň částečně šířící tolik potřebnou osvětu. 68% (29.10.2019)

Dvě a to jsem v dobrém rozmaru. Věděla jsem, že film je určený dětem školního věku a právě z toho pramení mé rozčarování. Předvídatelný, naivní příběh s důležitým poselstvím by mě až tak nepohoršil, za našich rodičů byla Elsa, která lízla i nás, v tom problém není, ale nesympatický, nepěkný, nevychovaný, drzý, umanutý a veskrze přiblblý fracek vzorem mých dětí určitě nebude. Koho mi jen ta rároha připomínala? Jo, už vím. Druhou takovou, co nevnímá komplexně. Forma přerazila obsah. (03.02.2020)